hlavní partner portálu
Věnovala se atletice a volejbalu, hraje na housle, píše prózu a poezii. Nakonec ale nezvítězil vrcholový sport ani konzervatoř. Anna Hrbáčková se zaměřila na sport z trochu jiné pozice. Jako doktorandka na FSV UK se zabývá tématem genderu ve sportovní žurnalistice a publicistice. Věnuje se také sportovnímu PR a marketingu, ke kterému se dostala díky mistrovství světa v hokeji.
V roce 2023 převzal Michael Londesborough z rukou prince Williama Řád britského impéria za přínos vědě a její popularizaci. V Česku žije a pracuje od roku 2002 a ve svém výzkumu se aktuálně věnuje proton-borové fúzi, která by v budoucnu mohla přinést čistý zdroj elektrické energie. Michaela Londesborougha si můžete pamatovat také z televizních obrazovek, kde vytvořil zábavný pořad o chemii. Vysoký Angličan s finskými kořeny mluví o své práci tak poutavě, že si snadno získává nadšené posluchače a fanoušky.
Zelený vodík je jedním z pilířů klimatické politiky EU, ale klíčová technologie jeho výroby – PEM (proton exchange membrane) elektrolyzéry – stojí na extrémně vzácném iridiu a problematických perfluorovaných polymerech. Projekt IRION, na kterém se podílí i tým z VŠCHT Praha vedený Karlem Bouzkem a Martinem Prokopem, hledá cestu, jak z vysloužilých elektrolyzérů „vytěžit“ drahé kovy i membrány a vrátit je zpět do oběhu.
Tři procenta, nebo téměř dvacet? V otázce péče o děti do tří let se veřejná debata dlouhodobě opírá o čísla, která realitu zachycují jen částečně. Výzkum Národohospodářské fakulty VŠE ukazuje, že bez započtení dětských skupin je obraz péče o děti do tří let v České republice neúplný.
Buněčná bioložka Hana Polášek-Sedláčková získala jako druhá vědkyně z České republiky prestižní grant EMBO Young Investigator Program. Svým nadšením pro vědu, které trvá již od střední školy, a houževnatým přístupem se krátce po ukončení doktorátu v Dánsku vypracovala až do pozice vedoucí výzkumné skupiny na Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně.
Jako malá ráda malovala a počítala. A láska k matematice i obrazům všeho druhu jí zůstala dodnes. V těch digitálních dokáže odhalit to, co lidské oko přehlédne. Ať už jde o stopy zločinů, symptomy nemocí nebo třeba črty starých mistrů. Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR pozvala redaktory magazínu Akademie věd na procházku do říše za obrazem.
Proč české vědě chybí odvaha riskovat a v čem jsou americké laboratoře o desetiletí napřed? V rozhovoru Alžběta Ressnerová popisuje, jak vypadá střet konzervativního evropského systému s dravým prostředím v USA. Molekulární bioložka, která působí v Innovative Genomics Institute na Kalifornské univerzitě v Berkeley, pracuje na metodách, které mají v budoucnu umožnit bezpečnou opravu genů přímo v lidském těle díky technologii CRISPR.
Michal Vališka z Univerzity Karlovy se se svým týmem věnuje nekonvenčním supravodičům, jež mohou hrát roli v budoucích kvantových technologiích. „Supravodivými se tyto materiály stávají až ve chvíli, kdy jsou skutečně ultračisté,“ říká laureát Ceny Neuron. V rozhovoru mluví o trpělivosti během experimentů, mezinárodní spolupráci i o tom, proč je schopnost vysvětlit složité věci jednoduše zároveň testem vlastního porozumění.
Po téměř 250 letech skončila těžba černého uhlí v Moravskoslezském kraji. V únoru horníci na Karvinsku vyvezli symbolický poslední vozík s uhlím. Moravskoslezský kraj tak prochází transformací, která ho má proměnit v chytrý a zelený region s inovačním ekosystémem. Pomáhá tomu největší projekt v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace, program REFRESH.
Máte někdy pocit, že vám autonomní vysavač, chytrá pračka nebo lednice s wifi sítí místo pomoci práci spíš přidělávají? Nejste v tom sami. Socioložka z Univerzity Hradec Králové Nina Andrš Fárová začínala s výzkumem chytrých domácností ve spojitosti s genderem na své Fulbright stáži v USA. Dnes popisuje, proč jsou i v době technologických vymožeností ženy nadmíru zatěžovány domácími pracemi, jak se do problému promítá umělá inteligence a čím k nerovnostem přispívá náš vzdělávací systém.
