Švýcarští akademici varují před dopady referenda o populačním stropu na vědu. Po grónské krizi ve vztazích s USA zaznívají varování před sbližováním EU s Čínou. A nová analýza dokumentů k Epsteinovi poukazuje na rozsáhlé vazby na akademickou sféru. Přinášíme pravidelné shrnutí nejzajímavějších událostí, které v únoru ovlivnily svět výzkumu, vývoje a inovací.
Po grónské krizi vědci varují před sbližováním EU s Čínou
Napětí mezi Spojenými státy a Evropou po výrocích amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti vojenského zásahu vůči Grónsku vyvolalo v EU debatu o strategii v oblasti vědy a výzkumu (více informací v předchozím článku rubriky Věda kolem světa). Čínští diplomaté v Bruselu i dalších metropolích mezitím prosazují obnovení užší spolupráce s Evropou. Podle portálu Science Business zdůrazňují potřebu „obousměrného toku talentů, znalostí a technologií“.
Během února následovala série významných kontaktů. Delegace německých univerzit navštívila Hongkong a Šen-čen, Technická univerzita v Mnichově rozšířila spolupráci s Tsinghua University v Pekingu a kancléř Friedrich Merz zamířil na oficiální návštěvu Číny, včetně technologického centra Chang-čou, kde jednal se zástupci německých i čínských firem.
Případný obrat by však znamenal změnu oproti dosavadní politice „de-riskingu“ vůči Číně. EU v roce 2023 upravila pravidla tak, že čínské subjekty byly vyloučeny z části inovačních projektů blízkých trhu, a v listopadu 2025 vyloučila čínské univerzity z poloviny programu Horizont Evropa v celkové hodnotě 93,5 miliardy eur. Spolupráce je nyní převážně omezena na projekty v oblasti životního prostředí a zemědělství.
Část expertů podle portálu Science Business zároveň varuje před příliš rychlým obratem směrem k Pekingu a poukazuje na bezpečnostní rizika či roli Číny ve válce na Ukrajině. Podle opakovaných zpráv Čína vyváží do Ruska technologie dvojího užití, které mohou napomáhat ruskému válečnému úsilí.
EU by se podle vyjádření Roberta-Jana Smitse, bývalého generálního ředitele pro výzkum a inovace (DG RTD) při Evropské komisi, neměla „přetrhnout ve snaze vyhovět Číně a přivírat oči nad nedostatečnou ochranou pravidel duševního vlastnictví jen proto, že naši přátelé na druhé straně Atlantiku už nejsou našimi přáteli“.
Paralelně se tak EU v oblasti výzkumu snaží diverzifikovat své partnerství. Například během nedavné návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Indii Paris-Saclay University oznámila sérii dohod s indickými institucemi. Evropská komise rovněž uzavřela nové dohody o spolupráci s Indií a otevřela části programu Horizont Evropa širšímu okruhu partnerských zemí.
Nová analýza dokumentů k Epsteinovi ukazuje rozsáhlé vazby na akademickou sféru
Nová analýza portálu Times Higher Education zveřejněných dokumentů amerického ministerstva spravedlnosti (DOJ) v kauze Jeffreyho Epsteina ukazuje rozsah jeho kontaktů s akademickým prostředím i v době, kdy byl již známým pachatelem sexuálních trestných činů. Vazby na vědce, univerzitní představitele i filantropy si podle spisů udržoval dlouho po odsouzení v roce 2008.
V dokumentech se objevují kontakty na akademiky z institucí, jako jsou Harvard University, Massachusetts Institute of Technology (MIT) či Columbia University. Někteří vědci s Epsteinem komunikovali e-mailem, jiní se účastnili setkání či jednali o financování výzkumu. Řada z nich jakékoli pochybení odmítá a zdůrazňuje, že samotná zmínka ve spisech neimplikuje nezákonné jednání.
Mezi zmíněnými figuruje například Stephen Kosslyn, emeritní profesor Harvardovy univerzity, který Epsteina podle Times Higher Education navštívil ve vězení v roce 2008 a poté se s ním pravidelně setkával. Známý britský neuropsychiatr Peter Fenwick se snažil Epsteina v roce 2017 nalákat do Skotské vysočiny. Fyzička Lisa Randall letěla v roce 2014 Epsteinovým soukromým letadlem na jeho nechvalně proslulý ostrov. Uvedla, že hluboce lituje udržování kontaktu.
Dokumenty naznačují, že Epstein aktivně vyhledával kontakt s akademickou elitou a usiloval o financování výzkumných projektů, konferencí či univerzitních aktivit. Některé univerzity po zveřejnění jeho vazeb přistoupily k personálním krokům; například Joi Ito v roce 2019 rezignoval na vedení MIT Media Lab. Mnozí další však ve funkcích zůstávají.
Například Christian Stohler, bývalý děkan Columbia College of Dental Medicine, napsal Epsteinovi v roce 2013, že bylo „velmi příjemné vás poznat“ a označil jej za „dobře vzdělaného v řadě témat“. V roce 2016 se jej pokusil přidat na LinkedIn. Na žádosti portálu Times Higher Education o komentář nereagoval.
Podle oslovených akademiků případ znovu otevírá otázku vlivu filantropického financování na vysoké školství a rizik spojených s reputačními i etickými dopady přijetí darů. Kritici upozorňují, že prestiž a finanční zdroje mohou v silně hierarchickém akademickém prostředí oslabovat obezřetnost.
Jeffrey Epstein zemřel v roce 2019 ve vazbě během stíhání pro obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Zveřejněné dokumenty nadále vyvolávají debatu o odpovědnosti univerzit a jejich představitelů při navazování vztahů s vlivnými dárci.
AI mění vědecký trh práce: nejvíce ohroženy jsou pozice v kódování a analýze dat
Umělá inteligence už začíná proměňovat pracovní trh ve vědě a podle výpovědí více než čtyř desítek výzkumníků z akademie i průmyslu, které oslovil časopis Nature, se dopad nejrychleji projevuje u pozic spojených s psaním kódu, základní analýzou dat a modelováním. Právě tyto úkoly často zajišťují doktorandi, postdoktorandi nebo juniorní pracovníci bez vyššího vědeckého stupně – a část respondentů tvrdí, že poptávka po nich už nyní klesá.
Někteří vědci upozorňují, že role výzkumných programátorů či specialistů na simulace a zpracování dat se kvůli nástupu generativních nástrojů stávají v praxi zastaralými. To se podle nich neprojevuje jen propouštěním, ale i tím, že laboratoře a instituce omezují vznik nových míst a jsou „konzervativnější“ při přijímání nových doktorandů a postdoktorandů – mimo jiné i kvůli tomu, že část práce dokáže pokrýt AI.
„Pokud bych zakládala svou laboratoř před pěti lety, myslela bych si, že je skvělý nápad najmout výzkumného programátora. Teď ale skutečně nevidím potřebu, protože AI zvládne i náročné programování,“ uvedla pro časopis Nature Hannah Wayment-Steele, výpočetní bioložka z University of Wisconsin–Madison.
Analýza časopisu Nature zároveň zmiňuje už viditelné dopady v přidružených oborech: s rozšířením AI překladačů zaznamenala Americká asociace překladatelů pokles členství ve své vědecko-technické sekci o 26 % během necelých dvou a půl let. Někteří překladatelé kvůli tomu změnili profesi.
Řada oslovených výzkumníků ale zároveň míní, že AI zatím nedokáže nahradit vyšší úrovně vědecké práce, jako je volba výzkumných otázek nebo tvorba skutečně nových hypotéz bez lidského dohledu. Jako relativně bezpečnější se prozatím jeví také praktická experimentální práce v laboratoři: automatizované AI/robotické laboratoře podle respondentů stále nezvládají řadu úkonů a mají potíže s interpretací výsledků.
Podle některých expertů přesto hrozí systémové riziko: pokud se juniorní pozice v akademických laboratořích výrazně zúží, může to narušit „pipeline“ – tedy přirozenou cestu, jak se vychovávají budoucí vědci a technici.
Švýcarsko bude hlasovat o populačním stropu – akademici varují před dopady na vědu
Švýcarsko čeká v červnu celostátní referendum o omezení růstu populace, které by podle zástupců akademické sféry mohlo výrazně zasáhnout tamní univerzity a výzkumný sektor. Návrh předložený Švýcarskou lidovou stranou (SVP) ukládá vládě povinnost zasáhnout, pokud počet obyvatel – aktuálně přibližně 9,1 milionu – překročí hranici 9,5 milionu.
Navrhovaná opatření zahrnují omezení vstupu nově příchozích, včetně žadatelů o azyl a rodinných příslušníků cizinců. Pokud by populace dosáhla 10 milionů, vláda by musela vypovědět dohodu o volném pohybu osob s Evropskou unií. Právě tato část vyvolává obavy ve vědecké komunitě.
Podle vyjádření Mikea Schäfera, ředitele Center of Higher Education and Science Studies na University of Zurych, je navrhovaný populační strop fakticky stropem imigračním, protože nedávný růst populace je tažen zejména přistěhovalectvím. Věda je přitom na mezinárodní mobilitě silně závislá. Omezení víz a pracovních povolení by mohlo ztížit příchod zahraničních studentů, doktorandů, postdoktorandů i hostujících výzkumníků.
Akademici zároveň podle časopisu Times Higher Education upozorňují, že negativní dopady by se mohly projevit ještě před případnou změnou legislativy. Nejistota a restriktivní politické klima mohou snížit atraktivitu Švýcarska jako místa pro budování akademické kariéry.
Christine Böckelmann z Lucerne School of Business varuje, že omezení by mohlo snížit schopnost univerzit získávat špičkové zahraniční odborníky, a tím oslabit postavení země jako vědeckého centra. Zároveň připomíná, že studenti z EU by po studiu mohli méně často zůstávat ve Švýcarsku, což by zemi učinilo méně konkurenceschopnou.
Experti rovněž odkazují na zkušenost z roku 2014, kdy tzv. Iniciativa proti masové imigraci dočasně omezila přístup Švýcarska ke klíčovým evropským výzkumným programům. Podle nich by případné omezení volného pohybu mohlo zemi znovu oslabit v evropském výzkumném ekosystému.
Ačkoli se referendum uskuteční až za několik měsíců, část akademické obce vyzývá ke včasné debatě o možných důsledcích. V sázce je podle nich nejen migrační politika, ale i budoucí pozice Švýcarska jako jednoho z předních evropských center vědy a výzkumu.
Podle Ekateriny Zaharievy musí EU zvýšit investice, jinak ztratí startupy i technologickou suverenitu
„Evropská unie musí posílit domácí investice do inovativních firem, jinak riskuje oslabení své technologické suverenity,“ uvedla evropská komisařka pro startupy, výzkum a inovace Ekaterina Zaharieva na akci koalice startupových organizací S9+ v Bruselu. Reagovala tak na údaj, podle něhož je přibližně 60 % evropských startupů akvírováno společnostmi mimo EU.
Podle Zaharievy představuje tento trend „velkou hrozbu pro evropskou nezávislost a technologickou suverenitu“. Pokud chce Evropa udržet strategické know-how, musí mladým firmám pomoci nalézt investory uvnitř Unie. Zároveň zdůraznila, že není proti zahraničním investicím jako takovým, nicméně současný podíl podle ní překračuje přijatelnou míru.
Komisařka vyzvala k většímu zapojení institucionálních investorů, zejména pojišťoven a penzijních fondů. Pokud by podle ní investovaly do rizikového kapitálu ve stejném poměru jako jejich americké protějšky, mohlo by to během příští dekády přinést až 200 miliard eur dodatečných prostředků. V současnosti dosahuje objem evropských venture investic přibližně pětiny úrovně Spojených států.
Klíčovou roli má sehrát také prohlubování Unie kapitálových trhů, která má zlepšit možnosti tzv. exitu pro zakladatele i investory a vytvořit atraktivnější prostředí pro růst firem. Posílení jednotného trhu a odstranění národních regulatorních bariér budou tématem jednání lídrů EU 12. února.
Zaharieva zároveň upozornila na potřebu intenzivněji využívat veřejné zadávání zakázek na podporu inovací. Podle ní startupy často nežádají primárně granty, ale přístup k zákazníkům. Evropská komise proto letos plánuje revidovat rámec pro veřejné zakázky tak, aby více podporoval udržitelnost, digitalizaci a – v reakci na geopolitické napětí – zavedl prvky evropské preference ve strategických odvětvích.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
