hlavní partner portálu
Julius Lukeš z Biologického centra Akademie věd ČR letos získal Národní cenu vlády Česká hlava. V rozhovoru hovoří o své fascinaci parazity, proměně vědeckého myšlení, zkušenostech ze zahraničí i členství v americké akademii NAS. Věda je podle něj dobrodružství i závazek vůči společnosti.
Rektorem Univerzity Karlovy byl zvolen Jiří Zima, bývalý děkan Přírodovědecké fakulty a analytický chemik. Ve druhém kole volby získal 40 hlasů ze 70 možných oproti 27 hlasům, které získala dosavadní rektorka Milena Králíčková. Ihned po volbě jsme se ho zeptali na pár otázek k jeho směřování Univerzity Karlovy.
Valdemar Švábenský, absolvent doktorského studia na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity, strávil tři roky postdoktorandským výzkumem na prestižních univerzitách v USA, Francii, na Filipínách a v Japonsku. V rozhovoru přibližuje, jak se dostal do týmů nejcitovanějších výzkumníků světa, jak vypadá výuka i výzkum v různých kulturách a proč se nebojí říct, že fakulta drží krok se světovou špičkou. Dozvíte se také, co doporučuje mladým vědcům, kteří chtějí uspět v mezinárodním akademickém prostředí.
Materiálový výzkum Filipa Křížka byl oceněn akademickou prémií Lumina Quaeruntur od Akademie věd ČR. Vědec pracuje na vývoji nových materiálů a součástek nové generace pro kvantové technologie. Usiluje o zakomponování magnetického prvku do již zavedených materiálů typu polovodič–supravodič. Filipovým cílem je vyvinout materiál, který umožní využívat co nejefektivněji a nejpředvídatelněji speciální vlastnosti, které každý z těchto tří základních pilířů fyziky pevných látek vnáší do funkcionality výsledné součástky.
Portugalská vědkyně Soraia Fernandes je už přes šest let součástí výzkumné skupiny Mechanobiology of Disease na ICRC vedené Giancarlo Fortem. Nyní však díky programu MSCA Fellowships Mobility Support na čas změnila své působiště. Získala stáž na University of Melbourne v Austrálii, kde se věnuje výzkumu protinádorových terapií nanočásticemi. Se Soraiou jsme mluvili nejen o její práci, ale i o rozdílech vědeckého prostředí v Evropě a Austrálii a taky o výzvách, které práce vědkyně s sebou nese.
Akademickou prémii 2025, ocenění, které se uděluje každý rok třem vynikajícím osobnostem, jejichž minulé výzkumné výsledky jsou příslibem výsledků budoucích, získal vědec Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR Lukáš Palatinus. Prémie přináší do jeho výzkumného týmu finanční podporu ve výši 30 milionů korun. V průběhu šesti let z ní lze financovat přístrojové vybavení laboratoří, mzdy spolupracovníků a další náklady výzkumu.
Pavlína Modlitbová působí na brněnském Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, kde zkoumá výskyt a působení mikroplastů v rostlinách. Její práce přitom pomáhá porozumět i širším kontextům transferu těchto částic napříč trofickou pyramidou až k člověku. Význam jejího výzkumu podtrhuje prestižní ocenění L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě, které nedávno převzala. Projekt si klade za cíl dlouhodobě podporovat mladé vědkyně na jejich kariérní cestě.
Maturita ho čeká až za rok, ale už má za sebou vlastní úspěšný výzkum v oblasti umělé inteligence. V soutěži České hlavičky získal Theodor Ladin cenu UK INTENTIO za projekt, v němž propojil klasickou gramatiku s neuronovými sítěmi, aby bylo zpracování textu rychlejší, přesnější a energeticky méně náročné. „Díky soutěži jsem přišel na to, co mě opravdu baví. Je to informatika a touha přicházet věcem na kloub,“ říká student Gymnázia Nad Štolou.
Kateřina Mašková, studentka oboru Chemie pro medicínské aplikace na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně, se stala finalistkou prestižní mezinárodní soutěže FameLab 2025. Ta probíhá ve 23 zemích světa a jejím cílem je popularizace vědy – soutěžící mají pouhé tři minuty na to, aby poutavě vysvětlili své téma. Kateřinino vystoupení o využití plazmatu k urychlení hojení ran zaujalo porotu i publikum natolik, že si odnesla cenu diváků.
Nový rektor VŠB – Technické univerzity Ostrava Igor Ivan nastoupil do funkce s jasnou vizí: prezentovat úspěchy a výsledky, kterých univerzita dosahuje, přiblížit univerzitu studentům, zaměstnancům, absolventům i veřejnosti, zaměřit se na kvalitu vzdělávací činnosti a v neposlední řadě navázat na kvalitní práci z minulých let v oblasti vědy a výzkumu. V rozhovoru mluví o silných i slabých stránkách školy, o své vizi a o tom, proč je pro něj VŠB-TUO ideálním prostředím pro profesní i osobní růst.
