Kamila Pacovská: Etika je v Česku zanedbávaná disciplína
- Autor článku: ne
- Zdroj: MŠMT
Projekt Univerzity Pardubice s názvem Centrum pro etiku jako studium hodnoty člověka byl podpořen z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci výzvy Podpora excelentních výzkumných týmů částkou 104 miliony korun. V čem je podpořený projekt důležitý a jak se podařilo poskládat potřebný vědecký tým, prozradila Kamila Pacovská, zástupkyně vedoucího výzkumu.
- Základní údaje
- MŠMT
- Rozhovory a profily
Zdeněk Hostomský: Snižme byrokracii alespoň na úroveň Evropské unie
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
Po letech strávených ve Spojených státech se biochemik Zdeněk Hostomský v roce 2012 vrátil do Česka, aby se stal ředitelem jednoho z nejúspěšnějších tuzemských vědeckých ústavů. Nyní, nedlouho před koncem druhého funkčního období, ohlásil kandidaturu do Senátu. Co ho k tomu vedlo a jaké problémy by chtěl z této pozice zlepšit?
- Základní údaje
- Vědavýzkum.cz
- Rozhovory a profily
Profese transferář 2027: Komplexní vzdělávání pro profesionály, kteří propojují výzkum s praxí
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 12.12.2026
- Textové pole: Transfera.cz
Devět modulů, přední odborníci z praxe a jednotný standard vzdělávání pro oblast transferu znalostí a technologií. Druhý ročník programu Profese transferář 2027 otevírá registrace a nabízí jedinečnou příležitost pro profesní růst transferových specialistů, výzkumníků i manažerů inovací.
Stanislav Kmoch: Naše metoda celé testování zjednoduší a zrychlí
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Profesor Stanislav Kmoch se již třicet let věnuje výzkumu vzácných onemocnění. V současné koronavirové pandemii poznatky z jeho laboratoře výrazným způsobem přispěly k vývoji nového postupu pro diagnostiku covid-19 a další virová onemocnění. „Je to vedlejší, ale hezký výsledek našeho dlouholetého výzkumu vzácných onemocnění,“ popisuje Kmoch vznik univerzitního spin-offu GeneSpector.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory a profily
Vladimír Mařík: Dokážeme vybudovat národní softwarový průmysl o rozměrech Googlu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
S vědeckým ředitelem Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Vladimírem Maříkem o potřebě kvalitního vědeckého managementu, dalším směrování kybernetiky a robotiky v České republice i o hrozbách kybernetických útoků.
- Základní údaje
- Vědavýzkum.cz
- Rozhovory a profily
S Barborou Šumovou o práci ve vědeckých startupech
- Autor článku: ne
- Zdroj: Czexpats In Science
V předchozím příspěvku Barbora Šumová, investiční manažerka biotechnologického inkubátoru i&i Prague, mluvila o situaci, kdy má vědec nápad a chce si založit vlastní startup. Dnes se zaměří na případ, kdy se výzkumník chce zapojit do nově vznikajícího nebo již existujícího startupu.
- Základní údaje
- Czexpats In Science
- Rozhovory a profily
Planetárium Praha zve na cestu na Mars i za nevšedními uměleckými zážitky pod kopulí
- Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 2.12.2026
- Textové pole: Planetárium Praha
Jak bude vypadat první cesta člověka na Mars? A co všechno může nabídnout moderní planetárium kromě poznávání vesmíru? Listopad v Planetáriu Praha přinese nový film Na Mars!, festival imerzního umění ART∗VR, oceňovaný hudební snímek artDome: Resolution i interaktivní divadelní představení Planeta B. Návštěvníky tak čekají nejen výpravy za hranice Země, ale také nevšední spojení technologií, hudby, filmu a živého umění.
Martina Ulvrová: Českou vědu vidím pozitivně - otevírá se světu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Martina Ulvrová vystudovala geofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK (MFF UK). Už během magisterského studia vyjela na Erasmus do Francie, kde poté zůstala na doktorát a v několika francouzských laboratořích strávila i dalších pět let jako postdoktorandka.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory a profily
Silvester van Koten: Ve vědě vždy miřte vysoko
- Autor článku: ne
- Zdroj: UJEP
Praha mu učarovala již jako nizozemskému studentovi. Později se začal učit česky a doktorát dokončil na CERGE-EI. Dnes se zabývá ekonomií energetiky a působí v Ústí nad Labem. Největší problém českého vědeckého prostředí spatřuje v nevyváženém financování nebo v nízké podpoře studijních pobytů na kvalitních zahraničních univerzitách.
- Základní údaje
- UJEP
- Rozhovory a profily
Petr Prášek: Klíčovým úkolem lidské existence je rozumět vlastnímu životu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Petr Prášek z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) se zabývá fenomenologií. Filozofie si ho získala už během bakalářského studia na Fakultě humanitních studií UK, a to především díky problematizování samozřejmostí a přístupem ke světu a životu na základě kritického myšlení. Za dizertační práci pojednávající o lidské existenci získal Bolzanovu cenu.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory a profily
Markéta Bocková: Sledovat interakci molekul v krevním séru je jako sedět v kotli na stadionu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
„Fascinuje mě ta šíře oblastí, do níž nám biosenzory umožňují nahlédnout. Dokážeme jejich prostřednictvím detekovat molekuly související se vznikem a rozvojem nemocí, toxiny ze sinic, bakterie ve vzorcích jídla a podobně,“ říká letošní laureátka Bolzanovy ceny Markéta Bocková, která se svými kolegy právě vyvíjí novou generaci optických biosenzorů s povrchovými plazmony, které umožní studium molekulárních interakcí v komplexních roztocích.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory a profily
Karel Říha: Musíme najít způsob, jak nasytit lidstvo
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
Karel Říha je rostlinný biolog, který působí v brněnském CEITEC MU jako zástupce ředitele pro vědu. S portálem Vědavýzkum.cz mluvil o rozdílech v řízení české a rakouské vědecké instituce, svém novém členství v EMBO i o tom, proč je pro Evropu důležité začít využívat technologie úpravy genetického kódu.
- Základní údaje
- Vědavýzkum.cz
- Rozhovory a profily
Stanisław Wacławek: Čipy potřebují víc než jen křemík. Liberec má co nabídnout evropskému polovodičovému průmyslu
- Pozice na úvodní stránce: třetí pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 15.11.2026
- Textové pole: Technická univerzita v Liberci
Když se řekne polovodičový průmysl, většina lidí si představí křemíkové čipy v telefonech nebo počítačích. Málokoho ale napadne, že jejich výroba vyžaduje obrovské množství mimořádně čisté vody, speciální materiály a technologie pracující na úrovni jednotlivých atomů. Právě v těchto oblastech se do výzkumu zapojují vědci z CXI Technické univerzity v Liberci.
Strana 111 z 133
