Přístup na trhy a financování potřebné k expanzi jsou hlavními faktory, které nutí evropské startupy a rozrůstající se podniky k přesunu do zahraničí, uvádí nová studie Evropské investiční banky a Evropské komise.
Umělá inteligence se rychle stala nedílnou součástí moderní vědy. Přináší rychlost, efektivitu a zvyšuje dopad jednotlivých vědců. Ale za touto technickou efektivitou se skrývá jemně znepokojivý fenomén, který může postupně změnit dlouhodobý trend ve vědeckých výstupech.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Lidské tělo je nejlepším atomárním inženýrem. Při vývoji revoluční technologie, která může změnit průmyslovou výrobu peroxidu vodíku i dalších chemikálií, se o tom přesvědčil mezinárodní tým vedený výzkumníky z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a Centra energetických a environmentálních technologií CEET na VŠB-Technické univerzitě Ostrava.
Mezinárodní tým paleontologů za účasti Milana Chrousta z Geologického ústavu Akademie věd ČR popsal první nález kožnatkovitých želv z období miocénu na území dnešního Polska. Objev má pro Česko zásadní význam, neboť podstatně přehodnocuje dřívější teorie o rozšíření kožnatkovitých želv v Evropě a prokazuje dramatický souboj dvou evolučních linií.
NÚVR, NIVB, NEUR-IN, SYRI a CarDia. To jsou zkratky pěti center, která vznikla za pět miliard korun z Národního plánu obnovy v rámci výzvy programu EXCELES. Ten propojil desítky institucí a přilákal špičkové vědce. S koncem evropského financování se ale láme chleba: stanou se nově vzniklá centra trvalou součástí české vědecké infrastruktury, nebo se v roce 2026 začnou rozpadat?
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Když se led mění ve vodu, jde o běžný proces z každodenního života. Co se ale děje, když se na kapalinu mění krystal, který je tlustý pouze několik atomů? Právě na tuto otázku odpovídá vědecký článek mezinárodního týmu fyziků, který otiskl časopis Science a podílela se na něm Viera Skákalová ze Západočeské univerzity v Plzni, pro kterou jde o první zmínku v tomto prestižním periodiku.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Přečtěte si priority kyperského předsednictví v Radě EU či stanoviska EÚD k Fondu konkurenceschopnosti a programu Horizont Evropa 2028–2034. Zapojte se také do kanadské iniciativy na podporu mezinárodních výzkumníků a přihlaste se do expertní skupiny EURIAS. Nepřehlédněte nahrávky webinářů Erasmus+, výzva 2026.
Laureátka Hlavní ceny Neuron 2025 za mimořádný přínos vědě, neuroložka Eva Kubala Havrdová, se celý život snaží měnit osudy pacientů s roztroušenou sklerózou. Prosadila nové způsoby hodnocení účinnosti léčby, bojovala za dostupnost moderních léků a opakovaně posouvala hranice oboru. „Fakta nakonec vždycky zvítězí, jen to někdy trvá strašně dlouho,“ říká.
Vědci z CEITEC Vysokého učení technického v Brně se podíleli na mezinárodní studii, která odhalila zásadní roli specifických genů při vývoji hlasového a sluchového aparátu savců. Pomocí metody výpočetní tomografie vytvořili detailní 3D modely myších embryí, jež umožnily popsat orgánové změny, ke kterým dochází po inaktivaci těchto genů.
Už na gymplu si přivydělávala modelingem. Chození po světových přehlídkových molech ale časem vyměnila za studium neurověd. Loni si Monika Kubísková odskočila z laboratoří Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR na celorepublikovou soutěž krásy. A u diváků zabodovala.
Strana 19 z 771