Věda

Obří podzemní přístroj, který pomůže objasnit vznik vesmíru. To bude Einsteinův teleskop, jeden z největších evropských vědeckých projektů. Půjde o detektor gravitačních vln 3. generace, který umožní zaznamenat drobounké deformace časoprostoru s nevídanou citlivostí. Češi se na něm budou podílet nejen vědecky, ale také pomocí dodávek firem. Teleskop totiž může přinést také mnoho technologických novinek v oblasti optiky, detektorů či vakua.

Základní údaje

VědaVýzkum.cz

Věda

18.3.2026

• mezinárodní spolupráce
• FZU AV ČR
• astronomie
• AV ČR

Vědci poprvé využili takzvanou metodu magneto-ARPES, která v magnetickém poli přímo odhaluje chování elektronů v kvantovém materiálu, který se označuje CsV3Sb5. Mezinárodní tým za účasti NTC ZČU tak získal nový nástroj pro rozplétání složitých elektronových stavů a pochopení narušení symetrií.

Základní údaje

Západočeská univerzita v Plzni

Věda

17.3.2026

• Západočeská univerzita v Plzni
• kvantové technologie
• NTC

Znečištěná půda dokáže ohrozit celý potravní řetězec. Vědci z České zemědělské univerzity proto testují, zda železné nanočástice dokážou „uzamknout“ toxické prvky v půdě a zabránit jejich dalšímu šíření. Výsledky ukazují, že tato metoda může být překvapivě účinná i ekonomicky smysluplná.

Základní údaje

Grantová agentura ČR

Věda

13.3.2026

• GA ČR
• nanotechnologie

Bakterie rodu Bordetella, původce černého kašle a dalších respiračních onemocnění, aktivně obcházejí obranný mechanismus dýchacích cest. Využívají k tomu speciální bílkovinu, která „zakotví“ v buňkách hostitele. Unikátní mechanismus popsali vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře v časopise Science.

Základní údaje

Akademie věd ČR

Věda

12.3.2026

• AV ČR
• mikrobiologie

Všichni jsme ty rady při psaní odborných článků slyšeli stokrát: „Pište jednoduše. Buďte struční. Nepoužívejte zbytečný žargon.“ Jenže co když hodnotitelé – a v budoucnu stále častěji i algoritmy – ve skutečnosti oceňují pravý opak? Náš tým na Fakultě informatiky a statistiky VŠE se rozhodl vyměnit dojmy za data.

Základní údaje

Vysoká škola ekonomická v Praze

Věda

12.3.2026

Významný průlom ve strukturní biologii – mezinárodní tým pod vedením vědců z ELI Beamlines určil struktury proteinu s vysokým rozlišením z monokrystalu vypěstovaného uvnitř živé buňky. Podařilo se mu to díky nově vyvinuté metodě s názvem IncelluloED

Základní údaje

ELI Beamlines

Věda

11.3.2026

• ELI Beamlines
• biologie

Jak mohou vlády lépe využívat vědecké poznatky při rozhodování? Nová mezinárodní studie potvrzuje, že nestačí mít k dispozici data – klíčové je umět je přeložit do srozumitelných, důvěryhodných a politicky relevantních doporučení. Právě tuto roli v mnoha zemích zastávají hlavní vědečtí poradci a poradkyně vlád, tzv. Chief Science Advisors. Spoluautorkou studie, která vyšla v odborném časopise Science and Public Policy, je doktorandka Karolína Pštross z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Základní údaje

Univerzita Karlova

Věda

9.3.2026

• Univerzita Karlova
• veřejný sektor
• politika

Sdružení CESNET letos slaví 30 let od svého založení. Z původní iniciativy českých vysokých škol a Akademie věd ČR postupně vyrostla jedna z nejdůležitějších tuzemských infrastruktur věnujících se výzkumu a vývoji v oblasti informačních a komunikačních technologií, která současně buduje a rozvíjí národní e-infrastrukturu CESNET pro výzkum a vzdělávání.

Základní údaje

CESNET

Věda

8.3.2026

• spolupráce
• CESNET

Revoluce v zemědělské produkci za posledních několik dekád zcela proměnila způsob, jakým nahlížíme na pěstování zemědělských plodin. Ve stínu tohoto pokroku se ale skrývá závažný problém – pozůstatek v podobě pesticidů, které přetrvávají v půdě, vodě a živých organismech po celá desetiletí. Mezi jejich různými druhy zaujímají z hlediska rizik určitě přední místo tzv. persistentní organické polutanty.

Základní údaje

Masarykova univerzita

Věda

7.3.2026

• Masarykova univerzita
• RECETOX
• životní prostředí

V Evropě existuje několik operačních monitorovacích systémů fungujících na národní i regionální úrovni. Tyto systémy jsou však jen zřídka validovány, což komplikuje rozhodovací proces. Vědci dlouhodobě naráželi na zásadní problém: jak ověřit, zda index sucha skutečně odpovídá realitě? Chyběla totiž referenční data o dopadech. Nyní je již vědci mají a zjistili, že český monitoring sucha je ve střední Evropě jedním z nejlepších, lepší než rakouský. Zároveň vědci varují, že sucho se v následujících dnech začne v Evropě prohlubovat. 

Základní údaje

Czechglobe

Věda

7.3.2026

• voda
• CzechGlobe
• meteorologie