V Plzeňském kraji vyrůstá nová generace vědkyň. Příklady úspěšných žen jim nechybí

„Od malička jsem díky své rodině měla blízko k technice a učení se novému. Mým vysněným povoláním byl ‚věčný student‘ a výzkum mi to na 100 % splnil,“ říká vědkyně Lucie Houdová z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni, v jejíž práci se potkává informatika s medicínou. Pomáhá totiž na svět systémům, díky nimž mohou lékaři a lékařky rychleji nalézt dárce kostní dřeně a zachraňovat životy nemocným.

Jedenáctý únorový den patří už více než deset let právě ženám, jako je ona, jako jsou její předchůdkyně i její nástupkyně. Valné shromáždění Organizace spojených národů vyhlásilo Mezinárodní den žen a dívek ve vědě v prosinci 2015 a od té doby upozorňuje nejen na příběhy vědkyň, ale také na to, s čím se potýkají na cestě k vědecké kariéře i během ní... 

„V první řadě je potřeba si připustit, že věda ne vždy funguje férově, že existují systémové překážky a že je odpovědností vedení institucí je odstraňovat,“ řekla u příležitosti loňského dne vědkyň Marcela Linková, vedoucí Národního kontaktního centra – gender a věda.

Plzeňský kraj

Co do počtu žen věnujících se vědě Plzeňskému kraji statistiky nelichotí. Jak ukazují data a analýzy, které vznikají díky projektu Smart Akcelerátor, v roce 2023 tvořily ženy pouhých 19,8 % lidí zaměstnaných ve výzkumu. Z celkového počtu 3799 lidí šlo o 752 žen a v mezikrajském srovnání byl Plzeňský kraj třetí nejhorší. 

Podle čerstvých dat za rok 2024 se situace změnila k lepšímu jen mírně. Žen zaměstnaných ve výzkumné sféře sice v Plzeňském kraji nepřibylo, ale protože se počet celkových zaměstnaných snížil na 3693, vzrostlo zastoupení žen na 20,4 % a kraj si o jednu příčku polepšil. 

Statistiky také ukazují, že zdaleka nejvíce výzkumnic, téměř polovina, nachází v Plzeňském kraji uplatnění v technických oborech, nejméně pak v oblasti sociálních věd.

Na druhou stranu má ale Plzeňský kraj řadu inspirativních příběhů úspěšných dívek a žen, které se už vědě věnují. Široké veřejnosti je představuje značka inovačního marketingu GetSmart. Ženy z oblasti výzkumu, vývoje a inovací nechybí na jejích výstavách, v publikacích, na tematických akcích, jež se konají během celého roku.

Kromě zmíněné Lucie Houdové tak mohou lidé znát například Ivanu Zetkovou, vedoucí Laboratoře kovové aditivní výroby Fakulty strojní ZČU, Annu Krebsovou z úspěšného studentského týmu LASAR, který vyslal do vesmíru vlastní družici a tím jeho práce rozhodně neskončila, nebo Lucii Vištejnovou z Biomedicínského centra a Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy, která vyvíjí a testuje nové materiály usnadňující léčbu různých zranění. S plzeňským pracovištěm Lékařské fakulty je mimochodem neodmyslitelně spjata i další výrazná vědecká osobnost, emeritní rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková, jejíž specializací je léčba neplodnosti.

Gender na ZČU

Genderu v akademickém prostředí se důkladně věnuje Západočeská univerzita v Plzni, která letos u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě pořádá veřejnou besedu s podtitulem Jak bořit mýtus meritokracie a genderové stereotypy ve vědě.

V Genderovém monitoringu za rok 2024, který zveřejnila vloni, se lze dočíst, že „poměr zaměstnaných osob na celé univerzitě je z hlediska genderu dlouhodobě vyrovnaný, ale s vysokou variabilitou mezi jednotlivými součástmi“ a že „zdaleka nejvyšší zastoupení žen (73 %) má rektorát coby administrativní složka univerzity“. 

Celkové zastoupení žen na univerzitě pak podle monitoringu průběžně spíše stoupá, nicméně nezvyšuje se zastoupení žen mezi vyučujícími na fakultách elektrotechnické, strojní a aplikovaných věd, kde byly vždy v menšině. „Na pozici vědecký pracovník/pracovnice je vývoj o něco příznivější. U Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní poměr výzkumnic mezi lety 2022 a 2024 stoupl,“ stojí v dokumentu.

Univerzita se v současnosti řídí už druhým Plánem rovných příležitostí, který vznikl na základě dvou na sebe navazujících genderových auditů. Druhý z nich se zaměřoval na rovné příležitosti v akademickém prostředí – od kariérního růstu a zastoupení žen a mužů na vedoucích pozicích až po diverzitu pracovních týmů a prevenci negativních jevů na pracovišti a jedním z cílů Plánu rovných příležitostí je podporovat otevřené a rovné zacházení vůči všem bez rozdílu věku, pohlaví, genderové identity či sexuální orientace, kultury, náboženského vyznání či politického přesvědčení.

GoHigher

Naopak skvělým skóre se může pochlubit jedinečná komunita nadaných žákyň a žáků středních škol, která v Plzeňském kraji – opět jako součást projektu Smart Akcelerátor – vznikla během uplynulých tří let. Je známá jako komunita GoHigher a jejími členkami a členy jsou mladí lidé nadšení pro vědu. Dívky mají v tomto případě navrch.

Do GoHigher se do letošního roku zapojilo 452 středoškolaček a středoškoláků z 19 středních škol v celém kraji, z toho 57 % dívek. Díky komunitě se potkávají nejen na společných akcích, ale především mají možnost potkávat vědce a vědkyně, navštěvovat jejich pracoviště, dostávat se na místa, kam by se jinak nedostali a rozvíjet tak svůj talent. V Plzeňském kraji tedy vyrůstá nová vědecká generace, která může s nepříznivými statistikami za několik let příznivě zahýbat.

Výstavu o ženách ve vědě v Plzeňském kraji si můžete prohlédnout v galerii či si ji stáhnout. 

Autor: Get Smart Plzeňský kraj