Lukáš Kačena: AI gigafactory nebude stát jako kůl v plotě, budujeme středoevropský ekosystém

Teprve v únoru jste vyměnil křeslo ředitele inovační organizace prg.ai za post vládního zmocněnce. Byl pro vás přechod do struktur státní správy kulturním šokem?

Nebyl pro mě kulturním šokem, a to ze dvou hlavních důvodů. Za prvé se celou svou profesní kariérou zabývám tím, jak stát funguje – i když je pravda, že jsem většinou pracoval vně státu, ale pro stát. Troufám si tedy říct, že státní správu znám docela dobře. Druhým aspektem je, že v prg.ai, organizaci, kde jsem působil předtím, jsme v oblasti umělé inteligence se státem intenzivně spolupracovali, pomáhali mu a radili, co by se mělo dělat. Nástup do této pozice tak pro mě byl logickým vyústěním dosavadní práce, na kterou navazuji a pokračuji v ní. Takže kulturní šok to rozhodně nebyl.

Sto milionů lidí má jinou sílu

Nedávno jste vystoupil na CEE AI Summitu, kde došlo i k podepsání společné deklarace středoevropských zemí o spolupráci v oblasti AI. Jak bude v praxi vypadat?

Naší snahou bylo nejen podepsat deklaraci, já sám nejsem přítelem deklarací pro deklarace. Jde nám o otevření komunikačních kanálů, abychom mohli navázat skutečnou spoluprací na konkrétních věcech. Chtěli jsme si potvrdit, že se na AI díváme podobně a musím přiznat, že mě míra shody na prioritních tématech v rámci regionu střední a východní Evropy překvapila.

Je evidentní, že žádná z našich zemí není tak velká, aby měla obdobný výtlak, jako když se spojíme. Česko má 10 milionů obyvatel, ale celý region střední a východní Evropy má 100 milionů, což už představuje jinou sílu. Další výhodou je to, že nemusíme na spoustu věcí v oblasti AI přicházet sami, ale můžeme se navzájem inspirovat.

Ukázal summit, že se regionální vývoj AI ubírá správným směrem? Zazněla zde například i výzva, aby se přejmenoval na „evropský”, jako by už samotný název značil zaostávání za Západní Evropou.

Nemyslím si, že region nutně zaostává. Během konference padla zajímavá data, například že region střední a východní Evropy vyprodukoval za loňský rok více unicornů (startupů s hodnotou přes miliardu USD, pozn. redakce) než Francie. Naším úkolem pro Česko je být lídrem v rámci střední Evropy. Proto jsme summit svolávali a vedli i ministerská jednání. Nemáme ambici udávat tempo celé Evropě – to může být otázka do budoucna, ale není to dnešní téma. Ambice být lídrem v rámci středoevropského regionu nám dává plný smysl.

Miliardovou gigafactory zaplatí byznys

Na summitu bylo podepsáno i memorandum ke spolupráci na projektu AI gigafactory, o jehož vybudování se Česko uchází. Má vůbec země naší velikosti šanci v evropské soutěži uspět?

Myslím si, že šanci rozhodně má. I proto jsme pořádali tento summit a navázali bilaterální spolupráci s řadou zemí i multilaterální spolupráci s celým regionem. Chceme tím podpořit naši přihlášku a ukázat, že Česko je lídr a gigafactory nebude stát jako kůl v plotě, ale stane se součástí většího ekosystému, který společně budujeme.

Odhadovaná cena projektu je zhruba 100 miliard Kč. Může si to Česká republika dovolit?

Za projektem bude stát soukromý investor. Je to tedy dotaz na něj, zda v projektu vidí udržitelný business case. Ten navíc prověřuje i bankovní financování, protože banky nikomu nepůjčí na věc bez opodstatnění – a představa, že má někdo v kapse čtyři miliardy eur na stavbu gigafactory, je nereálná. Jde tedy o byznysové rozhodnutí a jsem rád, že v Česku máme firmy, které si na takový vývoj troufají a jsou schopné sehnat jak partnery, tak zákazníky. 

Pro nás jako pro stát je úkolem zajistit finance na využití části kapacity, což je v tuto chvíli zhruba 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy Kč, pozn. redakce) po dobu pěti let od roku 2028. Za přibližně 500 milionů korun ročně si budeme kupovat výpočetní výkon pro potřeby státu. Celkovou cenu však zatím neznáme; je předmětem soutěže a bude záviset i na aktuálních cenách čipů a dalších komponent na trhu. 

Takže v tuto chvíli aktivní spolupráce se soukromým sektorem, který by byl hlavním investorem projektu… 

…neprobíhá. Evropské komisi jsme oznámili částku, kterou jsme ochotni investovat – respektive částku, kterou Evropská komise požadovala. Teď je na soukromých subjektech, aby podaly nabídky. Není určeno, kdo má tímto soukromým investorem být. U nás se mluví o Českých Radiokomunikacích, ale může to být klidně i někdo jiný. Teprve ve chvíli, kdy bude projekt konkrétního investora vybrán, nastoupí spolupráce státu s dodavatelem jako u jiné veřejné zakázky.

Řekněme, že ČR v soutěži uspěje a gigafactory se bude stavět zde. Jaký to bude mít význam pro českou ekonomiku? Jaké lze předpokládat dopady v oblasti výzkumu?

Dopady na AI ekosystém i celou republiku jsou odhadovány jako velmi vysoké. To ale není ten jediný důvod, proč vláda podporu schválila. Rozdělil bych to na dvě roviny: podle naší analýzy stát pro implementaci AI potřebuje takovou kapacitu, kterou gigafactory nabízí. Jsme si jistí, že ji dokážeme využít, a je to má odpovědnost. 

Druhou rovinou je samotná přítomnost gigafactory, která bude mít na ekonomiku obrovský vliv. Přitáhne investice v řádu stovek milionů eur a navíc Česko zviditelní. Už teď vidíme zájem velkých zahraničních technologických firem, které nás donedávna v oblasti AI příliš neregistrovaly. Teď jsme platnými hráči AI hřiště, přes které můžeme přilákat další investice, přitáhnout talenty, podpořit startupy a nasměrovat ekonomiku potřebným směrem.

Co jsou kromě účasti na gigafactory další cíle vlády v oblasti AI rozvoje? A máme nějaké velké projekty jako alternativy v případě, že v soutěži neuspějeme?

Pokud by český projekt v soutěži neuspěl, budeme muset jako stát přemýšlet, jak výpočetní kapacitu pro naše potřeby zajistit jinak. Určitě bychom to řešili alternativní cestou. Už nyní registrujeme zájem řady soukromých subjektů, které uvažují o stavbě podobného výpočetního centra v Česku jako čistě soukromého projektu. Nemyslím si tedy, že bychom zůstali s prázdnou. Koneckonců České Radiokomunikace, které se o projekt AI Gigafactory ucházejí, už staví a jsou připraveny AI výpočetní centrum v dané lokalitě provozovat. V případě neúspěchu v soutěži by bylo centrum například o něco menší nebo by rostlo pomaleji. Takže reálné projekty už vznikají.

Chytrý router pro úředníky

Nedávno jste představili projekt „Národní AI brány“ pro české úřady. Jak bude fungovat?

Lze si to představit jako jednotný přístup k velkým jazykovým modelům pro všechny úřady a úředníky. Postupovat musíme krok za krokem, ale pokud v rámci adopce AI automatizujeme některé procesy, výpočetní síla a provoz jazykových modelů půjdou přes tuto jednotnou státní AI bránu. Fungovat to bude jako velká hromadná licence, přesněji centrální nákup tokenů státním sektorem. To přinese kontrolu nad bezpečností a zároveň silnou páku na dodavatele, abychom dosáhli co nejnižší ceny za provoz modelů. Nebudeme navíc vázáni na jediného dodavatele – brána funguje jako router, který podle složitosti úkolu přepíná mezi jednotlivými modely. 

Vedle toho vznikne i AI asistent pro veřejnou správu, který bude fungovat jako klasické chatovací okno podobné ChatGPT, kde může úředník řešit úkoly od komunikace až po analýzu dokumentů.

Máte představu, kolik by toto sjednocení ušetřilo peněz?

Na to se neodpovídá snadno, protože využití AI se teprve rozjíždí. Naše modely ale ukazují, že úspora by měla dosahovat vyšších desítek procent oproti stavu, kdy si každý úřad nakupuje licence sám. Už dnes vidíme, že když úřady nakoupí pokročilé licence, často je úředníci naplno nevyužívají, a jsou to tedy vyhozené peníze. Oproti tomu tato brána bude účtovat každý jednotlivý dotaz. Platit se tedy bude za reálnou spotřebu, nikoli za plošný nákup licencí.

Zavádění AI nástrojů do státní správy jistě mnoho lidí sleduje se strachem o ztrátu pracovní pozice. Povede implementace AI nástrojů k poklesu pracovníků ve veřejném sektoru včetně zdravotnictví a školství? Nebo se to děje už teď?

Rozhodně se to teď neděje. Úroveň využívání AI zatím není tak rozsáhlá ani ve firmách, ani ve veřejné správě. Výhledově do budoucna by však AI měla být nástrojem, který umožní zeštíhlení, nebo minimálně přesun personálních kapacit tam, kde chybí. Musíme brát v úvahu i demografický vývoj – u některých profesí se neobávám přetlaku pracovníků, ale spíše jejich nedostatku. Celý proces je třeba vnímat v tomto kontextu a myslet na to, že změny neproběhnou tak rychle, jak to někdy v médiích vypadá.

Přečtěte si také

Peníze nedáme, startupy ale podpoříme jinak, říkají čeští politici k neúčasti ve fondu Scaleup Europe

Evropská unie spouští obří startupový fond s rozpočtem pět miliard eur, aby udržela krok s technologickými giganty z USA a Číny. Česká republika se ale do nového finančního nástroje neodhodlala vložit ani korunu. Zatímco někteří odborníci varují, že tuzemské startupy tím ztratí viditelnost u velkých investorů, stát argumentuje příliš vysokými limity fondu a raději sází na chystaný domácí startupový zákon. Ukáže se tato strategie jako efektivní?

Méně byrokracie, více odborníků

České prostředí dlouhodobě nepřeje startupům, na počet obyvatel jsme v jejich počtu pod průměrem EU. Co se s tím dá dělat v AI prostředí?

Kromě toho, že se připravuje startupový zákon pod taktovkou zmocněnce ministra průmyslu a obchodu pro startupy Martina Jiránka, se snažíme zmíněnou regulaci nastavit tak, aby byla vstřícná k byznysu. Chceme umožnit rozvoj technologií bez zbytečných omezení, aniž bychom slevili z potřebné kontroly nad fungováním AI. Pokud regulační orgány nastavíme tak, aby působily flexibilně a nekladly zbytečné překážky, bude to pro české startupy výrazná podpora. Zároveň tím chceme přilákat firmy ze zahraničí. Pokud uvidí pragmatický přístup, může to pro ně být lákavé. Na summitu jsme s ostatními státy diskutovali i o vytvoření středoevropského trendu „AI friendly“ prostředí.

Zmínili jsme řadu projektů, které se chystají. Jak se na implementaci změn daří získávat špičkové AI specialisty navzdory tabulkovým platům ve státní správě?

Je nereálné očekávat, že si každý resort dokáže sám najmout dostatek AI specialistů. Proto chceme centrálně vybudovat kompetenční centrum, kde se experti soustředí. V rámci některého ze státních IT podniků je budeme schopni adekvátně zaplatit a nabízet jejich služby jednotlivým resortům. 

Zároveň si ale každý úřad musí vychovat vlastní lidské kapacity v jednotlivých věcných útvarech – lidi, kteří budou AI rozumět a dokážou s ní pracovat. Nasazení AI do konkrétní agendy totiž nezvládne samotný IT specialista bez věcného garanta, který technologii chápe a ví, jak ji ve své oblasti využít. V současnosti proto budujeme strukturu napříč centrální státní správou. Ministerstva a klíčové úřady si vytvářejí pozice lidí zodpovědných za AI – říkáme jim AI sponzoři a AI officers. S těmito lidmi intenzivně pracujeme, propojujeme je a pomáháme jim nastavovat interní pravidla. V blízké budoucnosti se zaměříme i na sdílení nástrojů a výměnu know-how.

Jak se vám daří skloubit svou deklarovanou apolitickou odbornost s funkcí zmocněnce vlády, která je vždy z podstaty politická?

Mojí snahou je držet téma AI nezávislé na tom, kdo zrovna sedí ve vládě či opozici. Myslím, že se mi to zatím daří. Ze strany současné vlády zároveň cítím velkou podporu.

Lukáš Kačena vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy a svou kariéru zahájil v poradenské společnosti Ernst & Young. Poté působil jako ředitel sekce rozvoje a řízení programů v Technologické agentuře ČR. V letech 2022–2026 byl ředitelem organizace prg.ai a předsedou České národní AI platformy. V lednu 2026 byl jmenován vládním zmocněncem pro AI. Jako vládní zmocněnec pro umělou inteligenci koordinuje rozvoj AI napříč veřejnou správou, byznysem, výzkumem a vzděláváním.