hlavní partner portálu
Vědecké články pro odborné časopisy a konference na objednávku nebo spoluautorství za úplatu. To jsou takzvané paper mills, tedy továrny na články. Jak fungují a jaký mají vliv na svět vědy, zkoumala Marie Kunešová z Katedry kybernetiky Fakulty aplikovaných věd ZČU.
Radomír Pánek je rok v čele Akademie věd ČR a spolu s ním nastoupila i nová Akademická rada. Co se mu zatím podařilo a na co se chce soustředit v příštích třech letech? Jak dopadlo hodnocení Akademie věd? Je Akademie věd dostatečně otevřena mladým? A jak chce zvýšit počet prestižních ERC grantů? Často volí diplomatické odpovědi, ale v jedné věci je rezolutní: do české vědy musí jít víc peněz.
Fulbright stipendistka Marci Lobel přednáší na Masarykově univerzitě o tom, co ženy o svém zdraví nevědí, a zkoumá dopady stresu na těhotenství.
Jak se v našem těle čte genetická informace, proč drží pohromadě proteiny v membránách a jak přesně v mozku fungují receptory, které nám umožňují myslet? Klíčem k těmto procesům jsou tzv. kation-π interakce, dosud přehlížené mezimolekulové interakce. Právě na jejich studium se zaměřil laureát ceny Via Chimica Matěj Červenka.
Evropa dnes, tedy 13. května, premiérově slaví Evropský doktorský den. Proto magazín Forum Univerzity Karlovy přináší interview s novým prorektorem Tomášem Šimůnkem, který má na největší univerzitě v zemi na starosti přímo Ph.D. agendu. Jaké změny můžeme čekat? Jaké je a bude stipendium pro doktorandy? Co je třeba udělat?
Národní technická knihovna buduje prostřednictvím projektu CARDS sdílenou infrastrukturu pro českou vědu, která bude zahrnovat společný knihovní systém, metadatové standardy i nástroje pro správu výzkumných dat. Bývalý ředitel knihovny Martin Svoboda v rozhovoru vysvětluje, proč bez systémové podpory a funkční infrastruktury zůstane otevřená věda pouhou deklarací.
Ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček převzal vedení instituce v době, kdy čelila finančním problémům a ztrátě jasného směřování. V rozhovoru popisuje, proč bylo nutné ústav nasměrovat zpět k jeho původnímu záměru, jak chce změnit jeho fungování i proč považuje populační duševní zdraví za jedno z klíčových témat současnosti.
Práce vědce není jen o bílém plášti, ale i o mezinárodních stážích, nekonečném čtení článků a hledání odpovědí na otázky, které nikdo před vámi nepoložil. Veronika Leová původně netušila, co práce ve výzkumu obnáší. Dnes jako doktorandka na libereckém ústavu Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci zachycuje neviditelné radikály a hledá řešení, jak zbavit vodu škodlivin. Jak se dá skloubit doktorské studium s hraním v orchestru a proč by si měl práci ve výzkumu vyzkoušet každý student, kterému nechybí zvídavost?
Jan Heyda z Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha vede teoretickou část projektu „Bezmembránové organely v biologických prostředích“. Jeho skupina používá molekulární dynamické simulace k prozkoumání, jak vnitřně neuspořádané proteiny tvoří kondenzáty v buňkách. Spolu s Mario Vazdarem systematicky studují vliv iontů, bodových mutací v proteinech a složení membrán na vznik, stabilitu a adsorpci těchto struktur na atomární úrovni. Cílem je vytvořit predikční mapu a mělo by vést k lepšímu pochopení neurodegenerativních chorob a vývoji chytrých biomateriálů, v těsné spolupráci s experimenty Paula Cremera z Pennsylvania State University.
Mezi Prahou, Brnem a Ostravou funguje od poloviny dubna kvantová síť pro bezpečný přenos citlivých dat. Pro Česko je to obrovský úspěch. Dalším krokem mělo být její napojení na evropskou kvantovou infrastrukturu. Vláda na to ale zatím nevyčlenila prostředky. „Když vystoupíme z rozjetého vlaku, už naskočíme jen těžko, čekal by nás rozpad odborných týmů a mezinárodní izolace,“ říká koordinátor projektu Jan Bouda.
