hlavní partner portálu
Tomáš Jungwirth převzal v rakouském Štýrském Hradci prestižní ocenění za objev altermagnetismu. Společně s kolegy Jairem Sinovou a Liborem Šmejkalem otevřeli zcela novou kapitolu fyziky pevných látek. V rozhovoru hovoří nejen o potenciálu altermagnetů pro mikroelektroniku a supravodivost, ale také o fungování svého týmu, návratu z USA do Česka i o tom, proč necítí tlak z nobelovských očekávání.
Když se v roce 2017 otevřely brány Kampusu Hybernská, málokdo tušil, jak významným místem pro setkávání studujících, akademiků, umělců i veřejnosti se stane. O proměně chátrající budovy v živé centrum, o jedinečné spolupráci Univerzity Karlovy a hlavního města Prahy i o budoucnosti Kampusu jsme hovořili s jeho ředitelkou Emou Pospíšilovou.
Vojtěch Partík vystudoval obor Astronomie a astrofyzika na Astronomickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. V roce 2024 obhájil magisterskou práci „Exploring galaxy evolution in the Virgo cluster“. Momentálně pokračuje v rámci doktorského studia a zaměřuje se na radiovou astronomii, galaxie a vliv prostředí na jejich vývoj. Zároveň je autorem portálu Astro.cz České astronomické společnosti.
Energetická krize ukázala, že výběr dodavatele elektřiny nebo plynu není jen otázkou nejnižší ceny. Domácnosti se musí orientovat ve smluvních podmínkách, zálohách, fixacích i kvalitě zákaznického servisu. Podle Petra Teplého, ředitele Institutu udržitelných financí Vysoké školy ekonomické, je proto energetická gramotnost důležitou součástí finanční gramotnosti. V rozhovoru vysvětluje, proč spotřebitelé potřebují srozumitelné informace, jak může výzkum pomoci při jejich rozhodování a proč je férový energetický trh také tématem udržitelnosti.
Proč některé státy prosperují a jiné upadají? Aplikovaný ekonom Sebastian Ottinger z CERGE-EI, letošní laureát Ceny předsedy Grantové agentury České republiky, hledá odpovědi na dnešní problémy v hospodářských dějinách. V rozhovoru vysvětluje, jak historie funguje jako přirozený experiment a proč záleží na schopnostech vládců. Dotýká se i textů Václava Havla o tom, že i obyčejní lidé mění chod dějin.
Mycelium hub dokáže spojovat dřevní odpad do pevných panelů, které by v budoucnu mohly sloužit jako tepelná izolace dřevostaveb. Vědec z České zemědělské univerzity v Praze Benjamín Petržela v rozhovoru popisuje vývoj ekologického materiálu mykokompozitu, jeho výhody i limity, cestu od laboratorního výzkumu k poloprovozním testům a také to, proč je při zavádění nových materiálů stejně důležitá komunikace s veřejností jako samotná věda.
Před rokem prohloubili akademici z Filozofické fakulty UK vztahy s etiopskou Jimma University. Expert na frankofonní subsaharskou literaturu Vojtěch Šarše rozvíjí spolupráce v dalších afrických zemích, třeba i v Senegalu, přičemž do Dakaru jezdí přednášet. „Pro nás je to možnost získat jiný pohled na africké dějiny, literaturu, jazyk i politiku. Pro partnerské univerzity zase můžeme nabídnout zkušenost s pedagogikou, didaktikou, digitalizací, akademickým provozem anebo mezinárodní spoluprací. Důležité ale je, aby to bylo partnerství, ne vztah, v němž jedna strana přijíždí mentorovat či ,poučovat´ druhou,“ říká Šarše, pracovník Ústavu románských studií FF UK. Několik etiopských akademiků přijede do Prahy začátkem října a na 9. října připravují přednášku pro veřejnost.
Univerzity a Akademii věd propojuje 28 společných pracovišť, více než 50 smluv a memorand, 2000 doktorandů i okolo 70 000 hodin, které vědci a vědkyně z Akademie věd ČR ročně odučí. Marcela Buchtová z Akademické rady chce partnerství obou prostředí ještě více prohlubovat. Proč je jejich propojení klíčové pro budoucnost české vědy?
Mění generativní umělá inteligence literární vědu, nebo vůči ní humanitní obory stále zůstávají opatrné? Literární vědec Karel Piorecký v rozhovoru vysvětluje, jak lze pomocí agentické AI provádět odvážné literární experimenty, co je přitažlivé na „neměřitelnosti“ humanitních věd a proč bychom si měli dát pozor, abychom v budoucnu nezůstali jen u „pasení Clauda“.
Před deseti lety vyrostlo ve Vestci u Prahy jedno z nejmodernějších biotechnologických a biomedicínských center v České republice. Dnes je BIOCEV špičkovým evropským výzkumným uzlem, který propojil práci šesti ústavů Akademie věd ČR – Biotechnologický, Molekulární genetiky, Mikrobiologický, Experimentální medicíny, Fyziologický a Makromolekulární chemie – a dvou fakult Univerzity Karlovy – Přírodovědecká a První lékařská. S jeho vědeckým ředitelem Pavlem Martáskem jsme hovořili o jubilejních oslavách, unikátní infrastruktuře, transferu i péči o kolektiv spolupracovníků.
