Debata o pokusech na laboratorních zvířatech, která 22. dubna slavila svůj světový den, se v posledních letech zásadně proměňuje. Například Velká Británie přichází s ambiciózními plány na jejich postupné nahrazení moderními technologiemi.
Britský plán, nazvaný Replacing Animals in Science, je podpořen investicí ve výši 75 milionů liber (asi 2,2 miliardy korun) a stanovuje konkrétní termíny. Do konce roku 2026 mají skončit testy kožní a oční dráždivosti na zvířatech, v roce 2027 mají být zrušeny testy botulotoxinu na myších a do roku 2030 se výrazně omezí farmakokinetické studie na psech a opicích (1,2). Součástí této strategie je vývoj počítačových modelů, které mají simulovat reakce lidského těla. Podle údajů britského ministerstva vnitra bylo v roce 2024 provedeno 2,64 milionu pokusů na zvířatech, z toho více než 16 tisíc na psech, kočkách, koních a opicích. Zvířata jako psi, kočky a primáti jsou přitom označována jako „zvlášť chráněné druhy“, což znamená, že mohou být použity pouze tehdy, pokud neexistuje jiná možnost.
Také USA už představilo plán, který má zvířecí studie omezit na minimum, svoji strategii letos zveřejnila i Kanada, i když zatím bez jasného financování.
Evropská unie připravuje vlastní strategii pro ukončení testů chemické bezpečnosti. Již v roce 2023 zahájila Evropská komise práce na přípravě unijního plánu směřujícího k postupnému ukončení používání zvířat při hodnocení bezpečnosti chemických látek, a to v návaznosti na občanskou iniciativu Save Cruelty Free Cosmetics – Commit to an Europe without Animal Testing.
Tento strategický dokument má vytvořit flexibilní rámec pro přechod k metodám bez využití zvířat, podpořit revizi a harmonizaci legislativy a urychlit zavádění inovativních přístupů v regulaci. Strategický plán zároveň počítá s posílením mezinárodní spolupráce, sdílením dat a lepší koordinací mezi vědeckými institucemi, průmyslem i regulačními orgány. Jeho dokončení se očekává v letošním roce. Podobné diskuze probíhají i v České republice. Nejde přitom pouze o etickou stránku celé problematiky, ale také o to, kam se posouvá samotná věda.
Jak si stojí Česká republika?
Celkový počet používaných pokusných zvířat dlouhodobě klesá jak v České republice, tak i v celé Evropské unii. Podle údajů Ministerstva zemědělství bylo v roce 1994 použito pro různé vědecké experimenty celkem přes 559 tisíc zvířat, od roku 1995 se počet zvířat snížil téměř na polovinu (290 tisíc laboratorních zvířat) a tyto počty zůstaly poměrně stabilní až do roku 2023. V roce 2024 došlo k dalšímu poklesu, k pokusným účelům bylo v České republice použito celkem přes 185 tisíc pokusných zvířat.
Kromě postupného snižování celkových počtů dochází také ke změně zastoupení jednotlivých živočišných druhů. Od roku 1994 do roku 2024 došlo postupně k poklesu procentuálního zastoupení laboratorních potkanů (z 19,3 % na 8,1 %) a naopak k nárůstu počtu pokusných ryb, nejčastěji se jedná o danio pruhované (z 11,2 % na 31,1 %).
Oproti situaci ve Velké Británii bylo v České republice v roce 2024 použito pro experimentální účely 249 psů a žádné opice. Nejčastěji používanými modelovými organismy v ČR jsou tedy laboratorní myši, a v posledních letech také ryby. Tyto druhy mají pro vědu zásadní význam, mimo jiné proto, že sdílejí s člověkem až 95 % genů, mají rychlý reprodukční cyklus a jejich genetika je velmi dobře prozkoumaná.
Používání laboratorních zvířat je v rámci celé Evropské unie přísně regulováno a podléhá kontrole jak národní, tak evropské legislativy. Provádění pokusů na zvířatech je v České republice právně přípustné pouze pro jasně vymezené účely stanovené zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a to zejména pro vývoj a testování léčiv z hlediska účinnosti a bezpečnosti, pro diagnostické a léčebné postupy, vědecký výzkum a ochranu zdraví lidí či zvířat. Každý experiment zároveň podléhá přísnému schvalovacímu procesu, který zahrnuje posouzení etickou komisí i příslušným státním orgánem. Základní podmínkou jeho povolení je prokázání, že neexistuje vhodná alternativní metoda bez využití zvířat. Tento přístup je v souladu s evropskou legislativou, zejména směrnicí 2010/63/EU, která vychází z principů 3R. Princip 3R (Replace, Reduce, Refine) vyjadřuje snahu nahrazovat pokusy na zvířatech alternativními metodami, pokud jsou dostupné (replacement); omezovat počet použitých zvířat na nezbytné minimum (reduction); a současně zlepšovat podmínky i samotné postupy tak, aby bylo co nejvíce sníženo jejich utrpení (refinement).
V souvislosti s vymezením účelů pokusů na zvířatech je důležité zdůraznit, že již od roku 2004 je v České republice zakázáno testování kosmetiky na zvířatech, a tento zákaz se dnes vztahuje i na prodej a dovoz veškerých takto testovaných kosmetických výrobků. Kosmetický průmysl se tak stal jedním z prvních oborů, kde se podařilo zvířecí testování téměř zcela nahradit.
Přečtěte si také
Na 24. dubna připadá Světový den laboratorních zvířat. Podívali jsme se, kolik se jich v ČR používá a kdo s nimi u nás pracuje. A také přinášíme pohledy vědců, kteří se rozhodli místo laboratorních myší používat neotřelé modely.
Život laboratorních zvířat je přísně regulován
Životní podmínky laboratorních zvířat jsou velmi přísně regulované a podléhají dozoru, který spadá mimo jiné pod orgány Státní veterinární správy. Legislativní požadavky detailně stanovují podmínky chovu, jako je teplota, vlhkost, světelný režim, velikost a vybavení klecí či nutnost environmentálního obohacení chovného prostředí (např. vhodné hračky nebo pohybové prvky odpovídající příslušnému druhu zvířat), přičemž o zvířata se může starat pouze odborně proškolený personál.
Kromě zajištění vhodných životních podmínek (welfare), je v souladu s principy 3R kladen důraz na osud zvířat po ukončení experimentu. „Například v rámci Výzkumného ústavu veterinárního lékařství jsou pokusná zvířata předávána do zájmových chovů vždy, když to povaha experimentu a předem schválený projekt pokusu umožňuje. I přes vyšší administrativní náročnost je tato možnost ze strany výzkumníků preferována a v minulosti byla takto zrealizována adopce například u prasat, morčat nebo králíků“, říká Edita Jeklová, veterinární lékařka akreditovaného uživatelského zařízení.
V souladu s principem 3R se v experimentálním výzkumu vždy upřednostňuje využití evolučně nižších a méně komplexních modelových organismů, pokud jsou schopny poskytnout validní data. Složitější druhy (např. velcí savci) se volí pouze tehdy, pokud jednodušší organismy (např. hlodavci) neumožňují adekvátně zodpovědět výzkumnou otázku.
Na tento koncept navazuje i širší snaha vědeckých pracovníků aktivně omezovat počty laboratorních zvířat a v maximální možné míře nahrazovat vyšší obratlovce evolučně nižšími modelovými organismy. Kromě běžně využívaných druhů se proto v poslední době v experimentální praxi uplatňují také bezobratlí živočichové jako například hmyz (zejména octomilka obecná), hlístice (např. háďátko obecné), ale i další organizmy, jako jsou sarančata, nebo kroužkovci, jako je pijavka lékařská.
Tyto modely nacházejí uplatnění zejména ve vývojových a neurofyziologických studiích, mimo jiné díky své relativně jednoduché a dobře přístupné nervové soustavě, v některých případech i transparentnímu tělu nebo přesně definovanému počtu buněk. Práce s těmito alternativními modely nespadá pod legislativu ochrany laboratorních zvířat.
Alternativní metody na vzestupu
Snižování počtů použitých laboratorních zvířat je umožněno také díky rychlému rozvoji dalších alternativních metod, jako je použití specifických buněčných kultur, organoidů nebo pokročilých počítačových modelů využívajících umělou inteligenci. Tyto technologie dnes dokážou v některých oblastech lidskou biologii úspěšně napodobit.
„Jednou z oblastí, kde má tento výzkum velký potenciál, je výzkum chronické bolesti,“ říká Radek Kaiser, hostující profesor neurochirurgických věd na Oxfordské univerzitě, který se na tomto projektu podílí. „K vývoji organoidů se využívají lidské nervové buňky z míšních ganglií, která odebíráme při operacích páteřních nádorů. Cílem je vytvořit modely, které dokážou věrně simulovat neuropatickou bolest a umožní testovat nová léčiva bez nutnosti spoléhat se výhradně na animální pokusy. Přibližně 90 % léků selže v klinických zkouškách, přičemž funkční rozdíl mezi zvířecím pokusem a lidským tělem je jedním z klíčových faktorů. Zapojení lidských organoidů a umělé inteligence by mohlo pomoci tyto rozdíly překlenout, lépe pochopit samotné mechanismy vzniku neuropatické bolesti a ve výsledku snížit počet neúspěšných klinických testů.“
Navzdory výrazným pokrokům existují oblasti, kde se bez laboratorních zvířat zatím stále neobejdeme. Martin Faldyna, ředitel Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, k tomu dodává: „Klíčovou roli hrají zejména ve vývoji nových léčiv a při studiu složitých biologických procesů. Regulační požadavky Evropské unie ukládají povinnost doložit bezpečnost a účinnost všech produktů ovlivňujících zdraví lidí či zvířat. Typicky jde o vývoj a registraci léčiv a vakcín, kde je nutné získat toxikologická, farmakologická a bezpečnostní data prostřednictvím in vivo studií (např. testy toxicity, imunogenicity či karcinogenity), bez nichž nelze zahájit klinické zkoušky. Podobně je tomu u veterinárních léčiv, která musí být testována i na cílových druzích zvířat, nebo u chemických látek, kde legislativa požaduje toxikologické a ekotoxikologické hodnocení. Zvířecí modely jsou rovněž využívány u biologických a biotechnologických přípravků (např. protilátek či genových terapií), kde je nutné sledovat jejich chování v celém organismu. Ve všech těchto případech jsou tedy experimenty na zvířatech dány regulatorními požadavky a bez jejich provedení není možné produkt dále vyvíjet ani uvést do praxe. Současné alternativní metody zatím nedokáží plně nahradit komplexní fungování živého organismu, zejména pokud se jedná o interakce mezi jednotlivými orgány, imunitním systémem nebo metabolismem.“
Zatím nelze laboratorní zvířata zcela nahradit
Laboratorní zvířata tak zatím zůstávají nedílnou součástí vědeckého pokroku a jejich přínos pro pochopení nemocí, vývoj nových léčebných postupů a zlepšení kvality lidského života je zásadní.
Současný výzkum se však stále více snaží hledat rovnováhu mezi vědeckými potřebami a etickými principy tím, že systematicky omezuje využívání zvířat a rozvíjí alternativní metody, které je mohou v co největší míře nahradit. Tento trend je patrný ve většině vyspělých zemích světa, včetně České republiky, která aktivně podporuje přechod k moderním přístupům bez využití zvířat.
Přesto dnes věda stojí na rozhraní ideálu a reality, i když se bez laboratorních zvířat snaží obejít, v některých klíčových oblastech medicíny a biologie je zatím stále potřebuje. Práce s pokusnými zvířaty je vždy založena na respektu, kvalitní péči a snaze o minimalizaci jejich počtu. Jejich využití pak není samozřejmostí, ale pečlivě zvažovanou a přísně regulovanou nutností, která každodenně přispívá ke zlepšování a záchraně životů lidí i zvířat.
Autoři: Edita Jeklová, Martin Faldyna, Radek Kaiser, Vladislava Vojtíšková
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
