I desetiminutová změna v každodenním pohybovém chování může vést ke zmírnění rizika obezity – to je jedním z hlavních zjištění studie, jejímž hlavním autorem je Aleš Gába z Katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci a na níž se podíleli i odborníci z Přírodovědecké fakulty zmíněné univerzity.
Bohumil Kolář uplatní umělou inteligenci tam, kde si ji běžný člověk těžko představí. Povídali jsme si o usnadnění práce díky AI, o tom, že Merkur inspiruje i po sto letech od svého vzniku a o kelímcích s pivem, jejichž význam vás dostane do kolen.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Nová studie think-tanku IDEA mapuje dlouhodobější dopady pandemie covid-19 na fenomén práce z domova v ČR. Pracují lidé z domova v době po odeznění pandemie více než před ní? Jak se míra využívání práce z domova liší mezi různými demografickými a socioekonomickými skupinami?
Lukáš Trakal z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze je vědec, jehož jméno je neodmyslitelně spjato s výzkumem biocharu, materiálu, který je podobný dřevěnému uhlí. Za své kultivační médium z biocharu, které chce chránit evropským patentem, získal prestižní cenu Česká hlava – Cenu ministra životního prostředí. Čtěte více o jeho výzkumu i osobním životě v rozhovoru.
Desátý rámcový program pro výzkum a inovace, hlavní nástroj financování výzkumu a inovací v EU, který má být zahájen v roce 2028, pravděpodobně nebude mít rozpočet 220 miliard eur, řekla Ekaterina Zaharieva, nová komisařka pro začínající podniky, výzkum a inovace v exkluzivním rozhovoru pro Science Business.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nepřehlédněte odbornou stáž na téma mezinárodní spolupráce ve VŠ vzdělávání, klíčová témata pro rok 2025 nebo priority polského předsednictví v Radě EU.
V souvislosti s přípravou nového rámcového programu pro výzkum a inovace pro období 2028–2034 probíhají mezi odbornou veřejností formální i neformální diskuse o budoucí podobě priority Šíření excelence a rozšiřování účasti v rámcovém programu, tedy nástroje Widening. Kromě radikálního odstranění priority Widening ze struktury RP se hovoří mimo jiné o přesunu zaměření Wideningu z úrovně jednotlivých zemí na úroveň jednotlivých regionů.
Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.
V Česku se traduje, že na granty Evropské rady pro výzkum (ERC) dosáhne jen hrstka vyvolených. A po dlouhou dobu tomu naše výsledky skutečně nasvědčovaly. Řada vědců a vědkyň tak snahu předčasně vzdala s tím, že nemá smysl o tuto téměř nedosažitelnou metu usilovat. A je to škoda.
Fyzikální chemik Pavel Jungwirth převzal cenu Neuron 2024 za celoživotní přínos vědě. Přesto říká, že je potřeba mít v životě i jiné zájmy než jen ty vědecké. Sám kromě špičkové vědy stojí za řadou projektů, třeba soutěží pro mladé chemické vizionáře, stipendiem pro rodiče ve vědě nebo už přes 20 let píše sloupky do Respektu.
Strana 103 z 772