hlavní partner portálu
Nicola Silva se dlouhodobě zabývá děděním chromozomů z jedné generace na druhou, se zaměřením na fázi meiózy. Objevil protein regulující tvorbu tzv. synaptonemálního komplexu – proteinového „zipu“ sehrávajícího klíčovou roli při párování a stabilizaci chromozomů. BRA-2 je vůbec prvním proteinem, u kterého bylo popsáno, že zajišťuje, že synapse se utvoří pouze tehdy, když chromozomy najdou svého homologního partnera.
Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a jeho spolupracovnice Zdenka Musilová mezi lety 2020–2024 probádali desítky kostnic v České republice. Cílem výzkumu bylo zjistit zákonitosti v umírání populací na našem území za posledních 1000 let.
Je to unikátní a dnes velmi progresivní obor. Zájem o něj stoupá i proto, že přináší odpovědi na otázky, které se vynořují s globální klimatickou krizí. Geobiologie je poměrně mladá, ale mimořádně perspektivní mezioborová vědní disciplína, kterou lze v České republice studovat na jediné instituci – Přírodovědecké fakultě UK.
Michael Prouza je nejen astrofyzik, ale i ředitel největšího ústavu Akademie věd ČR, který tvoří desetinu jejích zaměstnanců – Fyzikálního ústavu AV ČR. V médiích se v poslední době objevil nejen v souvislosti s novým teleskopem na observatoři Vera Rubin, ale také v souvislosti s vědkyní Hanou Lísalovou, na jejíž stranu se postavil, když vystoupila proti kandidatuře Jiřího Homoly na předsedu Akademie věd. Proč to udělal a jak hodnotí postoj vedení Akademie věd ČR? Co by se podle něj mělo změnit? A jak se dívá na financování AV ČR a její možné spadání pod potenciální ministerstvo vědy?
Individuální granty Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships a ERA Fellowships jsou prestižní programy financované Evropskou unií, které podporují talentované vědce v rozvoji jejich kariéry prostřednictvím mezinárodního, interdisciplinárního a mezisektorového výzkumu a školení.
Plaveme v moři reliktního záření a jsme fascinováni tím, že vesmír nám může být srozumitelný. To říká Michael Prouza, astrofyzik a ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který se podílel na vzniku nejnovějšího teleskopu na observatoři Very Rubin v Chile. Tento teleskop vědci přirovnávají k širokoúhlému objektivu, pomocí něhož můžeme získat přehled o celém vesmíru a jeho vývoji. A Češi budou mít díky svému zapojení, jež bylo ohodnoceno na milion dolarů, přednostní přístup k snímkům.
Jan Špale je strojní inženýr. Na Strojní fakultě a v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT se věnuje vývoji průmyslových tepelných čerpadel. Jeho cílem je pomoci průmyslu s dekarbonizací výroby procesního tepla, což vyžaduje zohlednit více disciplín najedou – fyziku, techniku i společenský dopad.
Měřit teplotu u nanočástic je zatím problematická záležitost. Neexistuje totiž přesný a spolehlivý postup, jak zahřívání, přenos a šíření tepla v takto malé škále zjišťovat. Za svůj výzkum získal doktorand Jiří Kabát z výzkumné skupiny Příprava a charakterizace nanostruktur i ocenění Brno Ph.D. Talent.
„Chceme, aby se studenti učili kvalitně, ale v prostředí, jež je podporující. Přísnost a empatie se ve vzdělávání nevylučují,“ říká děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kardiolog a jeden z nejcitovanějších českých vědců Petr Widimský, který během děkanského mandátu mimo jiné otevřel deset nových výukových pracovišť a zásadně reorganizoval dalších šest. Věří, že jednou z důležitých podmínek vědecké práce je odvaha dělat věci jinak.
Hmyzem roku byly zvoleny světlušky, oblíbený svítící hmyz, jehož dospělí jedinci se právě začínají líhnout a můžeme se tak s nimi potkávat během začínajících prázdnin. Bohužel ale méně než dřív. Tyto svatojánské mušky, jak se jim někdy přezdívá, jsou totiž v ohrožení – také kvůli všudypřítomnému veřejnému osvětlení. Jejich studiu se na ústavu CATRIN Univerzity Palackého věnuje Dominik Kusý.
