Simon Klinga: Naše družice LASARsat přinesla vesmíru kromě metody odklízení odpadu také mír
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Ve svých šestnácti letech založil Simon Klinga tým LASAR, který v soutěži Conrad Challenge zvítězil ve dvou kategoriích mezi dvěma tisíci projekty. Testování nápadu se mu koncem roku 2024 podařilo převést do praxe, když raketa Falcon 9 vynesla družici LASARsat do vesmíru. Zmíněné úspěchy pak sedmnáctiletému gymnazistovi zajistily mimo jiné umístění v žebříčku Forbes 30 pod 30.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Rozhovory
Tomáš Petříček: Programování dnes vyžaduje širší přístup
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
„Zajímá mě, jak umožnit lidem podívat se na to, co programy, které používají, dělají, případně je upravit tak, aby fungovaly podle jejich představ,“ říká Tomáš Petříček z Katedry distribuovaných a spolehlivých systémů Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Programování se věnuje celý život a letos mu vyjde o historii programování kniha.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Veronika Řeháková: Když do vědy dáte maximum, přinese chutné ovoce
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoké učení technické v Brně
Jaké to je pracovat ve vědě na opačném konci planety? Nahlédněte do světa mezinárodního výzkumu, kde se preciznost mísí s jedinečnou místní kulturou a intenzivním pracovním nasazením. Doktorandka Veronika Řeháková z Ústavu chemie potravin a biotechnologií Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně strávila půl roku na stáži na Universiti Sains Malaysia v Penangu, kde se zaměřila na kultivace bakterií v bioreaktorech a zlepšování metod pro výrobu biologicky rozložitelných „plastů“, tzv. polyhydroxyalkanoátů.
- Základní údaje
- Vysoké učení technické v Brně
- Rozhovory
Kamila Dvořák: Dodalo mi to motivaci a potvrdila jsem si, že to, co dělám, má nesmírný potenciál
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoké učení technické v Brně
Kamila Dvořák ve svém životě balancuje vědu a byznys. Absolventka Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT se po bakalářských státnicích vydala na studijní pobyt do Finska, odkud se později dostala až na prestižní americkou Mayo Clinic. Biomedicínu však nechtěla jen zkoumat – jejím cílem bylo přenést vědecké poznatky do praxe a skutečně měnit životy. Dnes řídí výzkum a vývoj v Neurona Lab, kde zlepšují metody pro rozpoznávání Alzheimerovy nemoci, a posouvá diagnostiku nemocí na zcela novou úroveň.
- Základní údaje
- Vysoké učení technické v Brně
- Rozhovory
Michael Volný: Hledáme nové možnosti v hmotnostní spektrometrii
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola chemicko-technologická Praha
Ionty vznikající v elektrospreji jsou klíčem k moderní hmotnostní spektrometrii, ale jejich chování stále skrývá mnoho neznámých. Nový projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky se zaměřuje na detailní studium těchto iontů a jejich potenciální využití mimo oblast analytické chemie – například pro inovativní modifikace povrchů. Jaké nové technologie může výzkum přinést a jak se tým vypořádává s nečekanými výzvami?
- Základní údaje
- Vysoká škola chemicko-technologická Praha
- Rozhovory
Elena Šikudová: Nahradí počítačové vidění a strojové učení lékaře?
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Strojové učení je velmi živá oblast v lékařském zobrazování. Tým Eleny Šikudové z Matematicko-fyzikální fakulty vyvíjí metody, které usnadní lékařům diagnostiku glaukomu nebo některých patologií rohovky. Věnují se i metodě pro včasné odhalení zhoršení kognitivních funkcí u pacientů s podezřením na Alzheimerovu chorobu.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Karolína Pštross: Důvěra ve vědce je celosvětově nadprůměrná
- Autor článku: ne
- Zdroj: Fulbrightova komise
Karolína Pštross věří, že vědeckou komunikaci je třeba učit na vysokých školách a sama nyní tento předmět nabízí studentům Univerzity Karlovy. Co ji na komunikaci vědy baví? Že nejde o izolovaný obor, ale zasahuje do psychologie, sociologie, politologie a dalších odvětví společenských věd i mimo ně. Jaká jsou její zjištění ve výzkumu důvěry lidí ve vědce? Čtěte v rozhovoru.
- Základní údaje
- Fulbrightova komise
- Rozhovory
Zdeněk Starý: Plasty by se mohly vyrábět z oxidu uhličitého získaného z atmosféry
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Plasty jsou neodmyslitelnou součástí našich životů: využíváme je v práci i během volnočasových aktivit, balí se do nich zboží i potraviny, neobejde se bez nich zdravotnictví ani výzkum. Mají ale zásadní stinnou stránku – plastový odpad se rozkládá stovky, ne-li tisíce let. Velká tichomořská odpadková skvrna je jasně viditelným důkazem zamoření životního prostředí. Je na čase opustit plasty?
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Rozhovory
Michaela Rumlová: Aby výzkum šlapal, potřebuje motor. Tím jsou doktorandi
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola chemicko-technologická Praha
„Studovat doktorát je především příležitost k samostatnému bádání, intenzivnímu rozvoji odbornosti a hlubší specializaci v konkrétním vědním oboru. Zároveň je doktorské studium také o rozvoji osobnosti doktoranda – od samostatného myšlení a schopnosti řešit problémy až po rozvoj dovedností spojených s komunikací, prezentováním, psaním odborných textů, přípravou projektových žádostí, vedením kolegů-studentů,“ říká v následujícím rozhovoru Michaela Rumlová, prorektorka pro doktorské studium VŠCHT Praha, které díky změně vysokoškolského zákona dozná od září 2025 zásadních změn. Jaké budou?
- Základní údaje
- Vysoká škola chemicko-technologická Praha
- Rozhovory
Christina Karlsson Rosenthal: Den (nebo dva) v kůži vědeckého editora
- Autor článku: ne
- Zdroj: CEITEC
Vědecká kariéra nemusí vždy znamenat jen práci v laboratoři. Co tedy dělat, pokud mladý vědec nebo vědkyně milují vědu, ale nechtějí se jí nutně věnovat na té nejvyšší úrovni? Jak jinak mohou svou vášeň pro vědu využít? Jednou z možností je kariéra vědeckého editora.
- Základní údaje
- CEITEC
- Rozhovory
Strana 16 z 114
