hlavní partner portálu
V době postpandemické, rozkmitané geopolitickými otřesy, je pro společnost životně důležité naslouchat poznatkům vědy a rozvíjet kritické myšlení. To je jeden z hlavních důvodů, proč by měli vědci a vědkyně šířit výsledky svého bádání. Jak na to, radí Karolína Pštross, doktorandka na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
Má doktorát z Matfyzu a pracoval v legendárním Palo Alto Research Center, kde se v minulosti zrodilo mnoho technologických zázraků, včetně laserové tiskárny nebo počítačové myši. Podílel se na výzkumu pro agenturu DARPA amerického ministerstva obrany.
Vědecký výzkum v interdisciplinárním prostředí přináší řadu výzev, zejména pokud jde o dostupnost a správu dat. Hana Tomášková, prorektorka pro vědu, výzkum a transfer znalostí Univerzity Hradec Králové mluví o tom, jak dnes funguje otevřená věda v Česku, kde naráží na největší překážky a proč je někdy správa dat větší oříšek, než by se zdálo.
Nicola Silva se dlouhodobě zabývá děděním chromozomů z jedné generace na druhou, se zaměřením na fázi meiózy. Objevil protein regulující tvorbu tzv. synaptonemálního komplexu – proteinového „zipu“ sehrávajícího klíčovou roli při párování a stabilizaci chromozomů. BRA-2 je vůbec prvním proteinem, u kterého bylo popsáno, že zajišťuje, že synapse se utvoří pouze tehdy, když chromozomy najdou svého homologního partnera.
Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a jeho spolupracovnice Zdenka Musilová mezi lety 2020–2024 probádali desítky kostnic v České republice. Cílem výzkumu bylo zjistit zákonitosti v umírání populací na našem území za posledních 1000 let.
Je to unikátní a dnes velmi progresivní obor. Zájem o něj stoupá i proto, že přináší odpovědi na otázky, které se vynořují s globální klimatickou krizí. Geobiologie je poměrně mladá, ale mimořádně perspektivní mezioborová vědní disciplína, kterou lze v České republice studovat na jediné instituci – Přírodovědecké fakultě UK.
Michael Prouza je nejen astrofyzik, ale i ředitel největšího ústavu Akademie věd ČR, který tvoří desetinu jejích zaměstnanců – Fyzikálního ústavu AV ČR. V médiích se v poslední době objevil nejen v souvislosti s novým teleskopem na observatoři Vera Rubin, ale také v souvislosti s vědkyní Hanou Lísalovou, na jejíž stranu se postavil, když vystoupila proti kandidatuře Jiřího Homoly na předsedu Akademie věd. Proč to udělal a jak hodnotí postoj vedení Akademie věd ČR? Co by se podle něj mělo změnit? A jak se dívá na financování AV ČR a její možné spadání pod potenciální ministerstvo vědy?
Individuální granty Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships a ERA Fellowships jsou prestižní programy financované Evropskou unií, které podporují talentované vědce v rozvoji jejich kariéry prostřednictvím mezinárodního, interdisciplinárního a mezisektorového výzkumu a školení.
Plaveme v moři reliktního záření a jsme fascinováni tím, že vesmír nám může být srozumitelný. To říká Michael Prouza, astrofyzik a ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který se podílel na vzniku nejnovějšího teleskopu na observatoři Very Rubin v Chile. Tento teleskop vědci přirovnávají k širokoúhlému objektivu, pomocí něhož můžeme získat přehled o celém vesmíru a jeho vývoji. A Češi budou mít díky svému zapojení, jež bylo ohodnoceno na milion dolarů, přednostní přístup k snímkům.
