DendroNetwork je jeden z klíčových prvků infrastruktury Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Díky společnému úsilí vědeckých pracovníků CzechGlobe a Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity (ICS MUNI) vznikl nový expertní systém dendronet.cz. Systém přináší denně aktualizované mapy stavu lesních ekosystémů na úrovni celé České republiky.
Američtí vědci hledají nová působiště, čehož využívají zahraniční univerzity. Skandál spojený s šikanou v Max Planck Society odhaluje zranitelnost mezinárodních vědců. A čínský „mikrosatelit“ stanovil nový rekord v bezpečné kvantové komunikaci. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za březen.
V Brně zahájily špičky českého výzkumu a politiky činnost Českého polovodičového centra, které si klade za cíl propojit akademickou sféru s průmyslem, rozvinout ve studentech podnikavost, podpořit vznik startupů a usnadnit vývoj čipů pro malé a začínající podniky. Těm nabídne mentoring, finanční poradenství i přístup k pilotním linkám, a přispěje tak k rozvoji polovodičového ekosystému nejen v České republice, ale i v Evropě, neboť se stane součástí evropské sítě center, která mají za cíl posílit technologickou soběstačnost Evropy.
Oddělení hardware a senzoriky zahájilo na začátku roku projekt ve spolupráci s Fraunhofer institutem. Zaměřuje se na vývoj senzorů pro kontrolu kvality tisku rozměrných 3D struktur. Pojďme se ale společně s tímto projektem podívat i na předešlé významné projekty oddělení. Vyzpovídali jsme vedoucího Tomáše Martince.
Masivní propouštění zaměstnanců výzkumných center a významné snižování finanční podpory výzkumu, vývoje a inovací americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem vedou k destabilizaci vědecko-výzkumného prostředí v USA. Jsou Česká republika a její instituce připraveny zaměstnat uvolněné vědce bez ohledu na jejich národnost? Mají kapacitu a připravené finanční programy či pobídky pro náhle uvolněné vědecké kapacity? A jak se k situaci staví EU?
Karolína Pštross věří, že vědeckou komunikaci je třeba učit na vysokých školách a sama nyní tento předmět nabízí studentům Univerzity Karlovy. Co ji na komunikaci vědy baví? Že nejde o izolovaný obor, ale zasahuje do psychologie, sociologie, politologie a dalších odvětví společenských věd i mimo ně. Jaká jsou její zjištění ve výzkumu důvěry lidí ve vědce? Čtěte v rozhovoru.
Vědci z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy dlouhodobě pracují na výzkumech dávných populací v oblasti rozlehlého – a momentálně válčícího – Súdánu. A nyní jejich poznatky přispěly k veliké mezinárodní studii, jež odhaluje prehistorické populační dějiny údolí Středního Nilu.
Nejhustší populace sýčka obecného je v Maďarsku. Výzkum v Národním parku Hortobágy ukázal, že tradiční lidská sídla obklopená přirozenými a extenzivně obhospodařovanými travnatými porosty poskytují ideální podmínky pro tento rychle ubývající druh. Sýček obecný, jehož populace ve většině Evropy výrazně klesá a v České republice balancuje na pokraji vymření, v Hortobágy dosahuje až trojnásobně vyšších hustot proti známým populacím v jižní Evropě.
Plasty jsou neodmyslitelnou součástí našich životů: využíváme je v práci i během volnočasových aktivit, balí se do nich zboží i potraviny, neobejde se bez nich zdravotnictví ani výzkum. Mají ale zásadní stinnou stránku – plastový odpad se rozkládá stovky, ne-li tisíce let. Velká tichomořská odpadková skvrna je jasně viditelným důkazem zamoření životního prostředí. Je na čase opustit plasty?
Do praxe míří pulzující vodní paprsek – technologie, která vyčistí například lodní trup efektivněji a ekologicky, bez použití abrazivních neboli brusných částic (obvykle granátového písku). Kromě povrchových úprav umí i velmi účinně porušovat různé materiály. Vědci z Ústavu geoniky AV ČR za spolupráce Centra transferu AV ČR založili spin-off společnost s německým partnerem. Technologii bude firma nabízet zpočátku v Německu.
Strana 85 z 772