hlavní partner portálu
Kov platí ve světě materiálů za pořádného „držáka“. I on se však může unavit a začít praskat. Vznik trhlin naštěstí dokáže oddálit pár dobře mířených ran kladivem. Ovšem světelným. Metoda laserového vyklepávání neboli laser shock peening si razí cestu do mnoha odvětví. Uplatnění nachází v automobilovém průmyslu, jaderné energetice, nástrojářství, 3D tisku, loďařství i civilním letectví.
Mezinárodní tým vědců ze tří kontinentů vedený Petrem Cíglerem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinul metodu, která zvládne během několika minut vytvořit v nanodiamantech svítivá kvantová centra. Během jediného týdne vyrobí takové množství materiálu, které by se běžně užívaným způsobem připravovalo víc než čtyřicet let. Vzniklé nanodiamanty mají navíc lepší optické i kvantové vlastnosti.
Tři vynikající vědci, kteří patří ke světovým špičkám ve svých oborech, pětice expertů a jedna expertka dostali 29. 10. 2025 z rukou předsedy Akademie věd ČR Radomíra Pánka prestižní ocenění Praemium Academiae 2025 a prémii Lumina quaeruntur. Štědrá finanční částka ve výši desítek milionů korun podpoří výzkum hledání „svatého grálu“ zobrazovacích technik, role mitochondrií při vzniku a rozvoji rakoviny, rozkrývání evolučního dramatu poslední doby ledové, ale také vývoj kvantových součástek, výzkum přenosu parazitů mezi primáty a lidmi nebo širší souvislosti tvorby středoevropských spisovatelek 19. století.
Když se běžný člověk zabývá nekorektními záležitostmi, ohrožuje svou pověst. Když však matematik zvládne nekorektní úlohy, získává za to oprávněné uznání, protože řeší významný matematický problém. Tak jako Eduard Feireisl z Matematického ústavu Akademie věd ČR v Praze, který mimo jiné získal prestižní evropský grant ERC, Akademickou prémii a také byl v minulosti nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
V Savojských Alpách, poblíž městečka Modane v hloubce přes 1700 metrů pod vrcholem hory Fréjus, se nachází unikátní laboratoř, ve které dlouhodobě působí tým českých vědců a vědkyň. Hlavním projektem, na kterém se podílejí, je mezinárodní experiment SuperNEMO, přesněji detektor, jehož cílem je hledání vzácného jevu – bezneutrinového dvojného beta rozpadu.
Pokrok ve výzkumu jaderné fúze umožní v blízké budoucnosti integrovat fúzní reaktory do energetiky. Ty na rozdíl od jaderných nehrozí haváriemi ani radioaktivním odpadem. O energetickém využití jaderné fúze se mluví od 50. let minulého století a nyní se konečně přiblížila výstavba prvních fúzních elektráren. K jejich přípravě přispěje také tokamak COMPASS-U, který vzniká v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR v Praze.
Zlatníci a lékaři z Itálie, obchodníci z Braniborska, rabíni z Poznaně, nevěsty z Krakova. Ti všichni tvořili v rudolfinské době součást rozrůstající se pražské židovské komunity. Kde má své kořeny a jak se dál rozvíjela? Jakou roli hrál bankéř císaře Rudolfa II. nebo rabi Löw?
Je život ve vesmíru vzácný, nebo se naopak může vyskytovat skoro všude? Odpověď na tuto otázku hledá projekt PROTOCELL Kláry Hlouchové, který vzniká v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Projekt patří mezi 13 českých vědeckých a technologických experimentů podpořených Evropskou kosmickou agenturou, jež se stanou součástí připravované mise českého astronauta ve výcviku Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírné stanici.
Rozvoj umělé inteligence vyžaduje stále výkonnější technologie. S nimi roste i spotřeba energie – a ta je jedním z hlavních limitů dalšího vývoje. Právě na řešení této výzvy se zaměřuje tým výzkumníků z VUT v Brně vedený Filipem Ligmajerem, který v rámci grantu JUNIOR STAR zkoumá fotonické neuronové sítě.
Neobvyklý typ mozkových buněk může hrát zásadní roli u progresivní roztroušené sklerózy a pravděpodobně přispívá k přetrvávajícímu zánětu, který je pro toto onemocnění charakteristický. Objev mezinárodního týmu expertů otevírá slibnou novou cestu pro výzkum účinných terapií tohoto neurodegenerativního onemocnění. Studii zveřejnil prestižní časopis Neuron, podíleli se na ní vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR v centru BIOCEV.
