Podcast Akademie věd

Akademie věd ČR připravuje od jara 2020 vlastní podcast – rozhovory a reportáže s vědci a vědkyněmi AV ČR. Z původního konceptu, vzniklého v začátcích pandemie covidu-19 pod značkou Věda na doma, se vyvinula podcastová série Věda na dosah (podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021). V roce 2022 chystáme obměnu pořadu. Těšte se na nové epizody! Náš podcast najdete na všech hlavních platformách a na hostitelském webu Anchor.

Spotify
Web

Alžběta Danielisová vede oddělení archeometrie a přírodních věd Archeologického ústavu AV ČR. Nedávno se vrátila z Ománu, kde měla na starosti výzkumný tým, kterému se podařilo odkrýt 7000 let starou hrobku. V oblasti jižní Arábie jde o unikátní nález. Co vědce na pouštním pohřebišti překvapilo a co vše z něj lze vyčíst? Jaké metody využívají k tomu, aby porozuměli životu komunity z doby kamenné? S energickou vědkyní se z ománské pouště vypravíme taky na tzv. jantarovou stezku a do období 500 let př. n. l., které je těžištěm jejího dlouholetého výzkumu.

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 28.4.2023

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/5jnHSRJYaYVmLjWPIrAgbx

Skupina Hany Macíčkové Cahové se v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zabývá hledáním nových RNA modifikací a snaží se pochopit jejich význam pro nejrůznější buněčné procesy. V roce 2020 objevila dosud neznámou část RNA, tvořenou signalizačními molekulami, tzv. alarmony, a i díky tomu získala vědkyně prestižní ERC grant, na který v Česku dosáhne jen velmi málo vědců a vědkyň. Díky čemu se to Haně Cahové Macíčkové povedlo? Jak může výzkum RNA modifikací pomoci v medicíně? A co ji motivuje překonávat výzvy?

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 21.4.2023

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2iySpFILdVclONzFkkuLAy

Neurovědec Aleš Stuchlík dlouhodobě zkoumá paměť. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR vede oddělení neurofyziologie paměti, kde se snaží porozumět nervovým základům chování a přináší i aplikované výstupy. V rozhovoru se ptáme, jak se ukládají naše vzpomínky, jak fungují neurony, i na to, zda můžeme mozek trénovat v každém věku. Je opravdu lidský mozek nepřekonatelný ve srovnání s umělou inteligencí?

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 12.4.2023

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/05ZrjFhIZ8XEO3U7amQ1fr

Pavel Hons z Orientálního ústavu AV ČR zkoumá indickou společnost, tamilský jazyk a tamilskou literaturu. Přeložil román nejznámějšího tamilského spisovatele Perumála Murugana (nominovaný na The Booker Prize) a plánuje převést do češtiny i další díla literatury jihoindického státu Tamilnádu. V čem je tato literatura specifická a čím oslovuje čtenáře i kritiky mimo Indii? Jak se do ní propisuje problematika kastovního systému? Poslechněte si, jak spletitý a pestrý je systém kast v současné Indii, jaké omyly se o něm na Západě tradují a zda může diskriminace na základě kastovní příslušnosti překročit hranice Indie.

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 5.4.2023

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2nNLU3HrdpTklKhiw4XP1o

Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu AV ČR se zabývá psychologií pracovního zdraví. Zaměřuje se přitom zejména na akademické prostředí a státní správu, ale aktuálně se její pozornost obrací i do základních škol. V rámci projektu virtuálního vědeckého hubu SYRI plánuje zjistit, nakolik učitelky a učitelé trpí syndromem vyhoření nebo mobbingem. Dlouhodobě sleduje také neetické vztahy na pracovištích, třeba toxický leadership. Víte, jak se pozná šéf, kvůli kterému časem patrně odejdete z práce? Jak se můžeme chránit před vyhořením? A proč věnujeme až 40 % času v zaměstnání konfliktním vztahům?

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 28.3.2023

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/6LHJ0I9h6wBCpAKpoLDbeW

Strach je přirozená emoce a do určité míry nemusí být škodlivá. Jenže se dá snadno zneužít – posilováním tzv. kultury strachu lze ovládnout celou společnost. Jak se proti tomu bránit? Víme, jak posílit individuální i společenskou odolnost, neboli rezilienci? To je hlavní téma časopisu Akademie věd A / Věda a výzkum, které přinášíme ve zkrácené podobě v podobě audio článku. Vznik audio článku je finančně podpořena ze Strategie AV21.

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 17.3.2023

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/0wd64RFC0QZUrxgg6CguVk

Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR se dlouhodobě věnuje svobodě slova, cenzuře i hate speech. Jak uvažuje filozof jazyka o nenávistných výrocích? Proč je pro něj vzrušující konfrontace hodnot, jako jsou svoboda slova a rovnost, které jsou pro naši společnost důležité? V rozhovoru uvažujeme o dopadech cenzurních zásahů, co to hate speech přesně je a proč je to nebezpečný fenomén. Dozvíte se také, jak se svoboda slova může stát obětí ve jménu obhajoby nenávistných výroků.

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 10.3.2023

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2AHCeNniosD1vMmxe0figR

Co mají společného předpověď počasí, focení na mobil a magnetická rezonance? Všude se využívá výpočtová matematika, které se věnuje Jan Papež z Matematického ústavu AV ČR. Ve své práci navrhuje postupy, jak odhadovat chyby v matematických modelech. Ty jsou podle něj naprosto přirozené a je nutné s nimi počítat. Proč vidí mladý vědec matematiku jako dílnu plnou nástrojů a vědce ve svém oboru jako vrátné ve světě algoritmů?

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 16.2.2023

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2ZiLMYmelcrZcMXysm6zUc

Jazykovědec Martin Prošek vede Ústav pro jazyk český AV ČR a sám má zkušenosti z jazykové poradny, která funguje od 40. let 20. století. V rozhovoru mluví o tom, proč v poradně nemůže místo vědců pomoct lidem umělá inteligence, jak intenzivně můžeme náš jazyk prožívat a proč není třeba se rozrušovat nad invazí anglicismů.

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 8.2.2023

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2fyA8LkKvgiDS3V0Wcyw2X

Martin Potocký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR zkoumá rostlinné buňky. Zajímá ho, jak rostou, co přesně se v nich děje a jak to ovlivňuje růst celého těla rostliny. Jeho tým v Laboratoři buněčné biologie se soustředí zejména na poslední fázi buněčného růstu, tzv. exocytózu. V čem je růst rostlin odlišný od růstu živočichů? Které rostlinné buňky rostou nejrychleji? Proč se vystudovaný chemik věnuje zrovna světu flóry? Proč jsou pro něj v práci rostliny experimentální vášní, ale doma je zapomíná zalít?