hlavní partner portálu
Vrátili jste se z koupaliště s nepříjemnou svědivou vyrážkou? Je možné, že vás napadly larvy ptačích schistosom – cerkárie. Mezi nejvýznamnější světová pracoviště, jež se studiu těchto parazitů věnují, patří také Helmintologická laboratoř Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde působí i Tomáš Macháček. V současnosti se podílí na výzkumu, jenž vyvíjí metodu, která by snadno a rychle přítomnost cerkárií ve vodě odhalila.
Martin Kozák z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se snaží posunout možnosti elektronové mikroskopie dál, aby mikroskopy „viděly“ přesněji a aby bylo možné elektrony ovládat jemněji než dosud. Na výzkum získal ERC Starting Grant eWaveShaper. Za jeden z dílčích výsledků tohoto projektu nyní jeho tým obdržel Cenu Wernera von Siemense.
Jan Jelínek se umělou inteligencí a učícími se systémy zabýval už na počátku 70. let minulého století. Na Českém vysokém učení technickém v Praze o nich tehdy začal přednášet, přestože škola ještě neměla ani počítač. Z komunistického Československa později emigroval do USA, po roce 1989 však pomáhal v rodné zemi zakládat výzkumnou pobočku společnosti Honeywell. V rozhovoru vzpomíná na počátky strojového učení, střet analogového a digitálního světa i na prostředí, které dokáže proměnit odvážný nápad ve skutečnou technologii.
S rostoucími nároky společnosti na dostupnost veškerého zboží jde ruku v ruce myšlenka udržitelnosti nebo také rovnováhy mezi využíváním přírodních zdrojů a jejich ochranou. Z filozofické otázky, jak nezatěžovat životní prostředí, ale zároveň nezastavit hospodářský růst, se stalo mediálně skloňované téma, které se prolíná politikou, průmyslem, našimi každodenními činnostmi i vědou.
Tomáš Lintner z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se s kolegy věnuje výzkumům v rámci projektu AI:dolescence. Zkoumají používání AI u dětí a mladých lidí.
Významný český biolog a bioetik, vysokoškolský pedagog, popularizátor vědy, spisovatel a spolupracovník Českého rozhlasu a dalších médií, držitel mnoha ocenění za vědeckou i literární činnost. Jaroslav Petr je v době úzkých specializací vzácným jevem, renesanční osobností v tom nejlepším slova smyslu.
Sociální antropoložka Diána Vonnák zkoumá už přes 10 let, jak válka na Ukrajině proměňuje tamní společnost. V rozhovoru popisuje, jak se s ruskou invazí změnil pohled Ukrajinců na sovětskou historii, jak se uprostřed konfliktu zachraňují muzejní sbírky a jak se v jejím rodném Maďarsku stala z kritiky sousední země politická agenda.
Jeho práce mnohdy připomíná detektivku. Místo zločinců ale Jaroslav Bartík z brněnského Archeologického ústavu AV ČR pátrá po stopách života pravěkých civilizací. Co na ně dokáže prásknout obyčejný kámen? Nejen o tom se vědec rozpovídal v rozhovoru.
Výzkum plazmatu a nanomateriálů může pomoci řešit aktuální environmentální problémy, jako je znečištění vody. František Zažímal a jeho školitel Tomáš Homola v rozhovoru vysvětlují, jaký přínos jejich aplikovaný výzkum může mít, že realita vědy často není jen o úspěších a jak je důležité vytrvat a nevzdat se.
Český národní tým středoškoláků vybojoval na mezinárodním Turnaji mladých fyziků ve švýcarském Curychu zlaté medaile. Kapitán úspěšné výpravy Lukáš Franta v rozhovoru popisuje, jak probíhají náročné fyzikální souboje v angličtině, v čem spočívala příprava na komplexní výzkumné úlohy a co českým reprezentantům tento mimořádný úspěch přinesl do budoucí vědecké kariéry.
