hlavní partner portálu
Vědkyně Veronika Eclerová je dalším příkladem toho, že věda i rodina jdou skloubit dohromady. „Grant Career Restart mi dává naději, že se management univerzity opravdu snaží vytvořit prostředí, ve kterém bude cesta pro ženy do vědy možná,” říká v rozhovoru. Vypráví v něm nejen o svých začátcích, ale i o návratu k vědě a o tom, co jí s ním nejvíce pomohlo.
Návrh státního rozpočtu na výzkum pro rok 2027 počítá podle vicepremiéra Karla Havlíčka s částkou 46,9 miliardy korun, tedy přibližně o čtyři miliardy více než letos. Samotné navyšování výdajů ale podle něj nestačí – hodnocení výzkumných organizací se musí výrazněji promítnout do jejich financování. Havlíček chce také dlouhodobě ukotvit agendu výzkumu na Ministerstvu hospodářství. V rozhovoru vysvětluje i to, proč prosazuje rychlé změny systému, přestože nový zákon o vědě ještě ani nenabyl účinnosti.
Když se podívám do jeho životopisu, zdá se mi, že vždy předběhl dobu a svou prací naznačoval, co se bude dít a kde nás jako lidstvo v budoucnu čeká nějaká potíž. Vystudoval ochranu životního prostředí v letech, kdy to spíš než atraktivní bylo divné, specializoval se na globální environmentální problémy a výzvy a udržitelný rozvoj už v čase, kdy o něčem takovém mnozí z nás nejenže nepřemýšleli, ale ani neslyšeli, a dokonce založil studijní obor Mezinárodní rozvojová studia. Takže s kým jiným, než s Pavlem Nováčkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, vést rozhovor o tom, kam náš svět spěje a jak si v něm stojíme.
Česká republika čelí čím dál častějším vlnám veder a sucha. Extrémní teploty jsou trendem, který ohrožuje lidské zdraví i krajinu. Proti negativním dopadům změny klimatu bojuje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe), jenž se podílel na přípravě varovného webu „Vlny Veder”. V rozhovoru radí, jak se na tepelný stres adaptovat, a popisuje, jaká léta nás čekají v budoucnu či jak bojovat s konspiračními teoriemi.
Vrátili jste se z koupaliště s nepříjemnou svědivou vyrážkou? Je možné, že vás napadly larvy ptačích schistosom – cerkárie. Mezi nejvýznamnější světová pracoviště, jež se studiu těchto parazitů věnují, patří také Helmintologická laboratoř Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde působí i Tomáš Macháček. V současnosti se podílí na výzkumu, jenž vyvíjí metodu, která by snadno a rychle přítomnost cerkárií ve vodě odhalila.
Martin Kozák z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se snaží posunout možnosti elektronové mikroskopie dál, aby mikroskopy „viděly“ přesněji a aby bylo možné elektrony ovládat jemněji než dosud. Na výzkum získal ERC Starting Grant eWaveShaper. Za jeden z dílčích výsledků tohoto projektu nyní jeho tým obdržel Cenu Wernera von Siemense.
Jan Jelínek se umělou inteligencí a učícími se systémy zabýval už na počátku 70. let minulého století. Na Českém vysokém učení technickém v Praze o nich tehdy začal přednášet, přestože škola ještě neměla ani počítač. Z komunistického Československa později emigroval do USA, po roce 1989 však pomáhal v rodné zemi zakládat výzkumnou pobočku společnosti Honeywell. V rozhovoru vzpomíná na počátky strojového učení, střet analogového a digitálního světa i na prostředí, které dokáže proměnit odvážný nápad ve skutečnou technologii.
S rostoucími nároky společnosti na dostupnost veškerého zboží jde ruku v ruce myšlenka udržitelnosti nebo také rovnováhy mezi využíváním přírodních zdrojů a jejich ochranou. Z filozofické otázky, jak nezatěžovat životní prostředí, ale zároveň nezastavit hospodářský růst, se stalo mediálně skloňované téma, které se prolíná politikou, průmyslem, našimi každodenními činnostmi i vědou.
Tomáš Lintner z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se s kolegy věnuje výzkumům v rámci projektu AI:dolescence. Zkoumají používání AI u dětí a mladých lidí.
Významný český biolog a bioetik, vysokoškolský pedagog, popularizátor vědy, spisovatel a spolupracovník Českého rozhlasu a dalších médií, držitel mnoha ocenění za vědeckou i literární činnost. Jaroslav Petr je v době úzkých specializací vzácným jevem, renesanční osobností v tom nejlepším slova smyslu.
