hlavní partner portálu
Experiment BASE v CERNu poprvé úspěšně převezl antiprotony v přenosné pasti na korbě nákladního vozu. Nejde jen o efektní demonstraci – cílem je dostat antičástice do klidnějšího prostředí, kde bude možné přesněji měřit jejich vlastnosti a testovat, zda se hmota a antihmota opravdu chovají tak, jak očekává současná fyzika.
Mezinárodní vědecký tým vedený Lucií Láníkovou zveřejnil v prestižním časopise American Journal of Hematology objev, který posouvá hranice poznání regulace hormonu erytropoetinu – klíčového „spínače“ tvorby červených krvinek. Studie popisuje vzácnou dědičnou mutaci v regulační části genu pro EPO, která mění, kde a jak silně se hormon po narození tvoří, a vysvětluje dlouho nepochopené případy nadprodukce červených krvinek.
Mohli by se střevní červi stát běžnou součástí léčebných procedur? Jednou by asi skutečně mohli, dokážou totiž tlumit zánět v lidském těle – ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do hibernačního režimu a ochranný efekt mizí.
Jak zajistit, aby se v budoucnu dostalo léčby co největšímu počtu pacientů se vzácnými onemocněními? Nejen tuto otázku otevřela debata Doba genová mezi vědou a pacientem, která se uskutečnila 21. března v Knihovně Václava Havla. Diskuse se vedle odborníků nejen z biomedicíny zúčastnil také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
V časných fázích Alzheimerovy choroby se mění důležitý protein tau, který vytváří ochrannou vrstvu kolem vnitřní kostry neuronu. Se změnou ztrácí svou funkci a neuron umírá. Nový pohled na začátky nemoci, popsaný česko-francouzským vědeckým týmem, odhaluje molekulární důsledky změn proteinu tau, otevírá cesty k novým strategiím diagnostiky a léčby raných stadií Alzheimerovy choroby a dalších příbuzných nemocí.
Mezinárodní tým vědců publikoval v prestižním časopise Nature Communications studii, která ukazuje, že mozek dětí narozených s rozdílem horní končetiny prochází výraznou reorganizací už v raném věku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze , kteří vyvinuli výpočetní model vysvětlující mechanismus těchto změn.
Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezóně v daném regionu, ale také globálně tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody či nevýhody konkrétních produkčních oblastí.
Publikovat v prestižním vědeckém časopise není jednoduché. V oboru managementu se míra zamítnutí běžně pohybuje mezi 90 a 95 %. Co ale rozhoduje o tom, zda recenzent doporučí článek přijmout, nebo zamítnout?
Vědci z výpravy do Antarktidy se v pátek 20. března vrátili zpět do Česka. V sedm hodin večer dorazili k Janáčkovu divadlu v Brně. Hlavní část expedice MENDEL pokračovala nejen v monitoringu klimatu a sledování změn ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy a dalších ekosystémů.
Mezinárodní vědecký tým s účastí postdoka z České zemědělské univerzity Shubhama Gautama vyvinul revoluční metodu pro vysoce výkonné 3D zobrazování hmyzu. Synchrotronová rentgenová mikrotomografie umožňuje vědcům nahlédnout do nitra mravenců coby ekologicky dominantní skupiny hmyzu v rekordním čase a v nebývalých detailech, přičemž zobrazuje jednotlivá svalová vlákna nebo klíčové podoblasti mozku.
