Do Česka míří šest prestižních ERC Starting grantů pro mladé badatelské talenty z Akademie věd, Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Evropské financování podpoří jejich inovativní výzkumy – od vývoje dostupnějších OLED displejů a recyklace počítačové paměti až po biomolekulární analýzu raně středověkého obchodu s otroky.
Česko si ziskem šesti grantů od loňského roku o dva granty polepšilo. Mezi recipienty figurují výzkumníci Akademie věd ČR se třemi granty, zbylé tři si rozdělí univerzity – dva granty putují výzkumníkům z Univerzity Karlovy, jeden na Masarykovu univerzitu. Prestižní financování oceňuje inovativní projekty a dává badatelům, kteří mají maximálně deset let po ukončení doktorátu, důležitou svobodu.
Akademie věd: OLED displeje i paměť buněk
Nejvíce ERC Starting grantů získává z tuzemských institucí Akademie věd, respektive její ústavy, a to hned tři. „Získat ERC Starting Grant znamená pro mladého vědce především potvrzení, že jeho vlastní výzkumná vize obstála v mimořádně náročné evropské konkurenci,“ říká Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR. „Akademie věd je celkově v získávání ERC v Česku nejúspěšnější. Nejnověji ocenění vědci můžou díky grantům jít za odvážnými otázkami a budovat vlastní týmy.“
Ondřej Mrózek z Ústavu anorganické chemie AV ČR získává grant na projekt LUMA, v rámci kterého bude vyvíjet nové luminiscenční sloučeniny. Ty by mohly v moderních fotonických aplikacích nahradit například iridium běžně dostupnými prvky, jako je sodík, zinek nebo uhlík v nízkém oxidačním stavu. Prvky by mohly vést k levnější výrobě OLED displejů. Celý název projektu, na který Mrózek získává prestižní grant, je Luminophores Containing Carbon in Place of Metal.
„Těžké kovy jsou nejen extrémně vzácné, ale i toxické. Naše molekuly postavené z lehkých prvků svítí stejně účinně. Díky nim můžou být budoucí OLED displeje a další fotonické aplikace dostupné, udržitelné a levné,“ říká Mrózek.
Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR se v projektu REWIRE zaměří na dosud málo prozkoumanou schopnost buněk „pamatovat si“, jak správně kopírovat svou DNA. Její předchozí výzkum ukázal, že informace mezi generacemi buněk mohou nést kromě DNA také samotné proteiny zajišťující replikaci DNA.
Projekt bude zkoumat, jak tato tzv. replikační paměť vzniká, jak se během buněčného dělení udržuje a jak se předává dceřiným buňkám. „Chceme ověřit, zda klíčové proteiny replikace DNA fungují jako jakési molekulární záložky, které buňce umožňují uchovat informaci o tom, jak správně kopírovat svou DNA,“ vysvětluje Polášek-Sedláčková.
Třetím recipientem ERC Starting grantu z řad Akademie věd je Hedwig Waters. Vědkyně z Etnologického ústavu AV ČR bude v rámci projektu MetWilds zkoumat, jak v situaci plundrování populací divoce rostoucích rostlin poptávaných tradiční čínskou medicínou vyrůstá fenomén „simulace divokosti“ – experimenty napodobující přirozená stanoviště s cílem získat rostliny „jakoby“ z volné přírody.
„Na pěti etnografických případových studiích z různých zemí ukážeme, jak vědci identifikují, stabilizují a reprodukují metabolické vlastnosti spojované s rostlinami z volné přírody,“ popisuje Hedwig Waters.
Pro Etnologický ústav AV ČR už je to pátý ERC grant, což vzhledem k malé velikosti ústavu znamená bezprecedentní úspěšnost.
Přečtěte si také
Buněčná bioložka Hana Polášek-Sedláčková získala jako druhá vědkyně z České republiky prestižní grant EMBO Young Investigator Program. Svým nadšením pro vědu, které trvá již od střední školy, a houževnatým přístupem se krátce po ukončení doktorátu v Dánsku vypracovala až do pozice vedoucí výzkumné skupiny na Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně.
Univerzita Karlova: recyklace paměti a studium menšinových jazyků
Literární vědkyně Petra Johana Poncarová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy bude řešit projekt s názvem New Users of Minoritised Languages as Writers and Cultural Agents. V rámci projektu se zaměří na fenomén jednotlivců, kteří se záměrně naučili menšinový jazyk a přispěli k jeho zachování a rozvoji jako spisovatelé a kulturní činitelé. Projekt tak bude zkoumat málo známé osobnosti a centra aktivity z konce 19. a začátku 20. století.
„Studiem příběhů historických osobností dokážeme lépe podpořit i nové uživatele malých jazyků a zapojit je do příslušných komunit. Vědomí, že jsou součástí fenoménu, který má více než staletou historii a jehož součástí je řada významných osobností, jim může dodat potřebnou sebedůvěru a pocit sounáležitosti – a stejně tak může povzbudit i tradiční uživatele a komunity, jejichž jazyky a kultura po staletí čelily předsudkům a netěšily se velké kulturní prestiži,” upřesňuje Poncarová.
Druhým recipientem grantu z Univerzity Karlovy je teoretický informatik Ian William Mertz. Ten se ve svém projektu s názvem Synthesizing Traditional and Reuse Approaches to Space zaměří na možnosti využívání plné počítačové paměti k dalším výpočtům, aniž by se přišlo o původní data. V rámci této recyklace paměti se bude Mertz snažit mimo jiné zjistit, jak zrychlit počítače bez nutnosti dokupovat RAM nebo jak efektivněji mapovat propojené sítě.
Masarykova univerzita: role otroctví v rozvoji Evropy
Za Masarykovu univerzitu získává ERC Starting grant archeogenetička Zuzana Hofmanová z tamního Ústavu archeologie. Řešit bude projekt s názvem Biomolecular investigation of the long-distance slave trade in Early Middle Ages, který bude zkoumat obchod s otroky v raném středověku pomocí moderních biomolekulárních metod a interdisciplinárního výzkumu.
Cílem projektu je dosažení lepšího porozumění životům zotročených lidí a roli otroctví v rozvoji evropské ekonomiky. Výzkum se bude soustředit na identifikaci pohřebních kontextů, ve kterých lze na základě historických a archeologických pramenů předpokládat potenciální přítomnost kosterních pozůstatků otroků.
„O raně středověkém otroctví víme překvapivě málo. Pramenů z tohoto období je obecně nedostatek a o lidech na okraji společnosti se píše ještě méně. Otroci navíc po sobě většinou nezanechali žádné předměty ze svých původních domovů. Jejich těla tak mohou být jedním z mála svědectví, která po sobě zanechali,“ říká Hofmanová.
Přečtěte si také
O původu Slovanů a jejich příchodu na naše území víme zatím jen málo. Mimo jiné proto, že za sebou v začátcích nezanechávali vlastní písemné prameny a ty ostatní jsou pouze zprostředkované. Co vlastně byli zač a jak fungovaly jejich komunity, na to se snaží odpovědět dvě nové vědecké studie, z nichž jednu právě vydal prestižní časopis Nature a na kterých se podílela Zuzana Hofmanová z Masarykovy univerzity a Max Planck Institututu.
Jak si vede Česká republika
Se ziskem šesti grantů si Česká republika od loňska polepšila o celkem dva granty. Loni mezi recipienty figurovali dva výzkumníci z Univerzity Karlovy a po jednom výzkumníkovi z brněnské Masarykovy univerzity a Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). Čeští výzkumníci, kteří letos získávají granty, však nejsou omezení jen českými institucemi. Mezi recipienty Starting grantu figuruje například i český vědec Jiří Pavelec, který působí na Technické univerzitě Vídeň. Grant získal na projekt s názvem A Robotic Platform for Bottom-Up Catalyst Design.
Přečtěte si také
Andrea Gálisová a Jakub Drápal z Univerzity Karlovy, Tomáš Fiala z Masarykovy univerzity a Raffaele del Grande z ČVUT. To jsou jména čtyř vědců, kteří získali ERC Starting grant pro začínající výzkumníky. Celkově se tak zařadili do výběru 478 výzkumníků z celé Evropy, kteří uspěli v této prestižní soutěži.
Stejný počet grantů, které Česká republika získává skrze tuzemské instituce, letos obdrželo i Polsko (6), podobný počet recipientů má i Norsko (7) a Irsko (5). Naopak některé země ze středoevropského regionu, jmenovitě Slovensko a Maďarsko, nezískávají jediný Starting grant. Vůbec nejúspěšnější co do počtu grantů je Německo (89), následované Velkou Británií (47) a Francií (38).
Celkový počet grantů, které byly v rámci ERC Starting projektu rozděleny, dosahuje 421. Přes 40 % z těchto grantů míří na projekty z oblasti fyzikálních věd a inženýrství, takřka třetina na sociálně-vědní a humanitní projekty. Zbylých necelých 27 % letošních grantů putuje do výzkumu v oblasti přírodních věd.
K tomu, aby se výzkumníci v Česku dokázali v mimořádně konkurenční soutěži prosadit, přispívá také podpora uchazečů o granty ERC, kterou v Česku zajišťuje Národní informační centrum proevropský výzkum (NICER) při Technologickém centru Praha ve spolupráci s Expertní skupinou na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Uchazeči mohou využít individuální konzultace, informační a vzdělávací akce i simulované pohovory, které jim umožňují připravit se na závěrečnou obhajobu před odbornými panely ERC.
Od roku 2007 získaly instituce v Česku 128 grantů ERC v celkové hodnotě 192,4 milionu eur, z toho 46 získali experti a expertky Akademie věd ČR, 32 grantů má Univerzita Karlova a 18x uspěla Masarykova univerzita. Úspěch v soutěži Starting Grants 2026 naznačuje rostoucí schopnost českého výzkumného prostředí získávat evropskou podporu pro projekty na nejvyšší mezinárodní úrovni.
Zdroje: ERC, Akademie věd ČR, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, TC Praha
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
