Mezinárodní vědecký tým vedený Lucií Láníkovou zveřejnil v prestižním časopise American Journal of Hematology objev, který posouvá hranice poznání regulace hormonu erytropoetinu – klíčového „spínače“ tvorby červených krvinek. Studie popisuje vzácnou dědičnou mutaci v regulační části genu pro EPO, která mění, kde a jak silně se hormon po narození tvoří, a vysvětluje dlouho nepochopené případy nadprodukce červených krvinek.
V odlehlé mongolské poušti Gobi sledovala okamžik, který se vědcům dosud nepodařilo zachytit. Studentka Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze Martina Sihelská jako první vědecky zdokumentovala narození mláděte kriticky ohroženého velblouda divokého (Camelus ferus). Výsledky publikovala v časopise Acta Ethologica.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Mohli by se střevní červi stát běžnou součástí léčebných procedur? Jednou by asi skutečně mohli, dokážou totiž tlumit zánět v lidském těle – ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do hibernačního režimu a ochranný efekt mizí.
Lidé s achondroplazií se vyskytovali ve starém Egyptě i na dvorech evropských králů. Teprve dnes vědci rozkrývají příčiny nemoci. Jejich cílem je poslat anomálii definitivně do učebnic historie.
Kyselina hyaluronová a sfingolipidy – dvě látky, které mají klíčový význam pro zdraví a funkci pokožky. Právě jejich propojení stálo v centru bádání Martina Juhaščika, absolventa FaF UK, který za svou disertační práci získal Mimořádnou cenu rektorky a také Zvláštní uznání poroty v soutěži Cena Sanofi za farmacii. Ocenění mu předal nositel Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehn.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Před lety Jaroslav Raclavský z Fakulty stavební VUT Jakuba Lžičaře učil. Dnes spolu mají VUT startup LR SmartWater a plánují posunout české teplárenství a vodárenství do 21. století. Zákazníkům nabízí například digitální dvojčata, tedy matematické modely, díky kterým mohou optimalizovat provoz, odhalit problémy a lépe se připravit na budoucnost. Článek mimo jiné ukazuje, jak mohou moderní technologie přispět k udržitelnému hospodaření s vodními zdroji.
Sto tisíc na ruku loni dostalo čtyřicet lidí bez domova. Co s penězi udělali a jak se změnila jejich životní trajektorie? To po celý loňský rok sledovala desítka výzkumníků, analytiků a sociálních pracovníků sdružených v projektu New Leaf Česko, který vede Melanie Zajacová z Filozofické fakulty UK.
Widening tvoří významnou část české účasti v programu Horizont Evropa: představuje 95,4 mil. eur, tedy přibližně 15,6 % celkového finančního příspěvku z tohoto programu. V případě VŠ je to dokonce 24 %. Účast ČR ve Wideningu je však výrazně koncentrovaná do několika hlavních výzkumných center a institucí. Největší objem podpory směřuje do Jihomoravského kraje a Prahy, přičemž dominance Brna a Prahy se ještě zřetelněji projevuje na městské úrovni.
Jedno z nejrozsáhlejších světových srovnání oborů na jednotlivých vysokých školách odhalilo své letošní výsledky. V žebříčku QS World University Rankings by Subject si české univerzity oproti minulému roku často polepšily, největším skokanem je Česká zemědělská univerzita. Značně však klesla reputace českých univerzit, upozorňují autoři žebříčku.
Jak zajistit, aby se v budoucnu dostalo léčby co největšímu počtu pacientů se vzácnými onemocněními? Nejen tuto otázku otevřela debata Doba genová mezi vědou a pacientem, která se uskutečnila 21. března v Knihovně Václava Havla. Diskuse se vedle odborníků nejen z biomedicíny zúčastnil také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Strana 2 z 771