Čeští objevitelé altermagnetismu převzali prestižní Europhysics Prize

V úterý 22. 9. 2026 proběhlo na univerzitě v rakouském Grazu předávání výročních cen Evropské fyzikální společnosti (EPS). Hlavní bod programu představovalo udělení prestižní EPS Europhysics Prize 2026 za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek. Ocenění převzala trojice vědců – Tomáš Jungwirth, Libor Šmejkal a Jairo Sinova. Jungwirth i Šmejkal aktuálně působí ve  Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR (FZU AV ČR). 

Celý ceremoniál, který začal v 10:30, vedl prezident Evropské fyzikální společnosti José María De Teresa. Akce se nesla v poklidném, neformálním akademickém duchu. De Teresa hned v úvodu s úsměvem a nadsázkou okomentoval samotnou cenu i její tradici: „V minulosti byla cena poměrně úspěšná v předvídání budoucích nobelistů. Na rozdíl od Nobelových cen je za ni jen 5 000 eur místo milionu eur. Ale i tak jsme moc rádi, že ji máme.“

Přečtěte si také

Přitažlivé altermagnety. Čeští vědci mají článek v Nature, výzkum pokračuje objevy s rentgenovým zářením

Tým vedený českými vědci Tomášem Jungwirthem a Liborem Šmejkalem publikoval přehledový článek o altermagnetismu v Nature. Ten inspiruje budoucí výzkum v širší oblasti nekonvenčních magnetů, které nejsou ani feromagnetické, ale ani antiferomagnetické. Altermagnety inspirovaly i fyziky pod vedením Petra Čermáka z Univerzity Karlovy, kteří zjistili, že pomocí rentgenového záření lze rozlišit pravotočivost a levotočivost magnetických vln v altermagnetech.

Prezident EPS v projevu připomněl, že význam objevu altermagnetismu dalece přesahuje běžný laboratorní výzkum – mění totiž základy, které se učí na školách: „Je to podruhé za poslední dvě dekády, co se přepisují učebnice. Myslím, že v budoucnu bude muset každá nová učebnice fyziky pevných látek zahrnout altermagnetismus do kapitoly o magnetismu.“

Co altermagnetismus znamená pro fyziku i praxi

Podstatou oceněné práce je objev třetí základní třídy magnetického uspořádání. Fyzika totiž více než sto let pracovala pouze se dvěma základními formami: feromagnetismem a antiferomagnetismem. 

Feromagnety (běžné magnety) mají uspořádání spinů souhlasné. Využívají se ve spintronice, protože dokážou generovat spinově polarizovaný elektrický proud, vytvářejí však vnější magnetické rozptylové pole. To v mikroelektronice vadí, protože se sousední bity mohou navzájem ovlivňovat, a feromagnety navíc reagují pomaleji než antiferomagnety. 

Antiferomagnety mají spiny uspořádané střídavě proti sobě, takže navenek žádné magnetické pole nevytvářejí a mohou pracovat na velmi vysokých frekvencích. Získat z nich potřebný spinový proud a ovládat je elektricky je však mimořádně obtížné. 

Oceněný tým v letech 2019 až 2021 doložil, že v přírodě existuje ještě třetí možnost. V reálném prostoru se altermagnety navenek chovají jako antiferomagnety – mají nulovou výslednou magnetizaci, a tím pádem nevytvářejí žádné rušivé rozptylové pole pro sousední součástky. Zároveň však díky symetrii krystalové mřížky dochází k rozštěpení elektronových stavů v hybnostním prostoru, což umožňuje snadný vznik silně spinově polarizovaných proudů jako u feromagnetů. Spojují tak výhody obou známých forem a otevírají cestu k ultrarychlým počítačovým pamětem, čipům pro umělou inteligenci a energeticky úsporné elektronice. 

Přečtěte si také

Alchymie kvantové budoucnosti. Jak propojit tři odlišné světy?

Vývoj nových materiálů se trochu podobá práci v kuchyni. Vědci míchají atomy, vaří krystaly a pečou vrstvy. Výsledkem pak můžou být unikátní látky kombinující výhody polovodičů, supravodičů a magnetů. Filip Křížek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR prozradil, jak s nimi experimentuje.

Evropská spolupráce

José María De Teresa během předávání vyzdvihl mezinárodní rozměr projektu, který propojil česká, německá i další evropská pracoviště. Zvláštní pozornost věnoval Liboru Šmejkalovi jako zástupci mladé generace.

V následné děkovné řeči z pódia laureáti poděkovali domovským institucím i rodinám za dlouhodobou podporu. Velký dík směřoval k experimentálním fyzikům po celém světě, kteří na teoretické výpočty bleskově navázali a existenci altermagnetických stavů laboratorně potvrdili: „Doufám, že v budoucnu budeme i nadále vysoce oceňovat všechny naše experimentální kolegy, kteří z toho udělali skutečnou experimentální realitu,“ pronesl ve své řeči Libor Šmejkal. 

Přečtěte si také

Nobelovy ceny jsou tu! Kdo by se podle českých vědců mohl stát laureátem za fyziku?

Vítejte v Nobelovském týdnu! Oslovili jsme české vědce a vědkyně s prosbou o tip, kdo by se mohl v letošním roce stát laureátem Nobelovy ceny. Odpovědi našich respondentů zároveň slouží jako zajímavý výčet přelomových objevů z různých disciplín.  

Další ocenění a odpolední přednášky

Po předání Europhysics Prize byly předány ještě další univerzitní a oborová ocenění. Ceny byly uděleny mladým badatelům, diplomantům a doktorandům převážně z vídeňských a dalších rakouských univerzit, včetně ocenění za vynikající disertační práce nebo ceny podporující vědkyně ve fyzice. 

Dopolední ceremonií program na univerzitě neskončil. Po obědové pauze odstartoval odborný přednáškový blok. Zahájil ho Tomáš Jungwirth s prezentací zaměřenou na fyzikální principy altermagnetismu a jeho uplatnění ve spintronice, na niž následně svou přednáškou navázal také Libor Šmejkal.