hlavní partner portálu
Mezinárodní tým vědců vedený Biotechnologickým ústavem Akademie věd ČR v centru BIOCEV objasnil klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Studie zveřejněná v prestižním časopise Nature Communications ukazuje, že játra v průběhu regenerace využívají toxický amoniak ke své obnově. Ten přeměňují na glutamin – látku nezbytnou pro produkci DNA a RNA během rychlého dělení buněk.
Bezmála 700 tisíc vegetačních ploch, zmapovaných v Evropě botaniky mezi lety 1960 a 2020, vydalo svědectví o změnách v druhovém bohatství rostlin. Jedinečnou analýzu za využití inovativního přístupu s pomocí strojového učení nyní publikovali Gabriele Midolo a Petr Keil z České zemědělské univerzity v Praze s účastí mnoha zahraničních botaniků.
Tým vědců z CEITEC Masarykovy univerzity vedený Radkem Markem jako první experimentálně prokázal pomocí citlivé metody jaderné magnetické rezonance neboli NMR, že i slabé síly mezi molekulami – tzv. halogenové vazby – mají částečně kovalentní povahu, tedy že molekuly navzájem sdílejí elektrony.
Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích za duben. Co se z něj dozvíte? Že jednovaječná dvojčata s odlišným stupněm vzdělání vykazují rozdíly v IQ, jak kouření ovlivňuje riziko vzniku demence a zda je lepší děti očkovat nebo je nechat prodělat covid-19.
Proč mají kukačky tak rozmanitě zbarvená vejce? Pro kukačku je otázkou přežití, aby její vajíčka co nejvěrněji napodobila vejce hostitele, a musí zvládnout napodobit vzhled desítek různých druhů pěvců. Nový mezinárodní výzkum ukázal, že podkladovou barvu skořápky u kukačky obecné určují geny děděné výhradně po samicích, zatímco u příbuzné kukačky východní mohou do tvorby skvrnitosti zasahovat i geny otcovské.
Obsahuje milostná dramata, vražedná spiknutí i historky, co se vyprávějí v hospodě u piva. Zároveň je ale prošpikovaná biblickými a antickými odkazy. Kronika Čechů se právem označuje za první český bestseller. Před pár dny uplynulo 900 let od smrti jejího autora, děkana svatovítské kapituly Kosmy.
S nechtěnými návštěvníky se lidský organismus potýká od pradávna. Ať už jsou to bakterie, viry či naše vlastní nádorové buňky. Každý vetřelec se ale musel naučit obejít náš imunitní systém – jak? Stačí jim napodobit cukerné struktury, kterými si tělo chrání vlastní buňky.
Vědecké týmy Lukáše Čermáka a Hany Polášek-Sedláčkové objevily nový mechanismus, kterým buňky dohlížejí na kvalitu kopírování DNA. Když tahle kontrola selže, buňka začne replikovat DNA zbrkle a genom se tudíž stává nestabilním, což může být prvním krokem ke vzniku nádorového onemocnění.
Tým Jiřího Kalety z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR popsal novou koncepci světlem poháněných molekulárních motorů, které i po přichycení na kovový povrch zůstávají plně funkční a vykonávají řízený rotační pohyb. Vědci tak překonali jednu z hlavních překážek na cestě k plně ovládaným molekulárním strojům, což by mělo mít velký dopad na vývoj například tzv. inteligentních materiálů.
Vědci z CEITEC Vysokého učení technického v Brně pod vedením Erica Daniela Glowackého vyvrátili dlouholeté předpoklady o populární technice mozkové stimulace známé jako temporální interferenční stimulace. Tato metoda má být založena na neinvazivním cílení na hluboké struktury mozku pomocí překrývání vln vysokofrekvenčních elektrických polí. Jejich zjištění, publikovaná v prestižním časopise Nature Communications, zásadně přehodnocují představy o tom, jak tato metoda funguje.
