hlavní partner portálu
Mezinárodní tým vedený vědci z CEITEC Masarykovy univerzity vyvinul výpočetní metodu, která umožňuje navrhovat zcela nové antimikrobiální peptidy – krátké bílkoviny schopné zabíjet bakterie. Namísto zdlouhavého hledání látek v přírodě nyní pomocí molekulárních simulací předpovídají jejich vlastnosti a navrhují nové molekuly s požadovaným účinkem. Vybrané peptidy eliminovaly i bakterie odolné vůči běžným antibiotikům a uspěly v preklinických testech na myších.
Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů. Zachovalé tělo tohoto vzdáleného příbuzného dnešních světlušek poskytlo odborníkům jedinečný pohled na vývoj komunikačních systémů u světélkujícího hmyzu.
Jak poznat, že je most poškozený dřív, než bude pozdě? Na výzkum těchto „skrytých stop“ se zaměřuje doktorandka Kristína Bezručová z Ústavu betonových a zděných konstrukcí Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně. Výsledky její práce pomáhají sledovat stav lávek pro pěší v celém Česku. Letos se jí navíc podařilo navázat spolupráci s dánskou společností SVIBS, jedním ze světových lídrů v oblasti monitorování konstrukcí.
Umělá inteligence dnes spotřebovává obrovské množství energie. Jednou z cest k úspornějším výpočtům mohou být spinové vlny – magnetické jevy, které vědci zkoumají jako základ nové generace čipů i kvantových technologií. Doktorand CEITEC Vysokého učetní technického v Brně Jan Klíma hledá způsoby, jak jejich chování lépe pochopit a využít. Za svůj výzkum získal prestižní ocenění MŠMT pro vynikající absolventy a také podporu Brno Ph.D. Talent.
Mezinárodní tým vědců popsal dosud přehlížený mechanismus, který pomáhá buňkám korigovat hladinu důležitých bílkovin. Studie publikovaná v časopise Nucleic Acids Research ukazuje, že krátké regulační „start–stop“ prvky fungují jako mimořádně účinné brzdy proteinové syntézy. Ve srovnání s dosud známými regulačními sekvencemi se ukázalo, že dokážou tlumit tvorbu proteinů ještě účinněji. Současně umožňují udržovat v buňce nízkou, ale stabilní hladinu důležitých proteinů i během stresu.
Umělá inteligence dnes dokáže odhadnout, které vědecké publikace budou mít úspěch a které ne. Nový výzkum jde ještě dál: snaží se ukázat, která slova v abstraktu k tomuto odhadu nejvíc přispívají a také vysvětluje jeho příčiny. Díky tomu mohou autoři vědeckých studií i hodnotitelé lépe porozumět faktorům, které rozhodují o vlivu textu.
Jaká témata vládla červenci? Pravidelný přehled 10 nejsdílenějších článků na Redditu je tady. Tentokrát přináší výsledky výzkumu na téma potenciální délky života v souvislosti s buňkami, nová zjištění o ADHD nebo informaci o objevení stovek staveb pod povrchem Amazonie.
Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity v Praze jako první komplexně popsali drobné membránové váčky uvolňované z jednotlivých částí prasečího nadvarlete a prokázali, že se vážou na spermie a předávají jim molekuly důležité pro jejich dozrávání. Výsledky publikoval prestižní vědecký časopis Journal of Extracellular Vesicles.
Občanská věda zahrnuje aktivity, při kterých se do výzkumu zapojuje i laická veřejnost. Na Masarykově univerzitě jsou projekty občanské vědy nejčastěji realizovány coby součást otevřené vědy Open Science. I když celosvětovým měsícem občanské vědy je duben, řada aktivit, při nichž mohou lidé pomoci vědcům, se odehrává i v létě. Aktuálně třeba pátrání po motýlech či mapování dopadů sucha.
Při výrobě léčiv a vývoji nových materiálů je nezbytné znát jejich vnitřní strukturu. K tomu pomáhají nejnovější krystalografické metody – i ty ale narážejí na limity. Jak lze proniknout do nitra krystalů a proč je tak důležité porozumět jejich nedokonalostem? Na téma jsme se podívali s Lukášem Palatinusem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
