hlavní partner portálu
Jak ochránit dnešní data před útoky, které budou proveditelné až za pět nebo deset let? A proč mohou kvantové sítě změnit způsob, jakým přemýšlíme o bezpečnosti digitální komunikace? O kvantové distribuci klíče, fungování české kvantové sítě i budoucnosti kvantových technologií jsme hovořili s Josefem Vojtěchem, vedoucím oddělení optických sítí sdružení CESNET.
Evropský parlament schválil nová pravidla usnadňující přístup k novým rostlinám, které jsou odolné vůči klimatu a škůdcům, mají vyšší výnosy a potřebují méně pesticidů. Podle něj přispěje rozhodnutí k inovacím v zemědělství. Jednání evropských zákonodárců bedlivě sledoval Ivo Frébort z CATRIN, který se o změnu legislativy zasazoval, mimo jiné i z pozice viceprezidenta Evropské biotechnologické federace.
Českým vědcům se podařil revoluční úspěch. Pomocí hyperspektrální kamery poprvé v historii zachytili ultrafialové spektrum hořícího meteoru a provedli jeho materiálovou analýzu. Úspěch s pouhou půlprocentní šancí otevírá cestu k novému poznávání vesmíru. O vývoji hyperspektrální kamery FREYA jsme hovořili s Karolinou Macúchovou z laserového Centra HiLASE Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
„Imunitní systém není jen záležitostí několika buněk, ale komplexní sítí, do které je zapojený celý organismus a vlastně i mikrobiální svět v nás a kolem nás,“ říká Jan Krejsek z Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy. Mluví o tom, proč je zánět pro život nezbytný, jak zásadně nás formuje životní styl i mikrobiota a proč je „větší zázrak, že většina z nás je zdravá“.
Bizarní e-mail o „pytlících na děti“, prací papírky šetrné ke kůži nebo oční kapky s nanočásticemi. Výzkum Miroslavy Rysové a Oddělení aplikované biologie na CXI TUL ukazuje, že cesta od laboratorního výzkumu k praktickému produktu bývá překvapivá, náročná, ale často mnohem pragmatičtější, než si firmy na začátku představují.
Centrum HiLASE, které je součástí Fyzikálního ústavu AV ČR, je hi-tech laserové výzkumné centrum zaměřené na aplikaci špičkových laserových technologií v průmyslu, vesmíru a obranném sektoru. Je součástí regionu STAR – Science and Technology Advanced Region. Jak vidí současnou roli centra i další směřování jeho vedoucí Tomáš Mocek?
Fyzikální chemik Martin Hof působí od roku 1997 v Heyrovského ústavu AV ČR, od roku 2017 jej vede. V rozhovoru zmiňuje výzvy, kterým v posledních letech ústav čelí a rozebírá nešvary české vědy. Nastiňuje odkaz J. Heyrovského a popisuje i svou vlastní cestu z rodného Německa do České republiky, kde se v 90. letech usadil.
V prosinci obhájila Dinara Sobola svou profesorskou práci na Vědecké radě Vysokého učení technického v Brně a 1. června byla prezidentem České republiky jmenována profesorkou. Její profesní dráha přitom nevznikala podle předem daného plánu – spíše se přirozeně vyvíjela spolu s jejím zájmem o experimenty, materiály a práci v laboratoři.
„Jsme tu pro budoucí pacienty, jimž současná klinická onkologie zatím nemá co nabídnout,“ říká přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK Aleksi Šedo a hlavní řešitel projektu Národního ústavu pro výzkum rakoviny. V rozhovoru vysvětluje, proč je onkologie nejen medicínskou, ale i společenskou výzvou, jak funguje unikátní síť špičkových výzkumných týmů a proč budoucnost léčby závisí na spolupráci napříč obory.
Vysoké učení technické v Brně tvoří kromě studentů a akademiků také technicko-hospodářští zaměstnanci a zaměstnankyně, jejichž práce drží univerzitu v chodu. Série V zákulisí VUT představuje neakademické pracovnice, které svou kariéru spojily s brněnskou technikou. Zdeňka Pavlačková vede Odbor výzkumu a vývoje, který funguje především jako servisní středisko pro výzkumníky. Vedle semknutého týmu ji v práci motivuje vědomí, že na VUT pomáhá vytvářet podmínky pro kvalitní vědu.
