Je narcistní šéf pro firmu přínosem nebo přítěží? Výzkum se neshoduje, říká metaanalýza z VŠE
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola ekonomická v Praze
Osud firem je často spojován s osobností jejich šéfů. Jaké osobnostní předpoklady mívají a do jaké míry se charakter vedoucích manažerů skutečně odráží v kondici firem? Tuto otázku si klade nejen veřejnost, ale i výzkumníci. Jedním z často skloňovaných rysů je narcismus. Některé studie naznačují, že manažeři s narcistickými rysy mohou být pro firmu přínosní, jiné je naopak považují spíše za handicap.
- Základní údaje
- Vysoká škola ekonomická v Praze
- Věda
Malý měsíc Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem planety Saturn
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Malý ledový měsíc Enceladus má se svými proslulými vodními gejzíry nečekaně silný vliv na celé magnetické pole Saturnu. Data ze sondy Cassini odhalila, že vliv měsíce sahá do rekordní vzdálenosti více než 500 000 kilometrů, což je více než 2000násobek poloměru měsíce. Je to poprvé, kdy vědci u tak malého tělesa pozorovali tak obrovský elektromagnetický dosah. Na mezinárodní studii se podílel Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Od umělé inteligence přes robotiku až po vesmírné technologie. Týden inovací představuje řečníky
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 3.10.2026
- Textové pole: Inovation Week
Umělá inteligence už dávno není pouze tématem výzkumných laboratoří. Mění zdravotnictví, způsob práce i fungování firem a stále častěji se propojuje s fyzickým světem prostřednictvím robotiky. Zároveň se nové technologie dostávají do oblastí, které ještě před několika lety působily jako sci-fi – od humanoidních robotů až po řešení pro využití ve vesmíru.
Výzkum bioplastů, který jde k základům na molekulární úrovni, může přinést nové a levnější plasty
- Autor článku: ne
- Zdroj: Grantová agentura ČR
Plasty jsou nedílnou součástí našeho každodenního života. I přes snahu o snižování jejich spotřeby nebo třídění však vzniká obrovské množství plastového odpadu. Vědci tak hledají alternativy, které by byly stejně praktické, ale zároveň šetrné k přírodě. Jedním z nich je i Karel Sedlář se svým mezioborovým týmem z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií a Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně, který se v rámci svého projektu JUNIOR STAR snaží změnit způsob, jak o plastech přemýšlíme – a to doslova od základů.
- Základní údaje
- Grantová agentura ČR
- Věda
Výzkumníci z CATRIN vytvoří datové soubory chemických reakcí pro využití v AI díky soukromému grantu
- Autor článku: ne
- Zdroj: CATRIN
Odborníci z výzkumné skupiny Inovativní chemie CATRIN získali grant od společnosti Science and Technology Futures, který podpoří tvorbu standardizovaných, vysoce kvalitních datových souborů chemických reakcí pro Open Reaction Database. Díky finanční podpoře 110 tisíc amerických dolarů se během letošního roku zaměří na vytváření datových souborů chemických reakcí připravených pro využití ve strojovém učení.
- Základní údaje
- CATRIN
- Věda
Mezinárodní výzkum odhalil nový mechanismus růstu vodivých pletiv
- Autor článku: ne
- Zdroj: CATRIN
Zcela nový mechanismus, který rostlinám umožňuje formovat vodivá pletiva pro efektivní transport vody a živin, zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Na výzkumu vedeném Univerzitou v Cambridge a Univerzitou v Helsinkách se podíleli i vědci z CATRIN Univerzity Palackého a Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty UP.
- Základní údaje
- CATRIN
- Věda
Do Prahy se přesunul unikátní přístroj Evropské komise. Může pomoct i při dostavbě jaderných bloků
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Je to celoevropský unikát. Praha bude mít přístroj na zkoumání povrchů ze Společného výzkumného střediska JRC Evropské komise v Karlsruhe. Jde o první přesun přístroje z JRC do jiného členského státu. „Evropa přichází do Prahy,“ okomentoval to při slavnostní inauguraci vrchní ředitel JRC Bernard Magenhann.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Věda
Rok 1968 v odtajněných dokumentech CIA – agentní AI systém pro analýzu digitálních archivů
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola ekonomická v Praze
Rok 1968 patří k nejzásadnějším momentům moderních českých dějin. Pražské jaro, naděje na reformu a následná invaze vojsk Varšavské smlouvy jsou události, které formovaly generace. Mezinárodní výzkumný tým z Vysoké školy ekonomické v Praze, The University of Texas at Austin a UC Berkeley Library (University of California, Berkeley) nyní představil vícefázový agentní systém umělé inteligence, který dokáže z rozsáhlých odtajněných archivů automatizovaně vytěžit strukturované informace a vytvořit časově uspořádaný přehled událostí.
- Základní údaje
- Vysoká škola ekonomická v Praze
- Věda
Jak dát plastům druhý (a třetí) život: výzkum na VUT může změnit třídění a recyklaci
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoké učení technické v Brně
Plasty tvoří neoddělitelnou součást našeho každodenního života, zároveň ale představují jednu z největších environmentálních výzev současnosti. Přestože je třídíme, velká část plastového odpadu končí ve spalovnách nebo na skládkách. Na tento problém reaguje výzkum Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně a projekt Systém značení polymerů pro digitalizovaný systém třídění odpadů. Ten má za cíl zefektivnit třídění plastů, zvýšit kvalitu recyklátu a umožnit plastům další život.
- Základní údaje
- Vysoké učení technické v Brně
- Věda
Když auta létají a kulky zatáčejí aneb fyzikální chyby ve filmech
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Nad schopnostmi hrdinů stříbrného plátna občas zůstává rozum stát. Vidí skrz zdi, střílejí až za roh a gravitační zákony jako by se jich ani netýkaly. Jaké filmové přešlapy nadzvedávají vědce ze židlí? Na to si posvítili vědci z Akademie věd ČR v čele s Janem Kaufmanem z Fyzikálního ústavu AV ČR.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Miniaturní „antény“ umožní sledovat důležité buněčné procesy
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Lékaři z Univerzity Karlovy pod vedením Josefa Lazara učinili významný posun v možnostech, jak optickými mikroskopy pozorovat molekulární procesy v živých buňkách. Již dříve přišli na to, jak pomocí speciálních molekulárních biosenzorů sledovat procesy buněčné signalizace medicínsky významných bílkovin zvaných arrestiny.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Věda
Strana 19 z 463
