Dokonalá krása antarktických řas. Čím uchvátily rozsivky českou bioložku?
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Najdeme je v našich rybnících stejně jako v Nilu nebo Amazonce, ale i v mořích a oceánech. Řasy rozsivky jsou velmi přizpůsobivé a daří se jim všude – včetně extrémního prostředí Antarktidy. Studovat je přímo do království ledu a kamení se letos v lednu vydala bioložka Kateřina Kopalová. Jak náročné je vyrazit na antarktickou expedici a čím jsou výjimečné rozsivky?
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Vědci mapovali nejhojnější sladkovodní mikroby po celém světě, našli sedm nových kmenů bakterií
- Autor článku: ne
- Zdroj: Biologické centrum AV ČR
Dosud nejucelenější analýzu globálního rozšíření a genetické rozmanitosti jedné z nejhojnějších skupin sladkovodních mikroorganismů – bakterií rodu Fontibacterium – přináší nová studie publikovaná v prestižním časopise Nature Microbiology. Mezinárodní tým vedený vědci z Biologického centra Akademie věd ČR zmapoval, popsal a výrazně rozšířil počet kultivovaných i genomově sekvenovaných zástupců této málo známé mikrobiální skupiny a odhalil nové i endemické druhy díky sledování jejich výskytu v jezerech po celém světě.
- Základní údaje
- Biologické centrum AV ČR
- Věda
Lék na rakovinu? Boj s krizí klimatu? Ptejte se datových vědců
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Doba, kdy „ajťáci“ seděli v suterénech, je dávno pryč. Například bioinformatici se přesunuli do nejvyšších pater a jsou součástí moderních vědeckých týmů. Vyznají se totiž v mnohosti dat i nástrojích umělé inteligence. „Díky nim dokážeme lépe předvídat a řešit například klimatické hrozby nebo světové epidemie, jako byla ta covidová,“ zamýšlí se Jiří Vondrášek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který šéfuje české pobočce infrastruktury ELIXIR.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
- Autor článku: ne
- Zdroj: Mendelova univerzita v Brně
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla Přinosilová ze Zahradnické fakulty zkoumá, jak nejlépe množit olivovníky metodou mikropropagace in vitro, aby získala zdravé a geneticky identické jedince, klony původní rostliny. Výzkum probíhá ve spolupráci s česko-italskou firmou Vitrotree by Battistini.
- Základní údaje
- Mendelova univerzita v Brně
- Věda
Pravěká mohyla pod Řípem ukrývala hrob významné ženy, našli jej archeologové ze ZČU
- Autor článku: ne
- Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni
Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují artefakty, které pod horou Říp našli archeologové ze ZČU. Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty či náhrdelník ze psích zubů. Jde o další významný objev plzeňských archeologů z dlouhodobého výzkumu rituální krajiny Podřipska.
- Základní údaje
- Západočeská univerzita v Plzni
- Věda
Unikátní dalekohledy v Ondřejově pozorují gama záření z vesmíru i za úplňku
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy přesunout do zahraničí.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
„Naprogramované“ kmenové buňky začaly tvořit zubní tkáň
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita v Brně
Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu.
- Základní údaje
- Masarykova univerzita v Brně
- Věda
Barokní umělé jeskyně kroměřížského zámku jsou plné polodrahokamů
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
Stovky polodrahokamů nevyčíslitelné hodnoty skrývá Arcibiskupský zámek v Kroměříži. Unikátní objev učinila vědkyně Jana Zapletalová z Univerzity Palackého v Olomouci při zkoumání štukové výzdoby zámku. Ametysty tvoří výzdobu takzvaných grott neboli umělých jeskyní.
- Základní údaje
- Univerzita Palackého v Olomouci
- Věda
Výzkum odhaluje spojitost mezi klimatickými extrémy a konflikty v minulosti. Příkladem je hon na čarodějnice nebo třicetiletá válka
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
Stále více vědeckých studií potvrzuje souvislost mezi klimatickými extrémy a následnými konflikty. Rostoucí variabilita klimatu a s ní spojené extrémní události, jako jsou sucho, vlny veder, povodně, aj., v současnosti zvyšují riziko napětí a násilí, zejména v regionech typických pro svou sociální, politickou a ekonomickou nestabilitu.
- Základní údaje
- Masarykova univerzita
- Věda
Nanoklícky dopraví toxické palladium přímo do rakovinných buněk
- Autor článku: ne
- Zdroj: CEITEC
Mezinárodní tým pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity udělal objev v oblasti supramolekulární chemie, který by mohl zásadně zlepšit léčbu rakoviny. Vědci a vědkyně vyvinuli nové molekulární útvary, které mohou pomoci lépe zacílit léčivé látky na rakovinné buňky, čímž zvýší účinnost léčby.
- Základní údaje
- CEITEC
- Věda
Strana 8 z 437
