Podcast Akademie věd

Akademie věd ČR připravuje od jara 2020 vlastní podcast – rozhovory a reportáže s vědci a vědkyněmi AV ČR. Z původního konceptu, vzniklého v začátcích pandemie covidu-19 pod značkou Věda na doma, se vyvinula podcastová série Věda na dosah (podzim 2020, jaro 2021, podzim 2021). V roce 2022 chystáme obměnu pořadu. Těšte se na nové epizody! Náš podcast najdete na všech hlavních platformách a na hostitelském webu Anchor.

Spotify
Web

Co mají společného předpověď počasí, focení na mobil a magnetická rezonance? Všude se využívá výpočtová matematika, které se věnuje Jan Papež z Matematického ústavu AV ČR. Ve své práci navrhuje postupy, jak odhadovat chyby v matematických modelech. Ty jsou podle něj naprosto přirozené a je nutné s nimi počítat. Proč vidí mladý vědec matematiku jako dílnu plnou nástrojů a vědce ve svém oboru jako vrátné ve světě algoritmů?

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 16.2.2023

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2ZiLMYmelcrZcMXysm6zUc

Jazykovědec Martin Prošek vede Ústav pro jazyk český AV ČR a sám má zkušenosti z jazykové poradny, která funguje od 40. let 20. století. V rozhovoru mluví o tom, proč v poradně nemůže místo vědců pomoct lidem umělá inteligence, jak intenzivně můžeme náš jazyk prožívat a proč není třeba se rozrušovat nad invazí anglicismů.

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 8.2.2023

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2fyA8LkKvgiDS3V0Wcyw2X

Martin Potocký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR zkoumá rostlinné buňky. Zajímá ho, jak rostou, co přesně se v nich děje a jak to ovlivňuje růst celého těla rostliny. Jeho tým v Laboratoři buněčné biologie se soustředí zejména na poslední fázi buněčného růstu, tzv. exocytózu. V čem je růst rostlin odlišný od růstu živočichů? Které rostlinné buňky rostou nejrychleji? Proč se vystudovaný chemik věnuje zrovna světu flóry? Proč jsou pro něj v práci rostliny experimentální vášní, ale doma je zapomíná zalít?

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 3.2.2023

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/4t0d93Jc4W1ku0tHyUoQT6

Helena Dáňová a Klára Mezihoráková z Ústavu dějin umění AV ČR se zajímají o umělecká díla, která vznikla díky aktivním ženám ve středověku. Činorodé byly třeba královny Eliška Rejčka, Blanka z Valois nebo Anna Svídnická. Umění ale podporovaly i movitější měšťanky. Ještě méně známou kapitolou historie umění jsou ženy autorky, třeba francouzská písařka a básnířka Christine de Pizan. Dosud opomíjenou vrstvu dějin odkrývá nový obor nazvaný queenship studies, který se nyní nově etabluje i v našem prostoru.

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 26.1.2023

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/7MkKxZl4y4xwiQN456C71p

Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu AV ČR zkoumá nové materiály pro fotovoltaické články a také se podílí na velkém ambiciózním projektu PILATUS, který si klade za cíl vrátit jejich výrobu zpět do Evropy. Proč by podle něj měly být fotovoltaické panely skoro na každé střeše? Jak se dá skloubit výroba elektrické energie ze Slunce s pěstováním plodin? Co jsou halogenové perovskity a mohou v budoucnu nahradit krystalický křemík?

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 17.1.2023

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2ZpKCIRMV46Ld2aQKVjyIH

Michal Cihla z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR se zabývá historickým opracováním kamene, tzv. stavební trasologií. Jde o metodu, při které sleduje původnost povrchu kamene, ze kterého jsou postaveny mosty, hrobky nebo jiné historické stavby. Přináší tak cenný kontext pro památkovou péči. Rozhovor jsme vedli v Klášteře křižovníků s červenou hvězdou, na loďce plující kolem pilířů Karlova mostu i pod jedním z mostních oblouků.

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 10.1.2023

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/1AF7zPH9Htg2B7vN2Bg8Hm

Helena Reichlová je experimentální fyzička působící ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Oblastí jejího zájmu je spintronika, díky které se dá vylepšit paměť počítačů a mobilních telefonů. Zajímá ji také, jak využít odpadní teplo z obrovských datových center, kterých stále přibývá. V rozhovoru ale mluví také o tom, proč dává přednost akademickému prostředí před byznysem a jak porovnává vědu u nás a v Německu, kde částečně stále působí.

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 13.12.2022

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/4Fze8jKEj2AefHjFfUB349

Václav Brázda z Biofyzikálního ústavu AV ČR zkoumá genom žraloka malohlavého neboli grónského, který se dožívá i přes 400 let. Přestože jde o výjimečného živočicha, vědci se na jeho dědičnou infromaci dosud detailně nezaměřovali. V létě 2022 se na Island vydala česká expedice, která se rozhodla dlouhověkého žraloka najít a odebrat vzorek jeho DNA. Byla jejich mise úspěšná? Rozluštili badatelé a badatelky, proč se této parybě vyhýbají nádorové a degenerativní nemoci? A jakou roli v tom hraje protein P53?

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 6.12.2022

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2CWysRH25Y8RMtzpODcpTQ

Ekonom Jan Švejnar založil před 30 lety CERGE-EI, společné pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studia Univerzity Karlovy. Vede také nezávislý-think tank IDEA, který pod hlavičkou CERGE-EI připravuje studie jako podklad pro tvorbu veřejných politik. Jak může ekonomický výzkum ovlivňovat hospodářství? V čem se liší přístup k ekonomii v postkomunistických státech a v USA, kde česko-americký vědec také působí?

Základní údaje: Podcast Akademie věd; 29.11.2022

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/0pnDM33IQlhIvLYlbxm7Ak

Václav Kuna z oddělení geodynamiky Geofyzikálního ústavu AV ČR vyvíjí nízkonákladový inovativní systém včasného varování před zemětřesením. Cena stávajícího varovného systému se totiž může vyšplhat až na miliony korun, a tak si ho některé země, kde mívá zemětřesení ničivé následky, nemohou dovolit. Aby byl systém levný, využívá principy IoT (Internet of Things) a dostupné elektroniky. Jak vědci takové řešení testují v Nepálu nebo na Haiti? Jak bude jednou fungovat v plném provozu? A jaké součástky jej tvoří?