hlavní partner portálu
Umělá inteligence zefektivní stát a ušetří miliony, věří vládní zmocněnec pro AI Lukáš Kačena. V rozhovoru odhaluje plány na budování výpočetní gigafactory i jednotné AI brány pro úředníky. Jak si podle něj Česko stojí v evropské konkurenci a hrozí kvůli inovacím propouštění ve veřejném sektoru?
Portál VědaVýzkum.cz letos slaví deset let existence. Jeho zakladatel a někdejší vlastník Aleš Vlk vzpomíná, že na začátku nestála velká mediální vize, ale pragmatická potřeba vytvořit prostor pro zveřejňování informací a nabídku služeb. Z původně obchodního nástroje postupně vyrostlo respektované médium pro vědce, vedení institucí i pracovníky výzkumné administrativy. „Jsem hrdý na to, že jsme začali projekt, který má smysl a funguje dál,“ říká duchovní otec portálu.
„Wikipedie představuje další kanál, jehož prostřednictvím můžeme srozumitelně komunikovat vědecká témata směrem k široké veřejnosti. Studující se přitom učí vyhledávat relevantní zdroje a správně s nimi pracovat,“ říká Pavlína Kolínová z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která vede kurz s názvem „Píšeme Wikipedii“ a rozvíjí spolupráci Univerzity Karlovy s Wikimedia ČR.
Teoretik informatiky Ian Mertz, který pochází z amerického New Jersey a v současné době působí v Praze, shrnuje svůj výzkum jako „kontraintuitivní přístup k využití již zaplněného prostoru“. Přátelský a vesele naladěný postdoktorand a čerstvý držitel grantu ERC Starting však upřesňuje, že nám s hledáním volného místa na přeplněných pevných discích ani v zaplněných skříních pomoci nemůže.
„Na Erasmu jsem zjistila, jak je to skvělé poznávat jinou kulturu a jak to může člověka obohatit,” říká Blanka Butula. V rozhovoru popisuje nejen to, v čem ji zahraniční zkušenosti posunuly, ale také svůj výzkum v Malajsii a možnosti uplatnění, které mikrobiologie otevírá.
Jen málokdo se dokáže pohybovat na pomezí dvou tak rozdílných a zároveň náročných světů, jako jsou informatika a živé vědy. Vyžaduje to totiž analytické myšlení, hluboké znalosti obou oborů a především schopnost nacházet nové souvislosti. Vystudovaná back-end developerka Monika Rosinská se před dvěma lety pustila do studia životního prostředí a spojení těchto dvou oborů si nemůže vynachválit. Zabývá se vývojem nástrojů pro analýzu a návrh proteinů, letos se objevila mezi oceněnými v rámci Ph.D. Talent Jihomoravského kraje, programu JCMM, který podporuje mladé vědecké talenty.
Evropa má špičkovou vědu, přesto se jí často nedaří proměnit výsledky výzkumu v úspěšné inovace a nové produkty. Jednou z cest, jak propojit výzkum s průmyslem, jsou výzkumné a technologické organizace. Jak fungují, proč je v nich klíčová práce s lidmi a jaké jsou zkušenosti laserového centra HiLASE? Odpovídá jeho manažerka pro strategický rozvoj Jana de Merlier.
Dnes jsou Krkonoše oblíbeným cílem tuzemských i zahraničních turistů. V létě i v zimě do nich za rekreací míří tisíce lidí. Krkonoše se v ráj milovníků pohybu v přírodě začaly měnit ve druhé polovině 19. století. Od té doby si region prošel značnou proměnou, a to jak ve způsobu obživy místních, tak především ve skladbě obyvatelstva, na kterém se zásadně podepsala druhá světová válka.
Někdy stačí, když si druhého vyslechne a poradí mu. Jindy ale musí případ prošetřit a navrhnout opatření. Ombudsmanka Akademie věd ČR Dana Plavcová je ve funkci téměř rok a za tu dobu přijala 31 podnětů. Co se jí podařilo změnit? Proč čeká, že počet řešených případů možná ještě poroste? A co může každý z nás udělat pro více respektující prostředí?
Petra Johana Poncarová se v rámci svého ERC Starting grantu zaměří na fenomén autorů, kteří se na přelomu 19. a 20. století rozhodli naučit jeden z keltských jazyků a pak ho použít pro svou vlastní tvorbu. Badatelka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se roky věnuje gaelské literatuře a v gaelštině dokonce píše vlastní oceňovanou poezii. Keltskou mystiku od ní ale nečekejte.
