hlavní partner portálu
Egypťané, Řekové i Římané využívali vonné masti, oleje a parfémy v rituálech, medicíně i kosmetice. Po více než 2000 letech se antické vůně pokoušejí „oživit“ vědci z mezioborového týmu kanadského badatele Seana Coughlina, jenž působí ve Filosofickém ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Jan Kuneš nastoupil před rokem jako mimořádný profesor na Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. Je už šestým držitelem grantu MUNI Award in Science and Humanities.
Chemik Jan Storch z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky se zaměřuje na hybridní organicko-anorganické materiály. Jeho výzkum usnadňuje detekci chirálních molekul, které jsou klíčové v mnoha biologických a chemických procesech, kde různé zrcadlové formy mohou mít odlišné vlastnosti a účinky.
Degradace zemědělské půdy představuje jeden z hlavních environmentálních, agronomických a ekonomických problémů, jimž Česká republika a s ní i celý svět v současnosti čelí. Tématu se ve své studii věnuje Lukáš Čechura, vedoucí katedry ekonomiky na České zemědělské univerzitě.
Nadcházející víkend 10.–12. ledna se mohou lidé zapojit do již sedmého ročníku Ptačí hodinky. V projektu občanské vědy České společnosti ornitologické (ČSO) každoročně sčítají ptáky (nejen) na krmítku desítky tisíc lidí, kteří tak pomáhají zjistit více o chování zimujících ptáků. Do loňského ročníku se zapojilo rekordních 35 tisíc lidí, kteří pozorovali téměř 800 tisíc ptáků.
Díky specialistům na výzkum v polárních oblastech, Pavle Waldhauserové a Romanu Jurasovi z Katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování, se Česká zemědělská univerzita v Praze stala další vědecko-vzdělávací institucí sdruženou do organizace UArctic zajišťující spolupráci vědců napříč Arktidou.
Ztráta účinnosti antibiotik v důsledku rostoucí odolnosti patogenních bakterií představuje stále větší výzvu pro moderní medicínu a vědu. Výzkumníkům z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s vědci z Tokijské univerzity se podařilo dešifrovat klíčový molekulární mechanismus, kterým příroda – konkrétně půdní mikroorganismy – vytváří antibiotika ze skupiny linkosamidů.
Novou kometu zpozoroval v noci ze 24. na 25. prosince 2024 vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR nad západním obzorem v Argentině. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule. Nad naším obzorem se kometa objeví až na přelomu února a března.
Evropská věda směřuje k co největší otevřenosti, tedy k tomu, aby vědecká komunita mohla sdílet a co možná efektivně využívat výzkumná data. K tomu je ovšem nutné uchovávat je v jednotném formátu. Právě proto vzniká na 1. LF UK ve spolupráci s ÚOCHB úložiště, které českým vědcům a vědkyním umožní sdílet citlivá genomická data získaná v biomedicínském výzkumu. Tento datový uzel je součástí celoevropské platformy FEGA.
Časopis Science zveřejnil desítku vědeckých objevů roku 2024, které nás významně posouvají vpřed. Mezi ně řadí například injekci chránící před HIV, na níž se podílel i Čech Tomáš Cihlář, RNA pesticidy nebo objev nového typu magnetismu, za kterým stojí mezinárodní tým pod vedením dalšího Čecha – Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR.
