Evropské univerzity nejsou jednotné v otázce vyloučení Izraele z programu Horizont Evropa. Rumunská univerzita řeší zpronevěru v rámci Erasmus programu. Univerzity podle předložených dat zaostávají v psychologické podpoře zaměstnanců. Afrika má svou první vesmírnou agenturu. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za červen.
Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské, která bývá tradičně spojována s Kelty. Lokalita nemá svým rozsahem a charakterem v Čechách obdoby.
Ačkoliv úspěch ve vědecké kariéře se často přisuzuje kvalitě práce a originalitě myšlenek jednotlivce, realita bývá složitější. Kolektiv autorů z britského institutu Research on Research Institute publikoval v červnu 2025 článek, který přináší další empirickou podporu pro důležitý fenomén vědy, o němž se už dlouho diskutuje: Matoušův efekt.
Jak vypadá rok v čele evropské sítě IGLO? CZELO ukázalo, že i menší země mohou udávat směr – posílili jsme spolupráci, otevřeli síť novým členům a přinesli český pohled do debat o budoucnosti evropského výzkumu a inovací.
Čerstvý docent v oboru Historie – české dějiny Jakub Drábik z Masarykovy univerzity se zabývá výzkumem v oblasti komparativních studií fašismu se zaměřením na český a britský fašismus. Zároveň varuje, že zneužíváním slova „fašismus“ ztrácíme schopnost rozpoznat skutečnou hrozbu.
Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, využívaných ve velké míře v elektronice, medicíně, automobilovém a obranném průmyslu. Unikátní metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů.
Filozof Martin Heidegger kdysi prohlásil, že technika sice překonala všechny vzdálenosti, ale nevytvořila žádnou blízkost. Jeho slova dnes vyvrací Helena Lipková z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Věnuje se totiž výzkumu informačního chování v digitálním prostředí, zajímají ji především oblasti spirituality a náboženství.
Mise PLATO Evropské kosmické agentury bude startovat v roce 2026 a od roku 2027 začne hledat planety podobné Zemi okolo hvězd slunečního typu. Významný milník v přípravě mise – optická lavice s 26 kamerami byla úspěšně nainstalována na modul vesmírné lodi. Nyní už zbývá jen nainstalovat solární panely.
Původně chtěl být lékařem, ale ještě na střední škole se rozhodl jít ve stopách svého otce a věnovat se fyzice. Oleksii Laguta proto stejně jako on nastoupil na univerzitu Tarase Ševčenka v Kyjevě a začal se věnovat studiu materiálů za pomoci spektroskopie.
Mezinárodní tým vědců z Česka, Německa a Číny vyvinul s pomocí nanotechnologií a atomárního inženýrství unikátní materiál, který dokáže přeměnit široké spektrum organických látek na požadované produkty za běžných podmínek, jen s pomocí sluneční energie a vody jako zdroje protonů.
Strana 64 z 772