Energetická krize ukázala, že výběr dodavatele elektřiny nebo plynu není jen otázkou nejnižší ceny. Domácnosti se musí orientovat ve smluvních podmínkách, zálohách, fixacích i kvalitě zákaznického servisu. Podle Petra Teplého, ředitele Institutu udržitelných financí Vysoké školy ekonomické, je proto energetická gramotnost důležitou součástí finanční gramotnosti. V rozhovoru vysvětluje, proč spotřebitelé potřebují srozumitelné informace, jak může výzkum pomoci při jejich rozhodování a proč je férový energetický trh také tématem udržitelnosti.
Co podle vás ukázala energetická krize v letech 2021–2022 českým domácnostem?
Především to, že energie nejsou samozřejmostí. Smlouva na elektřinu nebo plyn není pouhý administrativní dokument, ale ekonomické rozhodnutí s reálnými dopady na rozpočet domácnosti.
Zároveň se ukázalo, že mnoho lidí se orientuje podle záloh, přeplatku nebo známé značky, ale ne vždy podle skutečné ceny a smluvních podmínek. To není kritika spotřebitelů. Energetický trh je složitý a běžná domácnost nemůže neustále sledovat všechny parametry. Právě proto potřebujeme srozumitelné, důvěryhodné a nezávislé nástroje, které výběr usnadní.
Proč je dnes podle vás energetická gramotnost součástí finanční gramotnosti?
Udržitelnost není pouze tématem zelených investic nebo ESG reportingu velkých firem. Týká se také každodenního rozhodování domácností: zda rozumějí cenám, rizikům a smluvním podmínkám a mají dostatek informací pro odpovědné rozhodování.
Energetická gramotnost je podle mě dnes přirozenou součástí finanční gramotnosti. Kdo se neorientuje ve smlouvě na elektřinu nebo plyn, výši záloh, fixaci, sankcích či skladbě ceny, může snadno zvolit nevýhodnou nabídku.
A jak je tedy možné energetickou gramotnost lidí podpořit nebo kultivovat?
Právě na tuto potřebu odpovídá Energetický kompas 2026, který jsme realizovali v rámci smluvního výzkumu se společností Savings Tech Lab. Energetický kompas vychází z jednoduché myšlenky: energetická nabídka není pouze cena za megawatthodinu. Pokud chceme energetickému trhu lépe rozumět, je potřeba dívat se také na to, jaký produkt dodavatel nabízí, jak stabilní a důvěryhodný dodavatel je a jakou podporu poskytuje zákazníkům. Energetický kompas proto hodnotí energetické produkty ve třech pilířích: Produkt, Dodavatel a Zákaznický servis.
Co spotřebitelé při výběru dodavatele energií skutečně považují za důležité?
Ukázalo se, že cena je pro spotřebitele samozřejmě důležitá, ale není jediným kritériem. Právě proto pro nás byl pro tvorbu Energetického kompasu také důležitý výzkum IPSOS z června 2026 – nechtěli jsme metodiku Energetického kompasu stavět pouze expertně od stolu. Ve spolupráci se společností Savings Tech Lab s.r.o. jsme chtěli zjistit, co spotřebitelé skutečně považují za důležité při výběru dodavatele energií.
Výsledky ukázaly, že cena je samozřejmě zásadní, ale není jediná. Velmi vysoko se umístilo také finanční zdraví dodavatele, možnost řešit věci přes web nebo mobilní aplikaci, existence více komunikačních kanálů a rychlost reakce zákaznického servisu. To potvrzuje, že domácnosti už energetickou nabídku nevnímají čistě jako cenu za megawatthodinu, ale také jako službu a vztah s dodavatelem.
Jakým způsobem zkoumáte, podle čeho se lidé při výběru dodavatele energií skutečně rozhodují?
Na naše dosavadní zjištění navazujeme experimentálním výzkumem, který sleduje, jak lidé s informacemi skutečně pracují v konkrétní rozhodovací situaci. Spolupracuji v této oblasti se Štěpánem Bahníkem a Štěpánem Šandou z Fakulty podnikohospodářské VŠE a s Evou Horváthovou z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v rámci projektu CONOS. Společně se zaměřujeme na to, jak lidé skutečně pracují s informacemi při rozhodování o energiích.
Nezajímá nás tedy jen to, co lidé říkají v dotaznících, že je pro ně důležité, ale především jak se skutečně rozhodují v konkrétní volbě, když jim předložíme různé typy informací, různé formulace smluvních podmínek nebo různé podoby srovnání nabídek. Experimentální přístup nám umožňuje testovat, zda určitá forma informace spotřebiteli opravdu pomůže, nebo ho naopak zahltí.
Můžete uvést příklad otázky, kterou takový experiment řeší?
Typická otázka je: pomůže domácnosti jednoduché skóre, barevné označení nebo srozumitelný souhrn parametrů k lepšímu rozhodnutí? Současně můžeme sledovat, zda se lidé i přes doplňující informace nadále rozhodují především podle nejnižší ceny nebo známé značky.
Z pohledu výzkumu je velmi zajímavé sledovat rozdíl mezi deklarovanou a skutečnou volbou. V dotazníku lidé často řeknou, že sledují stabilitu dodavatele, sankce nebo kvalitu servisu. V experimentu ale můžeme testovat, zda tyto informace opravdu ovlivní jejich rozhodnutí, když stojí proti ceně.
Jak se vzájemně doplňují Energetický kompas 2026 a výzkum spotřebitelského rozhodování?
Energetický kompas je praktický nástroj a produkt smluvního výzkumu. Snaží se dát spotřebiteli jednoduchý rámec: dobrá nabídka není jen levná nabídka, ale kombinace férové ceny, stabilního dodavatele a dostupného servisu. Výzkum spotřebitelského rozhodování v projektu CONOS nám naopak pomáhá testovat, jak lidé informacím rozumějí a jak na ně reagují. Jedná se o produkt základního výzkumu. Jeden projekt tedy míří k metodice a praxi, zatímco druhý k hlubšímu pochopení rozhodování spotřebitelů.
Jak do toho zapadá udržitelnost? Někdo by mohl říct, že ochrana spotřebitele je spíš sociální téma než environmentální.
Udržitelnost nevnímám pouze jako environmentální téma. V energetice se velmi výrazně propojují environmentální, sociální i institucionální aspekty. Energetická gramotnost souvisí zejména s férovostí trhu, ochranou spotřebitele, kvalitou informací, důvěrou v instituce a odpovědným chováním dodavatelů.
Jak jsem již zmínil, pokud domácnosti nerozumí energetickému trhu, mohou dělat nevýhodná rozhodnutí. Energetická transformace bude dlouhodobě fungovat pouze tehdy, pokud bude nejen technologicky a ekonomicky proveditelná, ale také srozumitelná a důvěryhodná pro domácnosti a firmy. Proto energetickou gramotnost považuji za důležitou součást širší debaty o udržitelnosti.
Jakou roli by podle vás měla univerzita hrát v tématech, jako jsou energetická gramotnost, ochrana spotřebitele a férový energetický trh?
VŠE by měla nabízet nezávislou odbornou platformu. Máme schopnost propojovat akademickou kvalitu s praktickou relevancí. To je přesně role, kterou by univerzita měla v oblasti udržitelnosti a společenských výzev hrát. Institut udržitelných financí (IUF) se snaží být místem, kde se potkává akademická sféra, soukromý sektor a veřejná správa (tj. aplikujeme princip trojité šroubovice). Energetika, finance a udržitelnost nejsou oddělené světy; naopak se stále více propojují. VŠE má velmi dobrou pozici k tomu, aby do této debaty přinášela data, analytické metody, ekonomické souvislosti a nezávislý odborný pohled.
Energetika je v tomto ohledu ideální oblast. Jde o ekonomicky významnou, společensky citlivou a regulatorně složitou oblast s obrovským dopadem na udržitelnost. Snažíme se proto přispět k tomu, aby se o energetice rozhodovalo na základě dat a aby informace byly srozumitelné také spotřebitelům.
A osobně – proč vás toto téma baví?
Protože energetika propojuje několik světů, které mě dlouhodobě zajímají: finance, riziko, regulaci, udržitelnost a praktický dopad výzkumu. A také proto, že výsledek může být srozumitelný i pro člověka mimo akademii.
Udržitelnost a ESG navíc nevnímám jen jako výzkumné nebo profesní téma, ale i jako něco velmi osobního. Snažím se ji přirozeně vysvětlovat i svým dětem ve školním věku, Sandře a Jirkovi. Například na tom, jak doma šetříme energii, proč přemýšlíme o spotřebě nebo proč je důležité rozumět tomu, odkud energie pochází a kolik skutečně stojí. Právě proto mě energetická gramotnost baví. Není to abstraktní akademický koncept, ale téma, které se promítá do každodenního života domácností.
Zdroj: Vysoká škola ekonomická v Praze
Petr Teplý je ředitelem Institutu udržitelných financí (IUF) Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze a působí na Katedře bankovnictví a pojišťovnictví na stejné fakultě. Odborně se zaměřuje na udržitelné finance, ESG, finanční gramotnost, spotřebitelské rozhodování, bankovnictví, řízení rizik, regulaci a ochranu spotřebitele; nově se věnuje také energetické gramotnosti. Ve své práci propojuje akademický výzkum s praktickými tématy veřejného a soukromého sektoru. V rámci IUF se věnuje zejména projektům na pomezí financí, udržitelnosti a spotřebitelského rozhodování. Vedle působení na VŠE je odborně spojen také s Institutem ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola ekonomická v Praze
