hlavní partner portálu
Fyzikální chemik Martin Hof působí od roku 1997 v Heyrovského ústavu AV ČR, od roku 2017 jej vede. V rozhovoru zmiňuje výzvy, kterým v posledních letech ústav čelí a rozebírá nešvary české vědy. Nastiňuje odkaz J. Heyrovského a popisuje i svou vlastní cestu z rodného Německa do České republiky, kde se v 90. letech usadil.
V prosinci obhájila Dinara Sobola svou profesorskou práci na Vědecké radě Vysokého učení technického v Brně a 1. června byla prezidentem České republiky jmenována profesorkou. Její profesní dráha přitom nevznikala podle předem daného plánu – spíše se přirozeně vyvíjela spolu s jejím zájmem o experimenty, materiály a práci v laboratoři.
„Jsme tu pro budoucí pacienty, jimž současná klinická onkologie zatím nemá co nabídnout,“ říká přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK Aleksi Šedo a hlavní řešitel projektu Národního ústavu pro výzkum rakoviny. V rozhovoru vysvětluje, proč je onkologie nejen medicínskou, ale i společenskou výzvou, jak funguje unikátní síť špičkových výzkumných týmů a proč budoucnost léčby závisí na spolupráci napříč obory.
Vysoké učení technické v Brně tvoří kromě studentů a akademiků také technicko-hospodářští zaměstnanci a zaměstnankyně, jejichž práce drží univerzitu v chodu. Série V zákulisí VUT představuje neakademické pracovnice, které svou kariéru spojily s brněnskou technikou. Zdeňka Pavlačková vede Odbor výzkumu a vývoje, který funguje především jako servisní středisko pro výzkumníky. Vedle semknutého týmu ji v práci motivuje vědomí, že na VUT pomáhá vytvářet podmínky pro kvalitní vědu.
Nakupování na internetu se mění – data ukazují, že více než polovina lidí při nich využívá modely umělé inteligence. Právě na tuto změnu reaguje český startup Ranketta, který založil jednadvacetiletý Vojtěch Oravec z Vysokého učení technického v Brně. Jen několik měsíců po založení získal investici ve výši jednoho milionu eur. A protože český trh už mu nestačí, připravuje expanzi do USA.
Narodil se na Ukrajině, vědeckou kariéru vybudoval v Rusku, ale po invazi musel volit mezi vězením a emigrací. Dnes působí fyzik Alexander Kostinskiy díky podpoře programu MERIT Středočeského inovačního centra na Ústavu jaderné fyziky AV ČR, kde se spolu se svými kolegy věnuje výzkumu bleskových výbojů. V rozhovoru se dozvíte, proč jsou bouřková mračna fascinujícími urychlovači částic, jak se sbírají terabyty dat v terénu nebo proč věda v izolovaném Rusku představuje globální hrozbu.
Do doktorského studia šel s tím, že se bude zabývat právní teorií. Tehdy však netušil, jaké možnosti jeho výzkumu – respektive celé justici – přinese rozvoj velkých jazykových modelů, umělé inteligence. Tomáš Koref, jenž se věnuje své dizertaci v režimu joint Ph.D. jak na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, tak na Goethe-Universität Frankfurt, začal spolu s počítačovými vědci vyvíjet AI nástroj pro analýzu soudních rozhodnutí. Takový výzkum by mohl v budoucnu proměnit práci soudů, potažmo šetřit peníze státu anebo i účastníkům soudních řízení.
Letošní festival Ynovate Fest, který pořádalo Středočeské inovační centrum, doplnila soutěž o nejlepší early-stage startup. Vítězem se stal projekt MarbleMat, jenž vyvíjí patentovanou technologii pro lepší vstřebatelnost účinných látek v lécích a doplňcích stravy. Firma přitom původně vzešla z akademického výzkumu jako vůbec první spin-off VŠCHT Praha. Jak se jí povedla transformace z vysokoškolského projektu do úspěšného startupu? V rozhovoru odpovídá ředitel firmy Ondřej Rychecký.
Fraunhoferova společnost se sídlem v Německu patří k evropským lídrům aplikovaného výzkumu. Jejím úkolem je vyvíjet špičkové technologie pro průmysl a rychle je přenášet do praxe. Ke spolupráci a sdílení know-how se zahraničními partnery slouží mimo jiné Fraunhoferovy inovační platformy. V České republice funguje jediná, a to na VŠB – Technické univerzitě Ostrava. Nejen o tomto partnerství hovoří programová manažerka pro mezinárodní výzkumnou spolupráci Fraunhofer-Gesellschaft Frauke Mickler.
Filozof jazyka Tomáš Koblížek se na AV ČR věnuje výzkumu nenávistných projevů, děsivé řeči, dezinformací a svobody slova. V rozhovoru ukazuje, jak extremisté zneužívají jazyk vědy i proč jsou dnes projevy založené na strachu často účinnější než otevřená nenávist. Vypráví o své knize, o tom, jak se stalo, že ho ke spolupráci oslovují různá média, a jak vnímá důležitost komunikace vědy.
