hlavní partner portálu
„Objev je jen první krok. Skutečný problém je, jestli ho dokážeme využít,“ říká Jana Kalbáčová Vejpravová z Matematicko-fyzikální fakulty UK, která jako první Češka získala ocenění Evropské fyzikální společnosti – European Physical Society. Vysvětluje, co dnes rozhoduje o skutečném průlomu ve vědě a co znamená dělat špičkový výzkum z Česka.
Fungovaly starověké společnosti podle principu „oko za oko“? Kolik exemplárního násilí, vražd či psychického teroru se v nich opravdu dělo? To bude v dalších pěti letech zjišťovat asyrioložka Jana Mynářová díky zisku prestižního Advanced ERC grantu, který Evropská výzkumná rada financuje 2,5 miliony eur čili asi 60 miliony korun.
Jak ochránit dnešní data před útoky, které budou proveditelné až za pět nebo deset let? A proč mohou kvantové sítě změnit způsob, jakým přemýšlíme o bezpečnosti digitální komunikace? O kvantové distribuci klíče, fungování české kvantové sítě i budoucnosti kvantových technologií jsme hovořili s Josefem Vojtěchem, vedoucím oddělení optických sítí sdružení CESNET.
Evropský parlament schválil nová pravidla usnadňující přístup k novým rostlinám, které jsou odolné vůči klimatu a škůdcům, mají vyšší výnosy a potřebují méně pesticidů. Podle něj přispěje rozhodnutí k inovacím v zemědělství. Jednání evropských zákonodárců bedlivě sledoval Ivo Frébort z CATRIN, který se o změnu legislativy zasazoval, mimo jiné i z pozice viceprezidenta Evropské biotechnologické federace.
Českým vědcům se podařil revoluční úspěch. Pomocí hyperspektrální kamery poprvé v historii zachytili ultrafialové spektrum hořícího meteoru a provedli jeho materiálovou analýzu. Úspěch s pouhou půlprocentní šancí otevírá cestu k novému poznávání vesmíru. O vývoji hyperspektrální kamery FREYA jsme hovořili s Karolinou Macúchovou z laserového Centra HiLASE Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
„Imunitní systém není jen záležitostí několika buněk, ale komplexní sítí, do které je zapojený celý organismus a vlastně i mikrobiální svět v nás a kolem nás,“ říká Jan Krejsek z Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy. Mluví o tom, proč je zánět pro život nezbytný, jak zásadně nás formuje životní styl i mikrobiota a proč je „větší zázrak, že většina z nás je zdravá“.
Bizarní e-mail o „pytlících na děti“, prací papírky šetrné ke kůži nebo oční kapky s nanočásticemi. Výzkum Miroslavy Rysové a Oddělení aplikované biologie na CXI TUL ukazuje, že cesta od laboratorního výzkumu k praktickému produktu bývá překvapivá, náročná, ale často mnohem pragmatičtější, než si firmy na začátku představují.
Centrum HiLASE, které je součástí Fyzikálního ústavu AV ČR, je hi-tech laserové výzkumné centrum zaměřené na aplikaci špičkových laserových technologií v průmyslu, vesmíru a obranném sektoru. Je součástí regionu STAR – Science and Technology Advanced Region. Jak vidí současnou roli centra i další směřování jeho vedoucí Tomáš Mocek?
Fyzikální chemik Martin Hof působí od roku 1997 v Heyrovského ústavu AV ČR, od roku 2017 jej vede. V rozhovoru zmiňuje výzvy, kterým v posledních letech ústav čelí a rozebírá nešvary české vědy. Nastiňuje odkaz J. Heyrovského a popisuje i svou vlastní cestu z rodného Německa do České republiky, kde se v 90. letech usadil.
V prosinci obhájila Dinara Sobola svou profesorskou práci na Vědecké radě Vysokého učení technického v Brně a 1. června byla prezidentem České republiky jmenována profesorkou. Její profesní dráha přitom nevznikala podle předem daného plánu – spíše se přirozeně vyvíjela spolu s jejím zájmem o experimenty, materiály a práci v laboratoři.
