hlavní partner portálu
Evropa má špičkovou vědu, přesto se jí často nedaří proměnit výsledky výzkumu v úspěšné inovace a nové produkty. Jednou z cest, jak propojit výzkum s průmyslem, jsou výzkumné a technologické organizace. Jak fungují, proč je v nich klíčová práce s lidmi a jaké jsou zkušenosti laserového centra HiLASE? Odpovídá jeho manažerka pro strategický rozvoj Jana de Merlier.
Dnes jsou Krkonoše oblíbeným cílem tuzemských i zahraničních turistů. V létě i v zimě do nich za rekreací míří tisíce lidí. Krkonoše se v ráj milovníků pohybu v přírodě začaly měnit ve druhé polovině 19. století. Od té doby si region prošel značnou proměnou, a to jak ve způsobu obživy místních, tak především ve skladbě obyvatelstva, na kterém se zásadně podepsala druhá světová válka.
Někdy stačí, když si druhého vyslechne a poradí mu. Jindy ale musí případ prošetřit a navrhnout opatření. Ombudsmanka Akademie věd ČR Dana Plavcová je ve funkci téměř rok a za tu dobu přijala 31 podnětů. Co se jí podařilo změnit? Proč čeká, že počet řešených případů možná ještě poroste? A co může každý z nás udělat pro více respektující prostředí?
Petra Johana Poncarová se v rámci svého ERC Starting grantu zaměří na fenomén autorů, kteří se na přelomu 19. a 20. století rozhodli naučit jeden z keltských jazyků a pak ho použít pro svou vlastní tvorbu. Badatelka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se roky věnuje gaelské literatuře a v gaelštině dokonce píše vlastní oceňovanou poezii. Keltskou mystiku od ní ale nečekejte.
Žáci a studenti se po prázdninách vrací zpět do školních lavic. Ve škole na ně čeká mimo jiné i výuka českého jazyka, jehož vnímání se postupně proměňuje. Zatímco dřívější generace věnovaly velkou pozornost pravopisu a podle pravopisných chyb v textu si lidé snadno utvářeli úsudek o druhých, dnešní mladší generace si už pravopis nespojuje s hodnocením autora tak automaticky jako dřív, říká bohemistka a lingvistka Hana Dufková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se zabývá také tím, jak jazyk formuje naše myšlení, vztahy i veřejnou debatu a vedle akademické práce se dlouhodobě věnuje také popularizaci vědy.
Již tradiční podzimní akce Týden inovací vstupuje do svého jedenáctého ročníku. Lukáš Sedláček hovoří o postavení Česka na globální technologické mapě, limitech a environmentálních nákladech umělé inteligence, proměně trhu práce i o tom, proč největší výzvou technologického pokroku zůstává zachování lidské identity.
Miliardová investice dánského farmaceutického gigantu Novo Nordisk v Bohumili přináší do Česka špičkovou výrobu moderních biologických léčiv na obezitu. Jakub Kronovetr, ředitel výrobního závodu, v rozhovoru popisuje výzvy spojené s přechodem pod nového vlastníka, specifika biologické výroby v přísném GMP režimu, i to, co tuzemskému prostředí chybí k tomu, aby se skvělé nápady českých vědců dokázaly proměnit v úspěšné globální projekty.
Pro hledání budoucnosti lokality, kterou mají někteří dodnes v povědomí jako „měsíční krajinu“, bychom sotva hledali kvalifikovanější osobnost. Na začátku cesty byla studia aplikované krajinné ekologie, pak léta práce ve výzkumu a v terénu, který je pro Markétu Seidelovou krajinou srdce. To vše dohromady přináší jejímu rodnému kraji naději na uzdravení.
Andrea Ghez se stala teprve čtvrtou ženou v historii udílení Nobelových cen, která ji získala za fyziku. K tomuto ocenění ji vynesly důkazy o existenci supermasivní černé díry ve středu galaxie Mléčné dráhy. Působí více než třicet let na University of California v Los Angeles, kde se věnuje výzkumu samého středu naší galaxie. Cesta k pozorováním objektu Sagittarius A*, který nelze spatřit, ale nebyla přímá, jak popsala na Masarykově univerzitě.
Jak matematicky popsat svět, který se nechová vždy podle očekávání? Právě touto otázkou se zabývá Miroslav Bulíček z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Se svým týmem chce vytvořit nový matematický rámec pro popis chování kapalin i pevných látek – výzkum, na který získal prestižní grant ERC CZ.
