Názory

Filozofové radí úřadům v etice

„Veřejné instituce by měly mít svoji vizi legitimního účelu a hodnot,“ říká filozof Petr Urban z Akademie věd ČR, jenž vede nebývalou spolupráci v oblasti etiky – s ministerstvem dopravy!

Základní údaje: Martin Rychlík; 6.11.2018

Česko s Japonskem spojují nejen roboti

Čeští výzkumníci můžou být pro Japonce zajímaví ve fyzice, chemii, biotechnologiích či kybernetice, ale také v celém průmyslovém sektoru automotive.

Základní údaje: Martin Rychlík; 1.11.2018

Postdoctoral Associate positions in cancer research

Zobrazení na úvodní stránce: Ano
Textové pole: Místo výkonu: Praha

Institute of Organic Chemistry and Biochemistry of the Czech Academy of Sciences (IOCB Prague)) is looking for candidates for the Postdoctoral Associate positions in cancer research.

Kognitivní disonance hodnocení výzkumu

Je to už devět let co vyšel článek Antoinette Molinié a Geoffrey Bodenhausena „Bibliometrics as Weapons of Mass Citation.“ V něm je krásně popsán rozpor mezi měřením kvality článku podle krátkodobé popularity a skutečným posouzením technicky nového experimentu.

Základní údaje: Dalibor Štys; 30.10.2018

Hodnocení vědy a výzkumu: jen kafemlejnek a Metodika 17+?

Jakožto jednoho z “otců” prvního pokusu o všeobecný systém hodnocení vědecké a výzkumné výkonnosti institucí (záhy po uvedení do provozu všeobecně nazývaného “kafemlejnek”) mě potěšil článek Michaela Šebka “Zeměkoule je placatá a Nature Index je drsně kafemlejnkovitá metoda hodnocení?”.

Základní údaje: Václav Hořejší; 29.10.2018

Češi našli hrob faraonova "premiéra"

Egyptologická expedice Univerzity Karlovy hlásí z Abúsíru další úspěch. Po objevech hrobek kněze Neferínpua (2007) anebo princezny Šeretnebtej (2012) vědci oznámili odkrytí komplexu královského top úředníka Kairese z doby vlády 5. dynastie Staré říše.

Základní údaje: Martin Rychlík; 27.10.2018

Všechno je špatně, tak to zbourejme a postavme znovu

Dalibor Štys ve svém článku Profesorské privilegium a švédská kočka Míca našel zázračný způsob, jak vyřešit problémy inovačního prostředí v České republice: předělejme zákon 527, dejme všechna práva k duševnímu vlastnictví autorům a zrušme centra transferu technologií. Dopředu podotýkám, že nemám ve zvyku se na internetu takto vyjadřovat, a předesílám, že nebudu odpovídat na odpovědi a nenechám se zatáhnout do nekonečných argumentací. Nemám na to čas. Nicméně na článek Dalibora Štyse jsem reagovat musel.

Základní údaje: Martin Fusek; 26.10.2018

Jak (ne) srovnávat ekonomický a vědecký publikační výkon zemí

Daniel Münich upozorňuje v blogu Ekonomický a vědecký publikační výkon zemí na nové mezinárodní oborové srovnání vědeckého publikačního výkonu, jehož je společně s Tarasem Hrendashem, Štěpánem Jurajdou a Stanislavem Kozubkem autorem.

Základní údaje: Jiří Chýla; 25.10.2018

Zeměkoule je placatá a Nature Index je drsně kafemlejnkovitá metoda hodnocení?

Ne, není. Obě tvrzení v nadpisu jsou stejně nepravdivá! V reakci na příspěvek Dalibora Štyse Zastavme Metodiku 17+, vzkazuje nám Nature Index tu stručně porovnám tři metodiky hodnocení vědy a výzkumu: starší, ryze český a spíš neblaze proslulý Kafemlejnek 2010-2 a 2013-5, právě nabíhající světem inspirovanou novou národní Metodiku 17+ a nový zahraniční Nature Index.

Základní údaje: Michael Šebek; 24.10.2018

Profesorské privilegium a švédská kočka Míca

Před časem byl na Vědavýzkum.cz publikován článek Česko-inovační kočka Míca. Švédsko v něm bylo označeno za inovačního leadera. Přesto se ještě nedávno (2014) mluvilo o švédském paradoxu, který měl spočívat v tom, že ačkoliv Švédsko vydává velkou část svého státního rozpočtu na výzkum, uplatnění jeho výsledků v praxi je minimální.

Základní údaje: Dalibor Štys; 23.10.2018

Čech dekóduje nejčastější leukémii

„Vnímám grant Evropské výzkumné rady (ERC) jako veliký závazek. Je to šance posunout výzkum výše,“ říká lékař a biolog Marek Mráz z brněnského střediska CEITEC o prestižní podpoře ve výši 37 milionů korun.