S tím, jak Chorvatsko rozšiřuje své úsilí v oblasti transferu technologií a komercializace výzkumu, zůstávají otázky týkající se dlouhodobého financování, institucionální podpory a sladění akademické a průmyslové sféry. V tomto rozhovoru hovoří Alexander Sirois, konzultant společnosti UNICO, o klíčových rozdílech mezi oběma zeměmi, o posledním vývoji v Chorvatsku a o širších výzvách, kterým čelí oba inovační ekosystémy: „Potřebujeme čas, ambice a větší podporu inovačního ekosystému zdola nahoru.”
Jakub Drápal je jedním z laureátů Ceny Czexpats in Science. Právník a kriminolog s bohatou zahraniční zkušeností působí na Univerzitě Karlově a na Ústavu státu a práva AV ČR a říká, že se mu v Česku otevřely výzkumné možnosti, jaké by v zahraničí neměl. Spolupracují s ním stovky státních zástupců a zlepšuje soudnictví v Česku.
Většina z nás, dlouholetých badatelů, má své šťastné objevy, které ukázaly původně nezamýšlenou cestu k cenným výsledkům. Lze však kvantifikovat, jak často k nezamýšleným objevům dochází na základě analýzy velkých dat z publikací? S tím si dovolím polemizovat.
Češi fotbal nejen hráli, ale také o něm psali, fotografovali ho a hádali se kvůli němu v hospodách i na stadionech. Fanouškovství ve 20. a 30. letech minulého století ukazuje, že stadiony byly nejen místem sportovního výkonu, ale i dějištěm společenských vztahů a podnikání.
Při odstraňování antibiotik a dalších nebezpečných látek z odpadních vod lze využít účinnou a ekologickou fotokatalýzu. Metodu vyvinul výzkumný tým Centra pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR pod vedením Jiřího Rathouského.
Založil startup s kamarádem z Cambridge, kde se věnuje zavádění 3D tisku do medicíny a na TUL se jako vědecko-výzkumný pracovník zabývá čištěním vody pomocí nanovláken. Jak se dívá na spojení vědy a byznysu Karel Havlíček působící na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace?
Nejnovější pokroky ve využití nízkodimenzionálních materiálů při výrobě „zeleného“ amoniaku shrnuje přehledový článek mezinárodního týmu pod vedením Martina Pumery z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO, který zveřejnil prestižní časopis Chemical Society Reviews (IF 44).
Energetická úložiště s vyšší kapacitou, rychlejším nabíjením a delší životností pro budoucnost obnovitelné energie? To je cíl, k němuž může příspět i výzkum Iryny Ivanko z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, která získala společně s Elenou Tomšík z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR prestižní cenu Wernera von Siemense za výzkum v oblasti uchovávání energie. Její práce odhaluje, jak vodíkové vazby ovlivňují vlastnosti speciálních vodivých polymerů používaných v superkapacitorech.
Výše zmíněná hesla byla našimi dubnovými tématy, spolu s životním prostředím a zemědělstvím v seminářích a informačních dnech pro vás. Současně přinášíme další analýzy o evropských programech či studii o dekarbonizaci českého průmyslu. Dozvíte se také, jaké projekty „poletí“ do vesmíru.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Dozvíte se o podpoře obranných investic a výzvě k podkladům k EU strategii pro výzkumné a technologické infrastruktury. Nepřehlédněte novou bezpečnostní strategii EU, pracovní program Digitální Evropy a představení Unie dovedností Evropskému parlamentu.
Strana 79 z 772