Připomeňte si nejčtenější články ze září 2025

1. Zmatek kolem Teologické fakulty UK ukazuje mnoho hlubších problémů vysokého školství a jeho řízení

Opakované odvolání děkana Jaroslava Brože, soudní spory a bizarní incident s hasiči by mohly působit jako univerzitní kuriozita. Jenže v létě 2025 se krize na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy proměnila ve vážnější problém a Katolická teologická fakulta se tak stala zrcadlem hlubších konfliktů: mezi akademickými samosprávami, mezi Ministerstvem školství a vysokými školami, mezi akademickou autonomií a církevní autoritou, mezi konzervativní a otevřenou teologií, ale i mezi tradicí a současnou podobou sekulární společnosti.

Více o kauze si přečtěte v textu Jana Tesárka zde.

2. 220 milionů má jít vydavatelům za Open Access poplatky. Vědci se bouří a vyzývají MŠMT ke změně pravidel

Řešitelé půlmiliardových projektů z výzvy OP JAK Špičkový výzkum, která měla celkovou alokaci 12,2 miliardy, vyzvali Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby změnilo přísně nastavená pravidla ohledně Open Access publikací, které jsou podle nich příliš drahé a financují zisky vědeckých vydavatelství. Poplatky za tyto publikace budou stát 220 milionů korun, které by dle vědců mohly být využity účelněji. K předání výzvy došlo 19. 9. 2025 na zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace a o týden později přímo na ministerstvu.

Více informací naleznete zde.

3. Výzkumné derby CUNI versus MUNI

Ještě jednou se Daniel Münich vrací ve svém názorovém příspěvku k výzkumu na našich dvou největších univerzitách, Karlově a Masarykově. Tentokrát proklepnul, jak se v základním výzkumu za posledních zhruba 12 let posunuly. Opět to bylo po oborech a zajímal ho nejen posun v personálních kapacitách a publikačním výkonu, ale také posun v kvalitě.

Více se dočtete zde.

4. Jitka Viktorová: Podle odhadu Světové zdravotnické organizace zemře v roce 2050 na antibiotickou rezistenci víc lidí než na rakovinu

Jitka Viktorová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze je jednou ze tří laureátek letošní soutěže L'Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě. Ocenění získala za svůj výzkum v oblasti rezistence mikroorganismů a nádorových buněk vůči léčivům a za návrh nových terapeutických přístupů. Budeme kvůli antibiotické rezistenci opět umírat na běžné infekce? Jak mohou pomáhat léčivé rostliny? A má smysl brát potravinové doplňky, nebo nám naopak mohou víc uškodit, než pomoci?

Celý rozhovor si můžete přečíst zde.

5. Tomáš Fiala: Lék z toho asi nebude, ale třeba se pletu

Po deseti letech strávených na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a na ETH v Curychu se chemik Tomáš Fiala vrací zpět do Česka. Na Masarykově univerzitě v Brně zakládá vlastní výzkumnou skupinu a díky prestižnímu ERC Starting Grantu bude zkoumat proteiny spojené s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou.  

Více se dočtete v rozhovoru Terezy Mašínové zde.

6. Úspěšnost vědních oborů Univerzity Karlovy pod bibliometrickým drobnohledem: Velikost není vše

Jak si na velké univerzitě vedou různé obory v základním výzkumu? Z počtu vědeckých článků to rozhodně nevyčtete. A zdaleka nejde pouze o to, že význam a přínos článků (jejich obsahu) se výrazně liší, a že se liší i oborově specifická publikační produktivita vědců. Zásadní roli totiž hraje i personální velikost oborů na univerzitě. Na to se v Česku rádo zapomíná a závěry o kvalitě pracovišť a škol se často dělají pouze na základě počtu článků, v lepším případě se rozlišuje, kde byly publikovány.

Více se dočtete v blogu Daniela Münicha.

7. Čtyři vědci z českých institucí získali ERC Starting grant

Andrea Gálisová a Jakub Drápal z Univerzity Karlovy, Tomáš Fiala z Masarykovy univerzity a Raffaele del Grande z ČVUT. To jsou jména čtyř vědců, kteří získali ERC Starting grant pro začínající výzkumníky. Celkově se tak zařadili do výběru 478 výzkumníků z celé Evropy, kteří uspěli v této prestižní soutěži.

Více se o úspěšných vědcích a vědkyni a jejich výzkumu dočtete zde.

8. Když církev vstupuje na univerzitu. Budoucnost teologických fakult v Česku

Krize na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy ukázala, jak těžké je skloubit akademickou autonomii a církevní dohled. Český model, kdy na jedné univerzitě působí hned tři teologické fakulty, je v Evropě téměř ojedinělý. O to relevantnější je otázka, zda má smysl tento systém udržovat, nebo je čas hledat nové uspořádání?

Více se dočtete v článku Jana Tesárka. 

9. Andrea Gálisová: ERC využiju k vývoji platformy doručující léčiva

Je to velký úspěch. Na 1. lékařskou fakultu UK zamířil první prestižní startovní grant Evropské výzkumné rady. Získala jej slovenská biofyzička Andrea Gálisová, která po doktorátu v Praze působila v letech 2018 až 2022 i na Weizmannově institutu v Izraeli. Jako expertka na zobrazovací metody se tam dostala ke svému nynějšímu výzkumnému tématu: extracelulárním vezikulům, jež byly donedávna považovány za jakýsi „buněčný odpad“.

Celý rozhovor s vědkyní si můžete přečíst zde.

10. Vědní a inovační politika – jak to vidí kandidující politické strany?

Před blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny se šéfredaktorka portálu Vladislava Vojtíšková zeptala kandidujících stran, co nabízí v oblasti vědní a inovační politiky.

Přečtěte si, s jakými vizemi v této oblasti politické strany vstupovaly do politického klání zde.

Kliknutím na štítek „nejčtenější 2025” pod titulkem článku najdete nejčtenější články z ostatních měsíců v roce 2025.