Zubři, divocí koně nebo pratuři byli v minulosti běžnou součástí české přírody. Dalibor Dostál, zakladatel a ředitel neziskové organizace Česká krajina, založil ve spolupráci s vědci první českou rezervaci velkých kopytníku v Milovicích a později i v národním parku Podyjí. Na základě výsledků rozsáhlých výzkumů ukazuje, že návrat velkých býložravců do krajiny má pozitivní vliv na její stav.

Chemik Radek Cibulka z Vysoké školy chemicko-technologické se snaží položit základy nových metod pro fotochemické redukce, díky kterým bychom v budoucnu mohli v některých chemických syntézách nahradit toxické nebo drahé kovy. V loňském roce za svůj projekt získal čestné uznání předsedy Grantové agentury České republiky.

Miroslav Vrzal se sice živí prací v IT sektoru, známější je ale v metalové subkultuře, které se věnuje i na výzkumné úrovni. Kromě informatiky vystudoval absolvent FIT VUT sociologii na FSS MU a religionistiku na FF MU, kde aktuálně učí kurz zaměřený na subkultury. Zakladatel českých metalových studií upozorňuje, že při zkoumání řady společenských fenoménů je potřeba multioborového přístupu.

Oddělení transferu technologií CATRIN má novou posilu. Je jí Jiří Navrátil, který donedávna propojoval vědu a průmysl v rámci aktivit firmy UNICO, jež v této oblasti patří k tuzemským lídrům. Někdejší výzkumník se komercializaci výzkumu začal věnovat po absolvování Ph.D. studia, první zkušenosti získával na londýnské Imperial College a jejím centru transferu technologií Imperial Innovations. Následně působil jako technologický skaut také na Cambridge Enterprise.

Markéta Tomková je první laureátkou ceny Czexpats in Science, kterou udílí stejnojmenný spolek ve spolupráci s firmou DIANA Biotechnologies českým vědcům působícím v zahraničí, kteří excelují ve vlastním výzkumu a zároveň přispívají ke kultivaci vědeckého prostředí. Čemu se ve svém výzkumu věnuje, jak vnímá české a britské výzkumné prostředí a v čem jí byla vzorem maminka? 

Vědec Luděk Sehnal, úspěšný žadatel o několik prestižních stipendií, kvůli kterým i s rodinou procestoval kus světa, momentálně dokončuje práci v Německu a plánuje se vrátit zpět na RECETOX. Jeho velkým přáním je předat zkušenosti, které nasbíral a podpořit rozvoj excelentní vědy v Česku. Jaká byla Luďkova vědecká cesta? Je zahraniční zkušenost opravdu nezbytná?

Mnoho lidí netuší, že v Ostravě na VŠB-TUO probíhá výzkum v oblasti nanotechnologií, který začíná konkurovat více známým pracovištím po republice. O nanotechnologiích na této ostravské univerzitě tak přinášíme dva rozhovory, jeden s doktorským studentem Mariuszem Drongem a pod ním rozhovor s ředitelkou Centra nanotechnologií na VŠB-TUO Gražynou Simhou Martynkovou.

Vytvořit dynamický ekosystém pro inovace a stát se klíčovým hybatelem pro tvoření budoucnosti s inovativními technologiemi a materiály je jedním z cílů ATM HUBu (Advanced Tech & Materials) Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Dosáhnout toho se snaží podporou startupů v raných i pozdějších fázích růstu, usnadněním spolupráce mezi nimi a etablovanými firmami a zrychlením komercializace inovací.

Letos se uskuteční jubilejní desátý ročník letní školy o objevu a vývoji léčiv, kterou spolupořádají Ústav organické chemie a biochemie, Vysoká škola chemicko-technologická a prestižní Weizmannův institut v Izraeli (Prague – Weizmann Summer School in Drug Discovery and Development). Zeptali jsme se Martina Fuska, zástupce ředitele pro translační výzkum v Ústavu organické chemie a biochemie, jak myšlenka společné letní školy vznikla a co se na ní účastníci dozví.