Bilancování a přání ERC grantistů. Co si do nového roku přejí Macíčková Cahová, Štěpánek, Kosař a Smetana

Hana Macíčková Cahová vyvíjí metody pro výzkum role čepiček RNA při buněčném stresu

Cílem mého projektu je poodhalit tajemství molekul vyskytujících se na konci RNA v buňce a jejich roli v reakci buňky na stresové podmínky. Tyto molekuly označované jako „čepičky RNA” jsou velmi důležité struktury na konci vláken RNA, které molekulu RNA chrání před zničením buněčnými enzymy. Podle všeho však mají i další důležité funkce, např. pomáhají buňce reagovat na okolní prostředí a stresové podmínky. Jejich studium je nicméně velmi obtížné, protože není snadné je v buňce identifikovat. S mým týmem v ÚOCHB vyvíjíme nové techniky, které by umožnily snadnější zachycení těchto struktur a osvětlily, s jakými partnery a jakým způsobem v buňce reagují. To pomůže porozumět jejich metabolismu a roli v tom, jak buňka díky nim reaguje na stresové podmínky.

Co se podařilo v roce 2025

Podařilo se nám pochopit, jak se tyto struktury do RNA dostávají. Zjistili jsme, že je využívají přímo RNA polymerázy jako první stavební bloky při výstavbě RNA. Navíc jsme díky kryoelektronové mikroskopii pochopili, jak se tyto struktury vážou k DNA templátu a že je to jinak, než všichni čekali. Článek na toto téma byl před pár týdny přijat k publikaci. Také jsme vyvinuli sekvenační metodu, která nám umožňuje určit přesně, které RNA tyto struktury nesou, a to je něco, co nám umožní konečně studovat skutečnou roli těchto struktur.

Naše cíle v roce 2026 

Musím uznat, že se velmi těším právě na další rok, protože ten by mohl být přelomový v našem pochopení role těchto struktur v RNA. Také už připravujeme několik článků k odeslání k revizím anebo do nového recenzního řízení. Bohužel publikování v našem oboru je extrémně zdlouhavé a někdy se jedná i o léta. To je ta část práce, na kterou už se těším méně.

Název grantu: Non-canonical RNA caps – cellular reaction to environment and stress (StressRNaction)

Typ grantu: ERC Starting Grant (2022)

Instituce: IOCB Prague

Ondřej Štěpánek zkoumá T-lymfocyty a jejich role

Cílem mého ERC grantu je pochopit, jak se T-lymfocyty během imunitní odpovědi rozhodují o své další funkci. Zkoumáme, proč některé z nich po aktivaci zajišťují okamžitou imunitní odpověď, zatímco jiné se stanou paměťovými buňkami poskytujícími dlouhodobou ochranu. Součástí projektu je také studium rozdílů mezi reakcemi naivních a paměťových T buněk a role časných signálních procesů v těchto rozhodnutích. Naším cílem je vytvořit ucelený model těchto procesů přímo v živém organismu, který může v budoucnu přispět k lepšímu návrhu vakcín a imunoterapií.

Co se podařilo v roce 2025

V roce 2025 se nám podařilo zavést klíčové modely a získat data, která budou podkladem pro naše publikace v příštích letech. Z letošních publikačních úspěchů bych zmínil naši studii v Nature Communications ve spolupráci s týmem Zdeňka Šumníka, která překvapivě ukazuje, že T-lymfocyty u dětí s diabetem prvního typu jsou spíše méně vyzrálé, což nám snad pomůže lépe pochopit etiologii tohoto autoimunitního onemocnění.

Naše cíle v roce 2026 

Naším cílem je dokončit několik zajímavých rozpracovaných publikací, které se týkají různých aspektů biologie T-lymfocytů. Dále chceme pokročit v hlavní linii ERC projektu tak, abychom během roku mohli první „velký” článek poslat do redakce jednoho z významných vědeckých časopisů.

Název grantu: Activation and switch of fates in T lymfocytes

Typ grantu: ERC Consolidator Grant (2025)

Instituce: Institute of Molecular Genetics CAS

David Kosař zkoumá fungování soudnictví

Grant Davida Kosaře se zaměřuje na to, jak soudnictví ve skutečnosti funguje – nejen podle zákonů a interních právních předpisů, ale také podle nepsaných zvyklostí a každodenních praktik. Aby těmto procesům porozuměl, opírá se projekt o rozhovory se soudci, politiky, advokáty a novináři.

Výzkum ukazuje, že vedle formálních právních předpisů hrají v soudnictví důležitou roli i neformální pravidla. Ta mohou oficiální právní normy doplňovat, nenápadně je posouvat, nebo je v praxi dokonce nahrazovat. Jde například o nepsaná pravidla upravující diskusi mezi soudci při společném rozhodování, nebo o to, jak se reálně vybírají noví soudci.

Projekt se zpočátku zaměřoval primárně na problematické jevy, jako je justiční korupce, klientelismus nebo nerovné postavení žen v justici. Nyní ale stejnou pozornost věnujeme i pozitivním a často přehlíženým praktikám – například přihlížení k názorové, genderové a geografické diverzitě při výběru a povyšování soudců, neformálním etickým pravidlům regulujícím soukromé aktivity soudců, neformálním „buddy“ programům pro mladé soudce, mentoringovým skupinám podporujícím ženy v justici nebo ústavním zvyklostem, které pomáhají překlenout mezery v psaném právu.

Na rozdíl od tradičního právního výzkumu, který se soustředí především na analýzu zákonů a soudních rozhodnutí, projekt systematicky využívá i metody známé ze sociálních věd – polostrukturované rozhovory a statistickou analýzu. Cílem je propojit tyto přístupy s doktrinálním právním výzkumem a nabídnout realističtější obraz fungování soudních institucí.

Co se nám podařilo v roce 2025

V roce 2025 jsme výrazně rozšířili mezinárodní spolupráci. Navázali jsme nové kontakty s akademiky v Latinské Americe, Africe a Asii a zároveň jsme posílili naše dlouhodobé vazby v USA, Kanadě a Austrálii. Díky tomu vznikly publikace, které nemíří jen na evropské publikum, ale mají skutečně globální ambice. Společně s Rosalind Dixon (UNSW Sydney) a Erin Delaney (Northwestern University a UCL) jsme například dokončili speciální číslo odborného časopisu věnovaného roli předsedů nejvyšších soudů při ochraně demokracie. Případové studie vycházející z pěti kontinentů ukazují, že osobní integrita, politický cit, dobrá komunikace s veřejností a proaktivní přístup soudních lídrů mohou být v krizových situacích klíčové.

S Patrickem Leisurem a Katarínou Šipulovou jsme přispěli do speciálního čísla časopisu Law & Policy, které se zabývá fungováním justice v době oslabování demokratických institucí. Identifikovali jsme tam nové strategie, jimiž autoritářské režimy oslabují soudy, a zároveň jsme popsali možné způsoby obrany. Ve spolupráci s Attilou Vinczem jsme analyzovali, za jakých okolností mohou hrát ústavní zvyklosti důležitou roli ve středoevropských zemích.

Největší radost mi ale přinášejí úspěchy mladších kolegů a kolegyň. Katarína Šipulová zásadně přispěla k pochopení kladných i stinných stránek soudcovské resilience. Ondřej Kadlec dokončil doktorát na Oxfordské univerzitě a získal standardní grant GA ČR zaměřený na datafikaci justice a nezbytnost přehodnotit soudcovské ctnosti v důsledku současných technologických změn. Attila Vincze a Etienne Hanelt detailně popsali, jak politická moc v Maďarsku ovládá soudy prostřednictvím neformálních sítí spřízněných aktérů uvnitř i vně justice. Patrick Leisure pak vytvořil základní analytický rámec pro přemýšlení o právech žáků základních a středních škol a jejich vztahu k právům učitelů a rodičů.

Naše cíle pro rok 2026

Odeslali jsme dva rukopisy odborných monografií a netrpělivě čekáme na výsledky recenzního řízení. Připravujeme závěrečný mezinárodní workshop o nepsaném právu, který se uskuteční v Brně ve spolupráci s Durham University, University of Ottawa a Evropským univerzitním institutem ve Florencii. Společně s předními ústavními teoretiky dokončujeme první komplexní handbook neboli příručku o dělbě moci, která vyjde u Cambridge University Press. Plánujeme také dotáhnout zbývající rozhovory a publikace zaměřené na neformální vztahy a praktiky ovlivňující soudcovský stav.

Chystáme se na workshop v Oñati věnovaný roli právníků při obraně – ale i oslabování – demokracie. Zároveň musíme přizpůsobit naše dosavadní poznatky o justici nové éře umělé inteligence a digitálního konstitucionalismu. Rádi bychom se také vrátili k „bokovkovým“ výzkumným nápadům, na které během ERC projektu nezbyl čas. Blíží se rovněž první obhajoby disertací našich doktorandů. A protože náš ERC projekt v tomto roce končí, čeká nás také důležitý úkol: zajistit dlouhodobé financování a stabilní budoucnost našeho výzkumného ústavu.

Název projektu: Informal Judicial Institutions: Invisible Determinants of Democratic Decay (INFINITY)

Typ grantu: ERC Consolidator Grant (2021)

Instituce: Masarykova univerzita

Michal Smetana se v grantu zabývá vztahem veřejného mínění a vojenských elit

V mém ERC grantu se zabývám postoji k vojenským aliancím a kolektivní obraně v mezinárodní politice. Primárně mě zajímá, jakým způsobem se v této oblasti formuje veřejné mínění a jak názory veřejnosti následně ovlivňují postoje politických a vojenských elit. S mým týmem pro tento výzkum využíváme primárně rozsáhlých experimentálních šetření v různých zemích světa.

Co se nám podařilo v roce 2025

Rok 2025 byl prvním rokem mého nového ERC grantu, kdy jsem se se svým týmem hlavně zaměřoval na sběr dat. Mimo jiné se nám podařilo sebrat několik vln do naší longitudinální studie, kde se zaměřujeme na změnu vnímání věrohodnosti závazků kolektivní obrany v NATO po nástupu Donalda Trumpa do druhé prezidentské funkce. Vedle toho jsme úspěšně zpracovali velkou komparativní experimentální studii o vlivu formálních aliančních dohod na ochotu bránit napadené státy na vzorcích veřejnosti v USA, Velké Británii, Rusku, Číně, Indii a Brazíli. Velmi se také povedl náš survey experiment v britském parlamentu, kde nás zajímalo, jak se bude měnit ochota britských poslanců bránit napadené východoevropské spojence v závislosti na měnícím se veřejném mínění ve Velké Británii. 

Naše cíle pro rok 2026

V roce 2026 bychom rádi spustili nový experiment, který je založený na imerzivním audiovizuálním designu vytvořeném pomocí nejnovějších nástrojů umělé inteligence. Rádi bychom také dokončili velkou replikační studii související s proměnou tzv. „jaderného tabu” po ruské invazi Ukrajiny. Vedle toho ve spolupráci s NATO připravujeme velkou studii, kde se pomocí statistických metod a kvalitativních případových studií pokoušíme vysvětlit rozdíly v postojích veřejnosti ke kolektivní obraně napříč aliančními státy. 

Název projektu: Microfoundations of Collective Defence

Typ grantu: ERC Starting Grant (2025)

Instituce: Univerzita Karlova