hlavní partner portálu
Změna velikosti zemědělských polí může podle vědců výrazně snížit počet hrabošů v krajině. Menší plochy jsou pro tohoto nenasytného hlodavce méně atraktivní, v praxi tedy mohou snížit škody na úrodě i četnost zásahů včetně použití jedů určených k hubení hrabošů. Pozitivní efekt menších polí se projevuje v širším měřítku celé zemědělské krajiny.
Želvy naši planetu obývají už více než dvě stovky milionů let, a to v téměř nezměněné podobě. Jaký je příběh bizarně vyhlížejícího živočicha, který obstál ve zkoušce evoluce? A co kosti těchto obojživelníků můžou prozradit o vývoji planety? „Jaký druh se kdysi pohyboval ve zdejší krajině, je dalším dílkem do mozaiky, který dokresluje informaci o dávném klimatu,“ říká paleontolog Milan Chroust z Geologického ústavu Akademie věd ČR.
V únoru letošního roku odstartoval projekt Grantové agentury ČR, který se věnuje vysokorychlostní skenovací sondové mikroskopii. Během tří let budou vědci z CEITEC Vysoké učení technické v Brně ve spolupráci s Českým metrologickým institutem řešit zrychlení procesu měření touto technikou a zlepšení analýzy získaných dat za pomoci na míru vyvinutých algoritmů umělé inteligence. Výsledky výzkumu najdou uplatnění jak ve vědecké, tak průmyslové praxi, například při sledování živých buněk nebo výrobě čipů.
Makromolekulární chemik Peter Košovan z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy propojuje teoretické modely, počítačové simulace a laboratorní experimenty. Zkoumá, jak se náboj velkých molekul mění v závislosti na pH a jak tyto změny ovlivňují jejich chování.
Tým pod vedením Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR zaznamenal velký úspěch. Pravděpodobnost, že česká hyperspektrální kamera zaznamená jako první na světě unikátní vědecká data a otestuje tak technologie pro vesmírné mise, byla velmi malá, cca 0,5 %. Notnou dávku štěstí tým skutečně potřeboval.
Minulý týden se Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR stal místem české premiéry mikroskopu Viventis SCAPE – zcela nové koncepce light sheet technologie, která byla představena teprve nedávno a už nyní mění způsob, jakým vědci pozorují živé systémy.
Leishmanióza je jedním z nejrozšířenějších parazitárních onemocnění na světě. Výzkumu leishmanií, které nemoc způsobují, i jejich přenašečům se věnuje už více než tři dekády laboratoř Petra Volfa z Přírodovědecké fakulty UK. Jeho laboratoří prošly za tu dobu desítky studujících, včetně Kateřiny Růžičkové.
Lidé, kteří ovládají víc jazyků, jsou flexibilnější a jejich mozek déle odolává demenci. Mechanismy multilingvismu se svým týmem zkoumá Kateřina Chládková z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Mimo jiné prozradila, proč je dobré se při učení řečí inspirovat u kojenců a batolat.
I velmi nízké koncentrace pesticidů mohou narušovat mikrobiom larev vodních bezobratlých a ovlivňovat tak jejich zdravotní stav i odolnost vůči stresorům. Vyplývá to z nové studie vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ostravské univerzity, která se zaměřila na larvy vážek.
Kořeny rostlin mají vlastní verzi rčení „co tě nezabije, to tě posílí“. Když narazí na překážku v půdě, neoslabí – naopak zesílí. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, jak rostliny aktivně reagují na mechanický stres a dokážou se přizpůsobit i zhutněné půdě.
