hlavní partner portálu
Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR přispěli k objasnění toho, jak nově objevené mutace v genech malých jaderných RNA způsobují onemocnění retinitis pigmentosa. Studie publikovaná v prestižním časopise Nature Genetics uvádí, že tyto mutace „brzdí“ proces zpracování RNA, což je nezbytné pro správné přečtení informace uložené v naší DNA.
Za terénním výzkumem do Etiopie jezdí Kryštof Verner a jeho tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a České geologické služby již více než deset let. I když jeho doménou je geologické a hydrogeologické mapování, ví, že na problémy Etiopie, která dlouhodobě balancuje na hranici chudoby a válek, je třeba pohlížet komplexně. Nejenže se podílí na vzdělávání místních expertů, ale letos pomáhá propojit s tímto regionem i další fakulty Univerzity Karlovy.
Práci výzkumníků z přírodovědecké fakulty publikoval prestižní časopis Nature. Astrofyzici studovali, jak superhmotné černé díry ovlivňují vývoj galaxií.
Tým vedený českými vědci Tomášem Jungwirthem a Liborem Šmejkalem publikoval přehledový článek o altermagnetismu v Nature. Ten inspiruje budoucí výzkum v širší oblasti nekonvenčních magnetů, které nejsou ani feromagnetické, ale ani antiferomagnetické. Altermagnety inspirovaly i fyziky pod vedením Petra Čermáka z Univerzity Karlovy, kteří zjistili, že pomocí rentgenového záření lze rozlišit pravotočivost a levotočivost magnetických vln v altermagnetech.
Vědecký tým z Fakulty technologické a Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně pod vedením Petra Humpolíčka řeší ve spolupráci s Biofyzikálním ústavem AV ČR nový tříletý projekt podpořený Grantovou agenturou ČR. Cílem projektu, s názvem EXIT & SIT: Ex vivo modely tenkého střeva, je vytvořit pokročilý laboratorní model střevní tkáně, který věrně napodobí strukturu i funkci lidského tenkého střeva.
Výzkum Vysoké školy ekonomické v Praze přináší důležité poznatky k jedné z klíčových společenských otázek: dostupnosti péče o děti do tří let. V souvislosti s tímto výzkumem byl publikován odborný článek v mezinárodním impaktovaném časopise International Journal of Early Childhood, který patří mezi nejprestižnější časopisy ve svém oboru (Q1).
Kvantové technologie v budoucnu přinesou zásadní změny v oblasti výpočetní techniky, komunikace nebo vývoje léčiv. Aby však mohly naplnit svůj potenciál, jsou potřeba spolehlivé nástroje, které dokážou přesně sledovat a vyhodnocovat jejich chování.
Jak udělat výrobu superkondenzátorů pro ukládání energie udržitelnější a nahradit tradičně používané, ale toxické rozpouštědlo NMP (N-methyl-2-pyrrolidon)? Podle vědců z CATRIN Univerzity Palackého mohou být vhodnou alternativou „zelená“ rozpouštědla Cyrene a Tamisolve.
Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na Facebooku? Výzkum Martiny Novotné z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Lenky Vochocové z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Tyto narativy mohou sice na sociálních sítích posílit sounáležitost, ale to se děje často za cenu hlubší polarizace a nedůvěry vůči elitám. Zejména těm politickým a mediálním. Polarizace „my vs. oni“ tedy není jen rozšiřujícím se rétorickým stylem mezi politiky, ale velmi silně rezonuje i mezi běžnými uživateli sociálních sítí.
Rok 2025 patřil mezi tři nejteplejší roky v historii měření, informuje CzechGlobe v přehledu Intersucho. Podle osmi nezávislých globálních teplotních datových sad dosáhla průměrná globální teplota přibližně 1,44 °C nad předindustriální úrovní. Globální emise oxidu uhličitého z fosilních paliv se v roce 2025 zvýšily přibližně o 1,1 % a dosáhly historického maxima. Rok 2025 však zároveň zaznamenal obrat v energetice: výroba elektřiny z uhlí meziročně klesla současně v Číně i Indii, a to poprvé po více než padesáti letech.
