Přepište dějiny

„Praha na Brno zapomněla,“ napsal před lety historik Antonín Klimek. Nebylo to daleko od pravdy. Moravský říjen 1918 opravdu vypadal jinak než ten pražský. Takže jak se dny na konci října 1918 odvíjely mezi Brnem, Olomoucí a Hodonínem? A proč si slovenská vláda dělila posty ještě na Moravě?

Základní údaje: Přepište dějiny; 6.11.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/5HS1bfMDdMEqAnaT6KUQwy

K představám o životě první republiky patří i prostředí četníků zpopularizované televizními filmy a seriály. Jak žili skuteční četníci a co taková práce obnášela, na to jsme se zajeli podívat do Chlumce nad Cidlinou.

Základní údaje: Přepište dějiny; 30.10.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/5E276bAltCLuxz7BEZEEcD

Sociální demokracie vznikla jako hnutí dělníků, kteří se spojovali, aby dosáhli lepších životních podmínek. Čím vším tato strana u nás prošla, než se dostala do dnešního stavu? V bonusové části na HeroHero, Forendors a Gazetisto projdeme navíc i vývoj strany po roce 1989. Vyplatila se jí sázka na becherovku a bonmoty?

Základní údaje: Přepište dějiny; 23.10.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/4Qk7hnPswMyvjfnIOsvQTk

S Petrem Čornejem jsme naše putování Žižkovem začali před týdnem na Vítkově, ale protože večer se naklonil a počasí horšilo, vydali jsem se dolů, ke Slovanské lípě. V jedné z nejstarších hospod na Žižkově jsme pak probrali leccos včetně mýtů o komunistickém Žižkově.

Základní údaje: Přepište dějiny; 16.10.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/7mwIJFAyqBohxAXSNMQnPE

Tentokrát jsme se vydali na špacír po Žižkově a koho jiného si pozvat coby průvodce něž Petra Čorneje - autora biografie Jana Žižky a moc zajímavé knížky Husité na Žižkově. Tento týden se vydáme na Vítkov a probereme vvývoj Žižkova hlavně v 19. století a za starosty Hartiga. Za týden pak budeme pokračovat U Slovanské lípy.

Základní údaje: Přepište dějiny; 9.10.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/5HdRfTYftpJ2RUp6wfzUut

Tento týden vás podcast Přepište dějiny vezme do Laichterova doma u Riegrových sadů v Praze. Projdeme nejen tímto sídlem někdejšího nakladatelství Jan Laichter, ale také osudy jeho obyvatel i plány na jeho obnovu. Průvodcem nám bude prapravnuk zakladatele Štěpán Lars Laichter.

Základní údaje: Přepište dějiny; 2.10.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2uBAIjEGYAWFk5m761jWIW

Před sto lety v Praze vznikla Slovanská knihovna. Jaký vliv na její vznik měla emigrace ze zemí Sovětského svazu? Jak se na jejím vývoji projevily dějiny 20. století? A co cenného vlastně Slovanská knihovna v pražském Klementinu uchovává? Hovořili jsme o tom s ředitelem knihovny Lukášem Babkou.

Základní údaje: Přepište dějiny; 25.9.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/0KKODlLpXDH4dKj4Dp90YJ

Zrcadlová kaple Klementina, stejně jako v Klementinu sídlící Slovanská knihovna mají letos kulatá výročí. Ideální příležitost podívat se do sídla Národní knihovny a poznat jeho pestrou historii. Tento týden tedy Klementinum jako sídlo knihovny, ale i bojujících studentů nebo meteorologické stanice. Či jako kulisa pro Světáky. Průvodcem nám bude generální ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn.

Základní údaje: Přepište dějiny; 18.9.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/2kNXeHb8Ww0vZU9ItLVR6r

Před deseti lety zemřel český spisovatel, básník a historik Jiří Kovtun. Muž, který se během 41 let v exilu věnoval především Tomáši G. Masarykovi a první republice a zanechal po sobě dodnes inspirativní díla. Na Jiřího Kovtuna jsme vzpomínali s historičkou z Masarykova ústavu a archivu Dagmar Hájkovou a dcerou Jiřího Kovtuna Caroli.

Základní údaje: Přepište dějiny; 11.9.2024

Audio url: https://open.spotify.com/embed/episode/0IvvZYxPrN0XkQHXpwYY2v

Tištěné Lidové noviny přestaly vycházet. Ti, kteří je už roky většinou nekupovali, teď hlasitě lkali nad tou ztrátou. Nejvyšší čas si tedy připomenout, jaké všechny tradice s Lidovými novinami zanikají, a kdo kromě Čapka a Peroutky je vlastně tvořil. Byly opravdu tak nezávislé, jak se říká? A byly tak výjimečné třeba v prvorepublikovém kontextu?