Objev vzácného prvoka odhaluje novou větev eukaryotického stromu života
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vedený Ivanem Čepičkou a jeho doktorským studentem Markem Valtem objevil vzácný a jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, který nazval Solarion arienae. Ve studii publikované v prestižním vědeckém časopise Nature vědci ukazují, že tento druh spolu s několika dalšími málo známými liniemi prvoků tvoří novou eukaryotickou superskupinu (říši) nazvanou Disparia.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Věda
Odhalení mechanismu umožňujícího mimořádně rychlou regeneraci jater
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Mezinárodní tým vědců vedený Biotechnologickým ústavem Akademie věd ČR v centru BIOCEV objasnil klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Studie zveřejněná v prestižním časopise Nature Communications ukazuje, že játra v průběhu regenerace využívají toxický amoniak ke své obnově. Ten přeměňují na glutamin – látku nezbytnou pro produkci DNA a RNA během rychlého dělení buněk.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Postdoctoral Associate positions in cancer research
- Zobrazení na úvodní stránce: Ano
- Textové pole: Místo výkonu: Praha
Institute of Organic Chemistry and Biochemistry of the Czech Academy of Sciences (IOCB Prague)) is looking for candidates for the Postdoctoral Associate positions in cancer research.
Šedesát let změn evropské vegetace mapuje jedinečný výzkum koordinovaný ČZU
- Autor článku: ne
- Zdroj: Česká zemědělská univerzita v Praze
Bezmála 700 tisíc vegetačních ploch, zmapovaných v Evropě botaniky mezi lety 1960 a 2020, vydalo svědectví o změnách v druhovém bohatství rostlin. Jedinečnou analýzu za využití inovativního přístupu s pomocí strojového učení nyní publikovali Gabriele Midolo a Petr Keil z České zemědělské univerzity v Praze s účastí mnoha zahraničních botaniků.
- Základní údaje
- Česká zemědělská univerzita v Praze
- Věda
Vědci z CEITEC experimentálně potvrdili sdílení elektronů mezi molekulami
- Autor článku: ne
- Zdroj: CEITEC
Tým vědců z CEITEC Masarykovy univerzity vedený Radkem Markem jako první experimentálně prokázal pomocí citlivé metody jaderné magnetické rezonance neboli NMR, že i slabé síly mezi molekulami – tzv. halogenové vazby – mají částečně kovalentní povahu, tedy že molekuly navzájem sdílejí elektrony.
- Základní údaje
- CEITEC
- Věda
Top 10 za říjen: Sliny mohou opravit zubní sklovinu a v USA roste zájem žen o trvalou sterilizaci
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Přinášíme přehled nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích za duben. Co se z něj dozvíte? Že jednovaječná dvojčata s odlišným stupněm vzdělání vykazují rozdíly v IQ, jak kouření ovlivňuje riziko vzniku demence a zda je lepší děti očkovat nebo je nechat prodělat covid-19.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Věda
Tajemství kukaččích vajec: samice určují barvu, otcové mohou ovlivnit skvrnitost
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Proč mají kukačky tak rozmanitě zbarvená vejce? Pro kukačku je otázkou přežití, aby její vajíčka co nejvěrněji napodobila vejce hostitele, a musí zvládnout napodobit vzhled desítek různých druhů pěvců. Nový mezinárodní výzkum ukázal, že podkladovou barvu skořápky u kukačky obecné určují geny děděné výhradně po samicích, zatímco u příbuzné kukačky východní mohou do tvorby skvrnitosti zasahovat i geny otcovské.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Brutální, legrační, nadčasová. Kosmova kronika slaví 900 let
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Obsahuje milostná dramata, vražedná spiknutí i historky, co se vyprávějí v hospodě u piva. Zároveň je ale prošpikovaná biblickými a antickými odkazy. Kronika Čechů se právem označuje za první český bestseller. Před pár dny uplynulo 900 let od smrti jejího autora, děkana svatovítské kapituly Kosmy.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Jak nechtění návštěvníci obelstili imunitní systém
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
S nechtěnými návštěvníky se lidský organismus potýká od pradávna. Ať už jsou to bakterie, viry či naše vlastní nádorové buňky. Každý vetřelec se ale musel naučit obejít náš imunitní systém – jak? Stačí jim napodobit cukerné struktury, kterými si tělo chrání vlastní buňky.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Věda
Vědci objevili buněčný „bezpečnostní vypínač“, který chrání DNA před poškozením
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Vědecké týmy Lukáše Čermáka a Hany Polášek-Sedláčkové objevily nový mechanismus, kterým buňky dohlížejí na kvalitu kopírování DNA. Když tahle kontrola selže, buňka začne replikovat DNA zbrkle a genom se tudíž stává nestabilním, což může být prvním krokem ke vzniku nádorového onemocnění.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Důležitý krok na cestě k plně ovládaným molekulárním strojům
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Tým Jiřího Kalety z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR popsal novou koncepci světlem poháněných molekulárních motorů, které i po přichycení na kovový povrch zůstávají plně funkční a vykonávají řízený rotační pohyb. Vědci tak překonali jednu z hlavních překážek na cestě k plně ovládaným molekulárním strojům, což by mělo mít velký dopad na vývoj například tzv. inteligentních materiálů.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Strana 8 z 443
