CZELO: Návrh rozpočtu EU na 2028–34, výzva k AI gigatovárnám či Evropský inovační scoreboard 2025

Evropská komise představila rozpočet na 2028–2034, čítá 2 biliony eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen představila ve středu 16. července na tiskové konferenci dlouho očekávaný návrh rozpočtu pro nadcházející víceletý finanční rámec 2028–2034. Prozatímní návrh rozpočtu, který musí schválit jak Rada EU, tak i Evropský parlament, je stanoven těsně pod hranicí dvou bilionů eur. Hlavními argumenty a body, kterými předsedkyně představila rozpočet, jsou nutnost investic do lidí, posílení konkurenceschopnosti, obranyschopnosti a odolnosti EU, silnější postavení Evropy ve světě, větší flexibilita v rámci celého rozpočtu a jednodušší a harmonizovanější finanční programy EU.

Byť se má Horizont Evropa stát součástí Fondu konkurenceschopnosti, má mít vlastní rozpočet ve výši 175 miliard eur, což představuje dvojnásobek oproti současnému rozpočtu. Erasmus+ má zůstat samostatným programem, avšak má nově zahrnout Evropský sbor solidarity. Takto rozšířený program Erasmus+ má mít navýšený rozpočet o 50 %, ze současných 26 miliard na 40,8 miliardy eur.

Více informací se dočtete v článku kanceláře CZELO.

Výzva k vytvoření AI gigatováren bude otevřena ke konci letošního roku

Evropská komise obdržela celkem 76 reakcí na projevení zájmu o vznik AI gigatováren. Zájemci pochází z 16 členských států a navrhují 60 různých lokalit. Cílem výzvy bylo shromáždit počáteční podněty od průmyslu, investorů i členských států k budoucímu rozvoji AI infrastruktury v EU, která vychází z Akčního plánu pro AI kontinent. Mezi zájemci jsou velké evropské firmy z oblasti datových center, telekomunikací, energetiky i globální technologičtí partneři a investoři. Ačkoliv nejde o formální projektové žádosti, podané návrhy pomohou při přípravě budoucí výzvy k podávání projektových návrhů na založení AI gigatováren. Evropská komise plánuje výzvu otevřít na konci roku 2025.

AI gigatovárny budou špičková centra s rozsáhlou výpočetní kapacitou a úložišti dat, určená pro vývoj, trénink a nasazování nejmodernějších modelů a aplikací umělé inteligence. Půjde o tzv. hyperscale infrastrukturu schopnou pracovat i s modely o stovkách bilionů parametrů. Integrací obrovského výpočetního výkonu, energeticky účinných datových center a automatizace řízené umělou inteligencí nastaví tato zařízení nová měřítka pro výcvik, inferenci a zavádění modelů umělé inteligence. 

Evropská komise zveřejnila Evropský inovační scoreboard 2025 

Inovační výkonnost EU zaznamenává dlouhodobě stabilní pokrok a od roku 2018 se zvýšila o 12,6 %. Nejnovější vydání Evropského inovačního scoreboardu (EIS) reportuje významné posuny v inovační výkonnosti jednotlivých států. EIS 2025 využívá 32 ukazatelů, které zachycují různé aspekty inovací, včetně rámcových podmínek, investic, inovačních aktivit a dopadů na hospodářství, životní prostředí a společnost. Členské státy jsou rozděleny do čtyř inovačních skupin: inovační lídři (>125 % průměru EU), silní inovátoři (100–125 %), mírní inovátoři (70–100 %), začínající inovátoři (<70 %). Česko se v tomto žebříčku umístilo s 80,6 % na místě mírných inovátorů a od roku 2024 zaznamenalo pokles o 8,4 %. Zároveň však patří mezi nejlépe hodnocené státy ve vývozu středně a vysoce technologicky náročných výrobků a dále například ve výdajích na inovace mimo výzkum a vývoj. Naopak téměř nejhůře jsme na tom v produkci CO₂ v rámci výroby, vysokorychlostního přístupu k internetu a počtu obyvatel s terciálním vzděláváním. 

EU posiluje spolupráci s Kanadou 

Na 20. summitu EU–Kanada se představitelé Evropské unie a Kanady dohodli na posílení vzájemné spolupráce. Podepsali společné prohlášení zaměřené na bezpečnost a obranu, ale také na oblast výzkumu. Setkání se rovněž zaměřilo na Digitální partnerství EU–Kanada, jež zdůrazňuje spolupráci ve výzkumu pokročilých technologií, jako je umělá inteligence, kvantová věda a vysokovýkonné výpočty. Obě strany chtějí prohloubit společný výzkum a rozšířit spolupráci díky přidružení Kanady k programu Horizont Evropa a jejímu možnému zapojení do 10. rámcového programu EU. Důraz je kladen také na sladění regulací v oblasti technologií, včetně AI a kybernetické bezpečnosti, a na podporu výměny výzkumníků. Partnerství se rozšiřuje i na další oblasti, jako jsou polovodiče, změna klimatu, cirkulární ekonomika či polární výzkum, a podporuje mobilitu, školení a akademickou svobodu.

Ukrajina se má stát zemí přidruženou k programu Erasmus+

Evropská komise se na Konferenci o obnově Ukrajiny, která se konala 10. a 11. července v Římě, zavázala do budoucna přidružit Ukrajinu k programu Erasmus+ a přislíbila investici 5 milionů eur na tisk a distribuci přibližně 2 milionů učebnic pro ukrajinské školy na školní rok 2025/2026. Generální ředitelka pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu na konferenci znovu potvrdila vizi EU, že vzdělávání je klíčovým faktorem pro oživení ukrajinské ekonomiky, vstup do EU a dlouhodobou konkurenceschopnost. Proto Evropská komise zintenzivňuje opatření, která mají usnadnit postupnou integraci Ukrajiny do EU.

Nově oznámená podpora navazuje na již existující spolupráci s Ukrajinou v rámci programu Erasmus+: od roku 2022 využilo mobility v rámci Erasmu+ více než 39 000 mladých lidí, studentů a zaměstnanců z Ukrajiny. Ve stejném období EU rovněž podpořila více než 70 projektů budování kapacit v oblasti vysokoškolského vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, které propojily ukrajinské vzdělávací instituce s partnery z EU.

Více se dozvíte na webu Evropské komise.

Zdroj: CZELO

CZELO přináší aktuální informace o dění v oblasti evropského vzdělávání a výzkumu, poskytuje informační a poradenské služby výzkumným a vzdělávacím institucím v ČR a podporuje je v pořádání pracovních jednání, workshopů, seminářů či konferencí a při dalších činnostech v Bruselu.

Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum v Bruselu – CZELO (Czech Liaison Office for Education and Research in Brussels) navazuje na činnost České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace. Činnost kanceláře CZELO je od roku 2021 zajišťována Domem zahraniční spolupráce, díky čemuž se její dosavadní působnost v oblasti výzkumu rozšířila i o oblast vzdělávání.