hlavní partner portálu
V Savojských Alpách, poblíž městečka Modane v hloubce přes 1700 metrů pod vrcholem hory Fréjus, se nachází unikátní laboratoř, ve které dlouhodobě působí tým českých vědců a vědkyň. Hlavním projektem, na kterém se podílejí, je mezinárodní experiment SuperNEMO, přesněji detektor, jehož cílem je hledání vzácného jevu – bezneutrinového dvojného beta rozpadu.
Pokrok ve výzkumu jaderné fúze umožní v blízké budoucnosti integrovat fúzní reaktory do energetiky. Ty na rozdíl od jaderných nehrozí haváriemi ani radioaktivním odpadem. O energetickém využití jaderné fúze se mluví od 50. let minulého století a nyní se konečně přiblížila výstavba prvních fúzních elektráren. K jejich přípravě přispěje také tokamak COMPASS-U, který vzniká v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR v Praze.
Zlatníci a lékaři z Itálie, obchodníci z Braniborska, rabíni z Poznaně, nevěsty z Krakova. Ti všichni tvořili v rudolfinské době součást rozrůstající se pražské židovské komunity. Kde má své kořeny a jak se dál rozvíjela? Jakou roli hrál bankéř císaře Rudolfa II. nebo rabi Löw?
Je život ve vesmíru vzácný, nebo se naopak může vyskytovat skoro všude? Odpověď na tuto otázku hledá projekt PROTOCELL Kláry Hlouchové, který vzniká v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Projekt patří mezi 13 českých vědeckých a technologických experimentů podpořených Evropskou kosmickou agenturou, jež se stanou součástí připravované mise českého astronauta ve výcviku Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírné stanici.
Rozvoj umělé inteligence vyžaduje stále výkonnější technologie. S nimi roste i spotřeba energie – a ta je jedním z hlavních limitů dalšího vývoje. Právě na řešení této výzvy se zaměřuje tým výzkumníků z VUT v Brně vedený Filipem Ligmajerem, který v rámci grantu JUNIOR STAR zkoumá fotonické neuronové sítě.
Neobvyklý typ mozkových buněk může hrát zásadní roli u progresivní roztroušené sklerózy a pravděpodobně přispívá k přetrvávajícímu zánětu, který je pro toto onemocnění charakteristický. Objev mezinárodního týmu expertů otevírá slibnou novou cestu pro výzkum účinných terapií tohoto neurodegenerativního onemocnění. Studii zveřejnil prestižní časopis Neuron, podíleli se na ní vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR v centru BIOCEV.
Vědecké centrum ELI Beamlines dosáhlo významného milníku ve vývoji svých laserových technologií. Jeho vlajkový laserový systém L4 ATON překročil výkon 5 petawattů.
Výtrysk vysokoenergetických částic v centru kvasaru OJ287 potvrdil, co astronomové předpokládali: existenci černé díry. Zváštností OJ287 je přítomnost páru černých děr obíhajících kolem společného těžiště s periodou dvanáct let. Výzkum zahrnoval pozemní i kosmické pozorování, ale také studium archivních fotografií. Přispěli k němu i vědci z Astronomického ústavu AV ČR.
Novou generaci nanosenzorů schopných detekovat pH uvnitř živých buněk s dosud nevídanou citlivostí a stabilitou vyvinul tým vědců z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a VŠB – Technické univerzity Ostrava ve spolupráci s kolegy z Vysokého učení technického v Brně.
Představte si, že jako otočením knoflíku můžete změnit vlastnosti materiálu tak, aby se choval jako dokonalý vodič, úplný izolátor nebo cosi zajímavého mezi tím, co by nám mohlo pomoci lépe porozumět chování světa na kvantové úrovni. To je podstata nové studie publikované v časopise Physical Review Letters, na které se v rámci mezinárodní spolupráce podílel i výzkumník na Fyzikálního ústavu Akademi věd ČR Filip Křížek.
