hlavní partner portálu
Matka komunikuje s mozkem vyvíjejícího se plodu pomocí rytmických metabolických signálů ještě před tím, než se u něj plně vyvinou jeho vlastní biologické hodiny, zjistil tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu AV ČR. Nová studie publikovaná v prestižním časopise PLOS Biology přináší průlomové poznatky o vývoji cirkadiánních rytmů u savců a odhaluje dříve neznámé metabolické signály, které matka předává plodu prostřednictvím výživy.
Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů, které se na procesu podílejí. Pochopení těchto principů může přispět k vývoji biotechnologických postupů pro rozkládání plastů, které by mohly být ekologičtější, bezpečnější a potenciálně škálovatelné.
Tým z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV vedený Renatou Zobalovou a Jiřím Neužilem prokázal, že mitochondriální respirace je zcela zásadní pro rychlý nástup růstu nádorů.
Kdyby nebylo osvíceného zahradníka, přišla by botanička Zuzana Münzbergová o svůj experimentální záhon. Díky němu ukázala, že rozmanitá půdní mikrobiální společenstva zvyšují odolnost rostlin proti narušení a invazím. Zjistila také, že úspěšnost invazních druhů nespočívá v unikátním složení látek vylučovaných kořeny, ale v jejich specifické kombinaci.
Jak ječmen řídí aktivaci svých genů prostřednictvím vzdálených regulačních DNA sekvencí v dědičné informaci? Způsob popsal tým z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vedený Hanou Šimkovou. Jde o první komplexní mapu míst v DNA u tohoto typu obilovin, která rozhodují, zda se aktivita genů zvýší nebo sníží.
Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pod vedením Tomáše Slaniny vyvinuli nový způsob značení molekul fluorescenčními barvivy, který kvalitou překonává dosud využívané metody. Nová fluorescenční značka zůstává pevně navázaná na cílovou molekulu a nerozpadá se ani v náročných podmínkách uvnitř buněk.
Na propojení kvantových počítačů s kvantovou pamětí, které se v budoucnu stane stavebním kamenem evropského kvantového internetu, začali pracovat vědci Univerzity Palackého v Olomouci společně s týmy z Karlsruhe Institute of Technology, Aalto University ve Finsku a spin-off společnosti QphoX z Nizozemska. Mezinárodní projekt s názvem Superspin podpořila Evropská rada pro inovace v rámci prestižního programu Pathfinder.
Vědci z Výzkumné skupiny Michala Masaříka přispívají k rozvoji migrastatik – léčiv omezujících pohyb nádorových buněk a tím snižujících riziko vzniku metastáz. S jejich využitím rozvíjejí nový koncept protinádorové terapie.
Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vedený Ivanem Čepičkou a jeho doktorským studentem Markem Valtem objevil vzácný a jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, který nazval Solarion arienae. Ve studii publikované v prestižním vědeckém časopise Nature vědci ukazují, že tento druh spolu s několika dalšími málo známými liniemi prvoků tvoří novou eukaryotickou superskupinu (říši) nazvanou Disparia.
Mezinárodní tým vědců vedený Biotechnologickým ústavem Akademie věd ČR v centru BIOCEV objasnil klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Studie zveřejněná v prestižním časopise Nature Communications ukazuje, že játra v průběhu regenerace využívají toxický amoniak ke své obnově. Ten přeměňují na glutamin – látku nezbytnou pro produkci DNA a RNA během rychlého dělení buněk.
