Přesto, že se post ministra pro vědu, výzkum a inovace může zdát nepodstatný, opak je pravdou. Právě věda a výzkum jsou oblasti, které mohou významně posunout Českou republiku na mapě (nejen) znalostní ekonomiky, vylepšit státní rozpočet a celkovou úroveň naší země. Výsledky vědy a výzkumu přenesené do praxe jsou důležité pro nejrůznější odvětví průmyslu, ekonomiku, mají vliv na HDP a mnoho dalších stránek.

Důležitým typem transferu znalostí z výzkumu do praxe je využití poznatků vědy a výzkumu pro tvorbu veřejných politik. Často se upozorňuje na to, že roste komplexita problémů, kterým lidstvo čelí, a že je čím dál obtížnější hledat pro ně na úrovni států vhodná řešení.

Před několika týdny jsem si při procházení kolem pamětní desky ve „Strouhalově“ Fyzikálním ústavu MFF Univerzity Karlovy uvědomil, že za pár dnů uběhne 150 let od narození Bohumila Kučery (22.3.1874 – 16.4.1921). Jde o neprávem zapomenutého žáka a nástupce Čeňka Strouhala (1850–1922), kterému bylo dopřáno pouhých 47 let života.

O Peteru Higgsovi a jeho bosonu toho bylo napsáno mnoho, ale povětšinou jde o mýty a pohádky, které mají se skutečností velmi málo společného. V této vzpomínce nejdříve tyto mýty připomenu a poté ukáži, jaký je skutečný význam Higgsova bosonu v dnešní teorii mikrosvěta, která se nevhodně nazývá standardní model (SM), co skutečně Higgs vymyslel a proč jsou pojmy „Higgsův boson“ a „Higgsův mechanismus“ výlučně jeho dílem, ale také, že vlastně ani on nechápal, co objevil.

Projektová výzva OP JAK Špičkový výzkum, ve které se nakonec rozdělilo přes 12 miliard korun na 26 velkých projektů o typické velikosti 500 miliónu korun, vzbudila ve vědecké komunitě vzrušené emoce. Kritici ministerstvu vyčítali především podivné podmínky soutěže – byl omezen počet přihlášek za jeden právní subjekt, což znevýhodnilo velké univerzity (celá VŠ je jeden právní subjekt, na AV jsou to jednotlivé ústavy).

Na každoroční konferenci k Metodice hodnocení výzkumných organizací byly kromě jiného představeny kontury zamýšlených úprav hodnocení. Vyvolalo to velkou pozornost akademiků a teď proti tomu dokonce vznikla petice. V principu s peticí souzním. V reakci na ni se díky portálu Vědavýzkum.cz rozběhla užitečná diskuse.

Tímto článkem reaguji na nedávné mediální příspěvky, které říkají, že mě není dost vidět. Byť pravidelně komunikuji novinky / priority mého úřadu na sociálních sítích a webových stránkách, chtěla bych shrnout svou dosavadní práci v rámci této vlády. Za ty dva roky je toho opravdu hodně.

Ekonomika České republiky musí dostat nový impuls a posunout se k vyšší přidané hodnotě. Ve vyspělých zemích OECD sázejí v podpoře čím dál více na daňové odpočty výzkumu a vývoje (VaV). Svaz průmyslu proto předkládá seznam konkrétních opatření, která by měla zatraktivnit tento nástroj a obrátit tak dlouhodobý trend v jeho klesajícím využívání.

Na redakci portálu Vědavýzkum.cz se obrátili autoři petice, která vyzývá k zachování pravidelné roční periodicity hodnocení vybraných výstupů podle Modulu 1 Metodiky 2017+ s prosbou o zveřejnění. O vyjádření jsme požádali nejen autory petice, ale i další odborníky. Přinášíme vám jejich názory.

Akreditační úřad zbavil neslavně slavnou Národohospodářskou fakultu (NF) Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) možnosti navrhovat profesory v oboru ekonomie. Jedním z klíčových oficiálních důvodů zřejmě bude nedostatečná publikační činnost akademiků fakulty.