hlavní partner portálu
Proč české vědě chybí odvaha riskovat a v čem jsou americké laboratoře o desetiletí napřed? V rozhovoru Alžběta Ressnerová popisuje, jak vypadá střet konzervativního evropského systému s dravým prostředím v USA. Molekulární bioložka, která působí v Innovative Genomics Institute na Kalifornské univerzitě v Berkeley, pracuje na metodách, které mají v budoucnu umožnit bezpečnou opravu genů přímo v lidském těle díky technologii CRISPR.
Michal Vališka z Univerzity Karlovy se se svým týmem věnuje nekonvenčním supravodičům, jež mohou hrát roli v budoucích kvantových technologiích. „Supravodivými se tyto materiály stávají až ve chvíli, kdy jsou skutečně ultračisté,“ říká laureát Ceny Neuron. V rozhovoru mluví o trpělivosti během experimentů, mezinárodní spolupráci i o tom, proč je schopnost vysvětlit složité věci jednoduše zároveň testem vlastního porozumění.
Po téměř 250 letech skončila těžba černého uhlí v Moravskoslezském kraji. V únoru horníci na Karvinsku vyvezli symbolický poslední vozík s uhlím. Moravskoslezský kraj tak prochází transformací, která ho má proměnit v chytrý a zelený region s inovačním ekosystémem. Pomáhá tomu největší projekt v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace, program REFRESH.
Máte někdy pocit, že vám autonomní vysavač, chytrá pračka nebo lednice s wifi sítí místo pomoci práci spíš přidělávají? Nejste v tom sami. Socioložka z Univerzity Hradec Králové Nina Andrš Fárová začínala s výzkumem chytrých domácností ve spojitosti s genderem na své Fulbright stáži v USA. Dnes popisuje, proč jsou i v době technologických vymožeností ženy nadmíru zatěžovány domácími pracemi, jak se do problému promítá umělá inteligence a čím k nerovnostem přispívá náš vzdělávací systém.
Vloni v lednu odjel materiálový chemik David Panáček z CATRIN na Imperial College London na katedru bioinženýrství, kde díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship – CZ pracoval pod vedením uznávaného vědce Firata Güdera. Po 12 měsících se vrátil do Česka a v dalších čtyřech měsících bude ve firmě AgroBioChem výsledky z laboratoře aplikovat v praxi. Celou stáž následně ukončí závěrečnými dvěma měsíci v Londýně, kde všechny výsledky uzavře.
Program Akademie budoucnosti si klade za cíl zvýšit prestiž Akademie věd ČR a její atraktivitu pro vědce a vědkyně z Česka i zahraničí. Brzy podpoří první badatele a jejich pracoviště. Podrobnosti programu přibližuje v rozhovoru Petr Baldrian, který má v Akademické radě, jež je výkonným orgánem Akademie věd, na starosti podporu excelence a kariér.
Proč dělají vědu a proč s ní neskončily, i když mají dvě, tři či dokonce čtyři děti? Na to jsme se zeptali chiruržky Babory East, matematičky Erin Carson, historičky Kateřiny Čapkové a biochemičky Kláry Grantz Šaškové. Přečtěte si jejich inspirativní příběhy a rady.
Na konci ledna 2025 skončilo první a zároveň poslední funkční období Mileny Králíčkové v čele Univerzity Karlovy. Mandát se jí nepodařilo obhájit, přesto podle vlastních slov předává univerzitu v dobré kondici. V rozhovoru hodnotí čtyři roky ve vedení největší české vysoké školy, vrací se ke klíčovým momentům svého působení a popisuje okolnosti, které podle ní ovlivnily druhou rektorskou volbu.
Šimon Libřický vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, kde se také zapojil do Prague Music Computing Group při Ústavu formální a aplikované lingvistiky. V bakalářské práci se zabýval modelováním obtížnosti partitur pro tenorový saxofon s cílem automaticky určit náročnost skladby a které pasáže jsou pro hráče obtížné. Jeho projekt vzbudil mezinárodní ohlas na konferenci ISMIR 2025. Nyní studuje jazzovou skladbu v Rotterdamu.
Co má společného detekce prasklin na vozovce a analýza ptačích spermií? A jak s tím může pomoct umělá inteligence? Proč je problém, že pěvci mají různě velké spermie? Na to odpovídá v rozhovoru Jana Albrechtová, zooložka z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, která do svého výzkumu reprodukce ptáků zapojila umělou inteligenci.
