hlavní partner portálu
„Udržitelnost není pouze o ochraně přírody. Je to způsob přemýšlení o našem světě, o společnosti jako celku – o jejím přežití a fungování,“ vysvětluje prorektor pro uměleckou činnost a udržitelnost Milan Houser.
O původu Slovanů a jejich příchodu na naše území víme zatím jen málo. Mimo jiné proto, že za sebou v začátcích nezanechávali vlastní písemné prameny a ty ostatní jsou pouze zprostředkované. Co vlastně byli zač a jak fungovaly jejich komunity, na to se snaží odpovědět dvě nové vědecké studie, z nichž jednu právě vydal prestižní časopis Nature a na kterých se podílela Zuzana Hofmanová z Masarykovy univerzity a Max Planck Institututu.
Je to velký úspěch. Na 1. lékařskou fakultu UK míří první prestižní startovní grant Evropské výzkumné rady. Získala jej slovenská biofyzička Andrea Gálisová, která po doktorátu v Praze působila v letech 2018 až 2022 i na Weizmannově institutu v Izraeli. Jako expertka na zobrazovací metody se tam dostala ke svému nynějšími výzkumnému tématu: extracelulárním vezikulům, jež byly donedávna považovány za jakýsi „buněčný odpad“.
V podstatě každý z nás využívá služeb některé z digitálních platforem. S Boltem nebo Uberem jezdíme po městě, když máme hlad nakupujeme přes Foodoru, Wolt nebo případně jiné firmy. Spotřebitelům jejich systém život usnadňuje, jak se ale žije zaměstnancům těchto platforem a mění jejich fenomén klasický trh práce?
Jan Křivánek z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity už dřív popsal proces vývoje odontoblastů, buněk utvářejících zubovinu neboli hlavní tvrdou tkáň zubu. Teď s kolegy přišli na způsob, jak tento proces ovlivnit. Díky novátorskému přístupu spočívajícím v zásahu přímo do nitra genomu kmenové buňky jim k tomu stačily čtyři geny.
Srší nápady, energií a elánem rozhýbávat leckdy zatuhlý aparát akademického světa. Vychází i ze zkušeností, které získal jako postdoktorand na Univerzitě v Bergenu. Ondřej Mottl vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř kvantitativní ekologie. Jedním ze zásadních témat, která podle něj není radno podceňovat, je výběr studujících.
„Máte kov? A mohl bych ho vidět?“ ptá se s nadsázkou Jan Čížek z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Metoda cold spray, které zasvětil život, jde totiž do páru s každým kovem a má nepřeberné možnosti využití v základním výzkumu i průmyslu. Jeho tým ColdSprayPrague se „vlka nebojí“, a tak si, nyní už v nové laboratoři, připisuje prvenství i objevy a sklízí mezinárodní úspěchy. Stále ale hledá i nové spolupráce, které mají šmrnc.
Univerzitu Karlovu navštívil Victor Ambros, laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 2024. Spolu s kolegou Garym Ruvkunem byl oceněn za objev mikroRNA – drobných molekul RNA, které zásadně ovlivňují regulaci genové aktivity. Tento objev přinesl revoluci v našem chápání vývoje buněk, fungování organismů i vzniku nemocí.
Omezit se na studium jednoho oboru jí nestačilo. Chtěla dohlédnout dál, překročit své učitele nebo si vybrat téma, které ještě není tolik zmapované. Proto si nakonec Barbora Půtová udělala tři velké doktoráty a může si tak titul Ph.D. psát za jménem hned třikrát. Používá to však jen výjimečně.
Diagnostika schizofrenie většinou vychází pouze z pozorování chování a původ onemocnění zůstává nejasný. I proto považuje imunoložka Ivana Kawiková za klíčové zkoumat tyto poruchy v širším kontextu celkového vývoje organismu, ještě před propuknutím samotné nemoci. Díky podpoře programu MERIT působí v Národním ústavu duševního zdraví. Jaké jsou možnosti budoucí léčby schizofrenie? A jak se přenést od výzkumu k praxi? Nejen to se dozvíte v našem rozhovoru.
