hlavní partner portálu
Vědci z výpravy do Antarktidy se v pátek 20. března vrátili zpět do Česka. V sedm hodin večer dorazili k Janáčkovu divadlu v Brně. Hlavní část expedice MENDEL pokračovala nejen v monitoringu klimatu a sledování změn ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy a dalších ekosystémů.
Mezinárodní vědecký tým s účastí postdoka z České zemědělské univerzity Shubhama Gautama vyvinul revoluční metodu pro vysoce výkonné 3D zobrazování hmyzu. Synchrotronová rentgenová mikrotomografie umožňuje vědcům nahlédnout do nitra mravenců coby ekologicky dominantní skupiny hmyzu v rekordním čase a v nebývalých detailech, přičemž zobrazuje jednotlivá svalová vlákna nebo klíčové podoblasti mozku.
Obří podzemní přístroj, který pomůže objasnit vznik vesmíru. To bude Einsteinův teleskop, jeden z největších evropských vědeckých projektů. Půjde o detektor gravitačních vln 3. generace, který umožní zaznamenat drobounké deformace časoprostoru s nevídanou citlivostí. Češi se na něm budou podílet nejen vědecky, ale také pomocí dodávek firem. Teleskop totiž může přinést také mnoho technologických novinek v oblasti optiky, detektorů či vakua.
Vědci poprvé využili takzvanou metodu magneto-ARPES, která v magnetickém poli přímo odhaluje chování elektronů v kvantovém materiálu, který se označuje CsV3Sb5. Mezinárodní tým za účasti NTC ZČU tak získal nový nástroj pro rozplétání složitých elektronových stavů a pochopení narušení symetrií.
Znečištěná půda dokáže ohrozit celý potravní řetězec. Vědci z České zemědělské univerzity proto testují, zda železné nanočástice dokážou „uzamknout“ toxické prvky v půdě a zabránit jejich dalšímu šíření. Výsledky ukazují, že tato metoda může být překvapivě účinná i ekonomicky smysluplná.
Bakterie rodu Bordetella, původce černého kašle a dalších respiračních onemocnění, aktivně obcházejí obranný mechanismus dýchacích cest. Využívají k tomu speciální bílkovinu, která „zakotví“ v buňkách hostitele. Unikátní mechanismus popsali vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře v časopise Science.
Všichni jsme ty rady při psaní odborných článků slyšeli stokrát: „Pište jednoduše. Buďte struční. Nepoužívejte zbytečný žargon.“ Jenže co když hodnotitelé – a v budoucnu stále častěji i algoritmy – ve skutečnosti oceňují pravý opak? Náš tým na Fakultě informatiky a statistiky VŠE se rozhodl vyměnit dojmy za data.
Významný průlom ve strukturní biologii – mezinárodní tým pod vedením vědců z ELI Beamlines určil struktury proteinu s vysokým rozlišením z monokrystalu vypěstovaného uvnitř živé buňky. Podařilo se mu to díky nově vyvinuté metodě s názvem IncelluloED
Jak mohou vlády lépe využívat vědecké poznatky při rozhodování? Nová mezinárodní studie potvrzuje, že nestačí mít k dispozici data – klíčové je umět je přeložit do srozumitelných, důvěryhodných a politicky relevantních doporučení. Právě tuto roli v mnoha zemích zastávají hlavní vědečtí poradci a poradkyně vlád, tzv. Chief Science Advisors. Spoluautorkou studie, která vyšla v odborném časopise Science and Public Policy, je doktorandka Karolína Pštross z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Sdružení CESNET letos slaví 30 let od svého založení. Z původní iniciativy českých vysokých škol a Akademie věd ČR postupně vyrostla jedna z nejdůležitějších tuzemských infrastruktur věnujících se výzkumu a vývoji v oblasti informačních a komunikačních technologií, která současně buduje a rozvíjí národní e-infrastrukturu CESNET pro výzkum a vzdělávání.
