Názory

Mezinárodní srovnání akademického publikačního výkonu: dobrý sluha, ale špatný pán

Výrok Francise Bacona: „Peníze jsou dobrý sluha, ale špatný pán“ lze přenést na řadu dalších případů, mimo jiné i na mezinárodní srovnání akademického publikačního výkonu v letech 2010-2014 v časopisech registrovaných ve WOS a jeho dopadů ve vybraných zemích, které provedli Daniel Münich a Taras Hrendash z myšlenkového tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR.

Základní údaje: Jiří Chýla; 5.4.2018

publikace

Leidenský manifest Česku (4.díl)

Deset principů Leidenského manifestu vysvětluje, jak by se měla a neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní české praxi. Přináším další v řadě [1|2|3] krátkých zamyšlení nad dalším principem. Čtvrtý Leidenský princip hovoří o potřebě transparentních dat pro hodnocení vědy. Tento princip se na národní úrovni dosud poměrně dobře dodržoval, na rozdíl od prvních tří. Krapet se však bojím, zda tomu bude i nadále.

Základní údaje: Daniel Münich; 4.4.2018

Leidenský manifest

Kšeftování s vědou

Událostí týdne ve vědě byl skon fyzika Stephena Hawkinga, nicméně jeho sláva, přínos a osobnost by neměly zastřít jinou věc: kolem vědy se nepohybují jenom břitké mozky, nýbrž i hochštapleři a kšeftmani. A tak hned vedle Hawkingova nekrologu „visí“ na zpravodajské stránce časopisu Nature připomínka, že už je to víc než rok, co byl vypnut sice kontroverzní, ale veskrze užitečný takzvaný Beallův seznam predátorských časopisů.

Základní údaje: Martin Rychlík; 3.4.2018

Chrám poznání, místo poučení a republika učenců

Velké vzrušení v české akademické obci, i mimo ni, vyvolala odměna děkanky fakulty stavební ČVUT v Praze. Pan rektor Jaroslav Miller se v diskusi hned přihlásil k větším personálním pravomocem rektorů, a že on by to tedy nedovolil. Ovšem děkani (což řada rektorů také bývala), ti zlotřilci, si dělají, co chtějí.

Základní údaje: Dalibor Štys; 2.4.2018

Výjimečná profesorka opouští Česko

„Od 1. července nastupuji na Radboud Universiteit v nizozemském Nijmegenu,“ říká chemička Jana Roithová, která z Univerzity Karlovy odnáší i elitní ERC grant za desítky milionů korun.

Základní údaje: Martin Rychlík; 29.3.2018

Hodnocení 2017 z první ruky (4. díl)

Stále běží horká fáze Hodnocení 2017 podle nové Metodiky 2017+. Jako člen jednoho z šesti odborných panelů sleduji cvrkot a dělím se o zkušenosti, názory a otázky, které visí ve vzduchu. Úvod pro méně znalé jsem sepsal v 1. dílu. V 2. dílu jsem popsal první dojmy, v 3. dílu praktické zkušenosti. Dnes shrnu dosud nabyté zkušenosti, jak jsem je zaznamenal.

Základní údaje: Daniel Münich; 28.3.2018

České univerzity a mzdová politika

Ve Velké Británii je již delší dobu významným tématem veřejné diskuse odměňování manažerů tamních univerzit. To má samozřejmě souvislost především s výší školného hrazeného studenty. Český kontext je jistě jiný, avšak nedávný článek Lidových novin (Superplat děkanky: 5,5 milionu za rok, LN 22.3.2018, str. 1 a 2) má potenciál otevřít podobnou debatu také u nás.

Základní údaje: Jiří Nantl; 26.3.2018

Popularizace výzkumu je nezbytná

„Vrátil jsem se zpátky do laboratoře, pracuji rukama. Připadá mi, že jsem omládl tak o třicet let,“ říká Václav Hořejší, imunolog a držitel ceny za popularizaci vědy.

Základní údaje: Martin Rychlík; 24.3.2018

popularizace

Univerzity chtějí rady od cizích es

Po Karlově a Masarykově univerzitě plánují mezinárodní vědeckou radu i v Olomouci. Vědní špičky mají přinést znalosti a prestiž.

Základní údaje: Martin Rychlík; 22.3.2018

Univerzita Palackého v Olomouci

Leidenský manifest Česku (3.díl)

Deset principů Leidenského manifestu vysvětluje, jak by se měla a neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní české praxi. Přináším další v řadě [1|2] zamyšlení nad principem třetím. Ten varuje, že bibliometrické ukazatele nemusí doceňovat výzkumy místního významu.