Předseda Grantové agentury České republiky Milan Jirsa včera večer v Lichtenštejnském paláci HAMU ocenil pět nejlepších vědeckých projektů: projekt Jiřího Mikyšky, Šárky Nečasové, Petera Drábera, Matyáše Havrdy a Jiřího Šmída. Oceněný základní výzkum přispěl k významnému prohloubení znalostí v daných disciplínách a otevřel cestu k jejich dalšímu praktickému využití. Letošní pětice laureátů uzavře jubilejní stovku vědců a vědkyň, kteří Cenu od roku 2003 dosud získali.
V oceněných projektech vědkyně a vědci například zjistili, jak mezi sebou komunikují buňky při autoimunitních onemocněních, což otevírá možnosti jejich léčby. Zabývali se procesy rozmrzání a zamrzání permafrostu a jejich dopady na klima. Rekonstruovali ztracené dílo antického lékaře a filosofa Galéna. Analyzovali složité matematické modely pro využití v reálném životě a hned je aplikovali při inovacích zemědělské techniky. A ukázali také, jaký dopad měly klimatické změny na život v pouštích.
„Výběr projektů byl i letos nesmírně náročný, protože byla nominována řada vynikajících projektů. I to je důkazem, že kvalita českého výzkumu trvale roste a v mnoha oblastech dosahuje světové úrovně. Důležitý je také významný aplikační přesah letošních oceněných projektů – některé poznatky byly už v průběhu výzkumu využity v praxi,“ říká Milan Jirsa, předseda Grantové agentury České republiky (GA ČR).
Oceněné projekty
Technické vědy
Jiří Mikyška, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení technické v Praze
Vědci zjistili, co se děje v rozmrzajícím permafrostu (projekt: Vícefázové proudění, transport a změny struktury zeminy související se zamrzáním a rozmrzáním vody v podpovrchových vrstvách)
Globální klimatická změna stále více zasahuje i vzdálené oblasti pokryté permafrostem. Kdysi zcela zamrzlá území roztávají a uvolňují řadu chemických látek. Tyto děje výrazně ovlivňují zemskou atmosféru i životní podmínky na Zemi. Výzkum přinesl nové matematické modely a numerické simulace pro předpověď chování složitých systémů mrznoucí a tající vody v horninách.
Vědy o neživé přírodě
Šárka Nečasová, Matematický ústav Akademie věd České republiky
Matematické modely pomáhají v biomedicíně, meteorologii nebo při práci s těžkou technikou (projekt: Matematická teorie a numerická analýza rovnic vazkých newtonovských stlačitelných tekutin)
Oceněný projekt podstatným způsobem rozvinul matematické řešení modelů, které popisují komplikované fyzikální děje. V reálném prostředí se jedná o proudění vzduchu nebo pohyb tekutin, například i životodárné krve v našich cévách. Poznatky v rámci oceněného projektu se už nyní uplatnily v praxi. Vědci spolupracují na optimalizaci fungování těžké techniky například se společností Bobcat.
Lékařské a biologické vědy
Peter Dráber, 1. lékařská fakulta, BIOCEV, Univerzita Karlova
Ztišení zánětlivé komunikace mezi buňkami pro potlačení autoimunitních nemocí (projekt: Role proteinu CMTM4 v signalizaci přes IL17-receptor)
Výzkumný tým se zaměřil na hledání nových přístupů, jak cíleně tlumit škodlivou imunitní odpověď u autoimunitních onemocnění, aniž by byla narušena přirozená obranyschopnost organismu. V tomto projektu vědci detailně studovali aktivaci důležitého prozánětlivého receptoru, který rozpoznává zánětlivý protein IL-17. Vědci objevili dosud neznámou, avšak z hlediska lidské imunity velmi důležitou součást tohoto receptoru – málo prozkoumaný protein CMTM4.
Společenské a humanitní vědy
Matyáš Havrda, Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
Galén a vznik vědecké metody: Rekonstrukce ztraceného díla (projekt: Aristotelský důkaz v teorii a praxi Galénovy lékařské vědy)
Galénovy spisy po staletí tvořily základ univerzitního vzdělání a přispěly ke vzniku medicíny jako vědního oboru. Vědci se zaměřili na rekonstrukci jeho ztraceného pojednání O důkazu. Z řeckých a arabských pramenů shromáždili všechna dostupná svědectví o tomto významném díle, včetně textů dosud nevydaných, a předložili celkovou rekonstrukci jeho obsahu. Rozšířili tak poznání o dějinách vědy a vědecké metody.
Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
Jiří Šmíd, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Když se poušť zazelená: plazi jako svědkové klimatických proměn (projekt: Genomické koridory v extrémních podmínkách: historická a současná populační dynamika pouštních plazů)
Globální změny klimatu se v historii nevyhnuly ani pouštím. Během čtvrtohorního klimatického kolísání se například mnohé z nich proměnily v zelené oázy. Projekt odhalil vývoj pouštní biodiverzity v delším časovém horizontu a pomohl pochopit demografickou historii jednotlivých druhů plazů. Zmapoval také přesuny jejich populací v návaznosti na měnící se podmínky prostředí.
Cena předsedy GA ČR je pravidelně udělována od roku 2003 jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Laureáti jsou vybíráni na doporučení několika stovek vědkyň a vědců, kteří hodnotí projekty financované GA ČR. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu: technické vědy; vědy o neživé přírodě; lékařské a biologické vědy; společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-enviromentální vědy. Letošní pětice laureátů uzavře jubilejní stovku oceněných vědců a vědkyň.
Předávání Ceny předsedy GA ČR se zúčastnili zástupci ministra pro vědu výzkum a inovace, ministerstva školství, Rady pro výzkum, vývoj a inovace, univerzit, Akademie věd České republiky a desítky dalších významných hostů.
O GA ČR
Grantová agentura ČR jako jediná instituce v republice poskytuje účelovou podporu výhradně na projekty základního výzkumu – v letošním roce ve výši přibližně 4,6 mld. Kč. Financuje vědecké projekty jak erudovaných vědců a jejich týmů, tak mladých a začínajících vědeckých pracovníků. Každý rok podpoří agentura stovky výzkumných projektů, a to na základě několikastupňového transparentního výběrového procesu. Předsedou GA ČR je od roku 2025 Milan Jirsa.
Zdroj: Grantová agentura ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Grantová agentura ČR
