Ve spolupráci s kolegy z partnerských institucí se budou ocenění Češi snažit překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe nebo vývoje Evropy po pádu Římské říše. Tři ocenění výzkumníci – Julius Lukeš, Leoš Valášek a Jan Zouplna – působí na Akademii věd ČR, Clément Steuer působí v Ústavu mezinárodních vztahů a Jiří Macháček na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
V letošním kole soutěže ERC Synergy grants uspělo 66 týmů, sdružujících celkem 239 vědců. Během šesti let si rozdělí 684 milionů eur. ERC Synergy Grants jsou určeny pro multidisciplinární projekty 2–4 vědeckých týmů. Do soutěže se přihlásilo 712 návrhů, z nichž uspěl přibližně jeden z deseti.
Čeští výzkumníci jsou zapojeni do tří projektů. Jeden z grantů putuje za Leošem Valáškem z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Juliem Lukešem z Biologického centra AV ČR, kteří se budou ve spolupráci s kolegy z National Center for Scientific Research (CNRS) a University of Minnesota věnovat výzkumu specifického typu genetické poruchy, známé jako předčasný terminační kodon. Ta stojí za zhruba 11 % genetických onemocnění člověka. Mezi takto geneticky podmíněná onemocnění patří například cystická fibróza, Fanconiho anémie, Hurlerův syndrom, Duchennova svalová dystrofie a epidermolysis bullosa.
Přečtěte si také
Julius Lukeš z Biologického centra Akademie věd ČR letos získal Národní cenu vlády Česká hlava. V rozhovoru hovoří o své fascinaci parazity, proměně vědeckého myšlení, zkušenostech ze zahraničí i členství v americké akademii NAS. Věda je podle něj dobrodružství i závazek vůči společnosti.
Druhý projekt bude řešit Clément Steuer, který působí na Ústavu mezinárodních vztahů, spolu s Jane Zouplnou z Orientálního ústavu AV ČR a s kolegy z Free University Brussels. Projekt bude zkoumat interakce mezi systémem politických stran a liniemi sociálních konfliktů Blízkého východu a severní Afriky a zapojí se do něj 40 dalších badatelů.
„Mezi originální aspekty projektu patří samotný výběr zemí, jenž tvoří některé arabské státy, Turecko a Izrael, přičemž záměrně zahrnuje země s odlišnými politickými systémy,“ říká Jan Zouplna. „Vedle specifik vztahu mezi moderním státem a institucionálním náboženstvím v lokálním kontextu a dlouhodobém horizontu je ve větší míře zaměřen také na výzkum některých historicky upozaděných jevů, jakými jsou např. existence liberálních stran či role společensky upozaděných skupin, zejména menšin a žen.“ Projekt se zaměří na osm zemí – Egypt, Izrael, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Palestinu, Tunisko a Turecko.
Jiří Macháček z Masarykovy univerzity se bude zabývat propojením komunit v raně středověké Evropě. V projektu se zaměří na prozkoumání tisíců předmětů nalezených v hrobech běžného obyvatelstva i dobový kontext pohřebních zvyklostí, které se dodržovaly napříč Evropou. „Chtěli bychom přehodnotit tradiční představu, že po pádu Západořímské říše se původně sjednocená a propojená Evropa rozpadla na řadu izolovanýcha vzájemně bojujících barbarských království ovládaných elitními etnicky definovanými skupinami. Tento obraz vytvořený historiky z pozdní antiky a raného středověku stále do značné míry určuje to, co si lidé myslí o době velkého stěhování národů, která propojovaladobu římskou a středověk. Tito autoři však patřili k politické a intelektuální elitě a sváhistorická díla psali v zájmu této skupiny,” říká Jiří Macháček. Projekt bude řešit ve spolupráci s výzkumníky z Leiden University, Catholic University of the Sacred Heart a KU Leuven.
Mezi oceněnými je také česká chemička Jana Roithová, která dlouhodobě působí na Radboud University Nijmegen.
Změna oproti minulým letům: vysoká míra internacionalizace
Evropská komisařka pro startupy, výzkum a inovace, Ekaterina Zaharieva, zhodnotila letošní ročník následovně: „Osmadvacet z celkem 66 vybraných týmů zahrnuje výzkumníka působícího mimo Evropu – především ve Spojených státech, ale také v Kanadě, Austrálii, Brazílii, Ghaně, Jižní Africe a Singapuru. Evropský výzkum se nikdy nevyznačoval takovou mírou internacionalizace. Tato globální spolupráce posiluje evropskou vědu, umožňuje našim výzkumníkům přístup ke špičkovým znalostem a infrastruktuře a přibližuje přední světové vědce Evropě.“
Prezidentka ERC, Maria Leptin, doplnila: „Spolupráce je jádrem Synergy grantů. V této výzvě se týmy vědců spojují, aby společně řešily nejkomplexnější vědecké problémy – a tentokrát jsou mezinárodnější než kdykoli předtím. Konkurence byla mimořádně silná a mnoho vynikajících návrhů zůstalo nefinancováno. S vyšším rozpočtem by ERC mohla plně využít tento potenciál špičkové vědy. Právě takové projekty Evropa potřebuje, aby zůstala skutečným lídrem světového výzkumu.“
Nebývalý úspěch českých vědců a nejistota Švýcarů
Do výzvy bylo podáno 712 návrhů, uspěl přibližně jeden z deseti. Úspěšné projekty obdrží v průměru 10,3 milionu eur a budou realizovány na univerzitách a výzkumných institucích ve 26 zemích. Nejvíce projektů povede Německo (28), Spojené království (24) a 21 projektů zamíří do Francie a Spojených států.
Zajímavostí je, že šest projektů bude mít hlavní řešitele v zemích, které zatím hostily jen málo ERC grantů – v Česku (3), Portugalsku (2), na Kypru, v Estonsku a Maďarsku (po 1). Více než 40 % podpořených projektů zahrnuje výzkumníky mimo EU a asociované země. Ženy tvoří přibližně čtvrtinu všech zapojených vědců.
Statistiky i seznam úspěšných kandidátů jsou zatím předběžné. Evropská komise a švýcarská vláda dokončily jednání o přistoupení Švýcarska k programu Horizont Evropa, přičemž podpis dohody se očekává v roce 2025. Pokud však ke dni podpisu grantové smlouvy nebude dohoda ještě platná, žadatelé se švýcarskými institucemi nebudou moci čerpat prostředky. Budou mít možnost převést svůj projekt na oprávněnou instituci v členském nebo asociovaném státě EU.
O Evropské výzkumné radě
Evropská výzkumná rada (ERC) byla založena v roce 2007 jako hlavní evropská instituce pro financování špičkového základního výzkumu. Podporuje talentované vědce jakékoliv národnosti a věku, kteří realizují projekty v Evropě. Nabízí čtyři hlavní grantové programy – Starting, Consolidator, Advanced a Synergy Grants – a také schéma Proof of Concept, které pomáhá překlenout propast mezi průlomovým výzkumem a jeho komercializací. ERC vede nezávislá Vědecká rada a od listopadu 2021 stojí v jejím čele Maria Leptin. Celkový rozpočet ERC pro období 2021–2027 přesahuje 16 miliard eur, v rámci programu Horizont Evropa, pod zodpovědností komisařky Ekateriny Zaharievy.
Doplnění: 6. 11. 2025: U grantu, který se věnuje interakcím mezi systémem politických stran a liniemi sociálních konfliktů Blízkého východu a severní Afriky bylo upraveno, že hlavním řešitelem je Clément Steuer z Ústavu mezinárodních vztahů.
Zdroj: ERC, redakčně upraveno
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
