hlavní partner portálu
EU spustila exascale superpočítač JUPITER, který jí má pomoci dohnat USA a Čínu v AI. Izrael čelí prudkému poklesu vědecké spolupráce. A Trump označil paracetamol za příčinu autismu, proti čemuž se vědci ostře vymezují. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo v září.
Astronomové z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy s kolegy z Univerzity Aix-Marseille za podpory Grantové agentury ČR zjistili, odkud pochází nejprimitivnější materiál ve Sluneční soustavě. Podle jejich studie pocházejí obě hlavní skupiny uhlíkatých meteoritů – označované jako CM a CI – z uhlíkatých planetek, jež byly do vnitřní části Sluneční soustavy transportovány z oblasti za Saturnem, Uranem a Neptunem, a to v rozdílných časech tři až čtyři, resp. čtyři až pět milionů let po vzniku Slunce.
Vítejte v Nobelovském týdnu! Oslovili jsme české vědce a vědkyně s prosbou o tip, kdo by se mohl v letošním roce stát laureátem Nobelovy ceny. Odpovědi našich respondentů zároveň slouží jako zajímavý výčet přelomových objevů z různých disciplín.
Vítejte v Nobelovském týdnu! Oslovili jsme české vědce a vědkyně s prosbou o tip, kdo by se mohl v letošním roce stát laureátem Nobelovy ceny. Odpovědi našich respondentů zároveň slouží jako zajímavý výčet přelomových objevů z různých disciplín.
Odpadkové koše plné starého pečiva, oschlých salátů či nahnilé zeleniny. Přesně takto vypadá plýtvání jídlem. Škodí nejen našim peněženkám, ale i životnímu prostředí a společnosti. Aby se podobné negativní jevy omezily, vyhlásila OSN na 29. září Mezinárodní den povědomí o plýtvání jídlem.
Každý šestý pár na planetě se potýká s problémem počít dítě. Čím dál více lidí proto upíná své naděje k asistované reprodukci. Stěžejní je vybrat vhodné pohlavní buňky. Jenže zatímco muži jich mají k dispozici miliardy, ženské zásoby se počítají spíše na stovky. Jak tedy rozeznat kvalitní spermie a dopravit je co nejšetrněji k vajíčku?
Který typ zbarvení poskytuje kořisti nejlepší ochranu před predátory? Mezinárodní tým vědců, včetně zoologů z Přírodovědecké fakulty UK, testoval na 15 000 umělých můrách rozmístěných na šesti kontinentech, zda je účinnější nápadné výstražné zbarvení, nebo nenápadné maskování. Ukázalo se, že vítěze neurčuje jediná strategie – rozhodují podmínky prostředí, složení společenstva a chování predátorů. Studie vyšla v aktuálním vydání časopisu Science.
Nobelovský týden se blíží a s tím i vzrůstá napětí, kdo letos získá tato prestižní ocenění. Oslovili jsme české vědce a vědkyně s prosbou o tip, kdo by se mohl v letošním roce stát laureátem Nobelovy ceny v jednotlivých oborech. Odpovědi našich respondentů zároveň slouží jako zajímavý výčet přelomových objevů z různých disciplín.
Výzkumný tým vedený Vladimírem Sládkem z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zpochybňuje dosavadní představy o zdravém stárnutí kostí. Vědci analyzovali největší kosterní soubor dostupný na světě – téměř dva tisíce evropských skeletů od neolitu až po novověk, které reprezentují široké spektrum fyzické aktivity a způsobů obživy. Tento rozsáhlý soubor poskytuje pevný základ pro nové poznatky o procesech stárnutí těl dlouhých kostí v kontextu evoluční medicíny.
Může zkušenost s kolonialismem ještě po staletích ovlivňovat podobu urbanismu a funkčnost měst? Tím se v letech 2020–2023 zabývala archeoložka Monika Baumanová z Katedry blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni v rámci svého juniorského projektu podpořeného Grantovou agenturou ČR. Její výzkum propojil archeologii, antropologii a sociální geografii a přinesl 3D modely historických lokalit.
