hlavní partner portálu
Česko stále zaostává za Evropou v řadě zdravotních charakteristik. Dožíváme se v průměru nižšího věku a tento fakt sebou neseme už několik dekád. Také uvnitř naší populace jsou patrné silné nerovnosti. Jak potvrdil nedávný výzkum, lidé v Česku předčasně umírají především v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji.
Pro českou vědu je to premiéra. Kateřina Čapková, germanistka a historička z Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy získala jako první zástupkyně společenských věd v Česku prestižní ERC Advanced Grant, jenž je z výzkumných podpor Evropské výzkumné rady tou nejvyšší a nejštědřejší.
Mariana Llanos, významná politoložka původem z Argentiny, hovoří v rozhovoru pro magazín Forum o své dlouhé cestě z Oxfordu přes elitní hamburský institut GIGA až na Univerzitu Karlovu a novou pozici ERA Chair v projektu ERA-AREAS. Mariana Llanos nabízí svoje postřehy o politických výzvách Latinské Ameriky, včetně autokratizace a populismu.
Radomír Tichý je náčelník mořeplaveckých výprav a nadšený experimentální archeolog. S kolegy na moři i při výrobě pravěkých dlabaných člunů testuje hypotézy i vlastní lidské síly. Na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové se věnuje nejen výzkumu, ale hlavně studentům, se kterými postavil i neolitický dům. Pojďte s ním v rozhovoru nahlédnout do výzkumně-dobrodružných cest v Egejském moři i mimo něj.
GNSS systémy, jako je GPS, Galileo nebo BeiDou, pomáhají vědcům sledovat antropogenní i přírodní změny. Polský geodet Radosław Zajdel vysvětluje, čím se od sebe jednotlivé metody liší a jak můžeme data z těchto družic využít. Díky programu MERIT Středočeského inovačního centra se tomuto výzkumu věnuje ve Výzkumném ústavu geodetickém, topografickém a kartografickém.
Nahlédl do pracovní rivality v americké NASA, prošel i zkušenostmi ve Švédsku a Německu, nedá ale dopustit na atmosféru v domovském Matfyzu. „Ohromně si vážím toho, že u nás na fakultě můžu zajít za kýmkoliv a říct mu o radu k tématu, ve kterém se potřebuji přiučit. V Evropě se ještě nesnažíme na dřeň soutěžit přes mrtvoly, jak je tomu v USA nebo v Číně,“ říká odborník na vestavěné systémy Tomáš Bureš.
Jako dítě dokázal hodiny nadšeně „šmírovat“ kobylky, stínky nebo třeba mravence. A láska k breberkám zůstala Michalu Krausovi z Mikrobiologického ústavu AV ČR dodnes. Jen teď místo šesti či osminohých zkoumá hlavně ty, co žijí v našich útrobách.
Letos získala Bolzanovu cenu, nejprestižnější ocenění, kterého absolvent či absolventka doktorského studia na UK může dosáhnout. Přitom o sobě říká, že není nijak výjimečná a že si stále není jistá, že chce u vědy zůstat celý život.
Výzkumná skupina Petra Vaňhary z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se zabývá buněčnou plasticitou, regenerací tkání a vývojem tkáňových modelů odvozených z kmenových buněk. Buduje také unikátní biobanku, díky níž vědci mohou zkoumat procesy na pozadí růstu nádorových buněk. V rámci spolupráce s brněnským Centrem precizní medicíny se poznatky daří přenášet do klinické praxe.
Světová špička, mineralog Jakub Plášil, se už roky věnuje rozplétání složitých krystalických struktur a objevování nových minerálů. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o okrajovou oblast vědy, která dnes není „v kurzu“. Jenže právě Plášil a jeho kolegové přicházejí s objevy, které mají širší dopad – třeba na pochopení toho, jak se uran a další kovové prvky šíří v přírodě. Za svůj výzkum získal ocenění Evropské mineralogické unie.
