Julius Lukeš z Biologického centra Akademie věd ČR letos získal Národní cenu vlády Česká hlava. V rozhovoru hovoří o své fascinaci parazity, proměně vědeckého myšlení, zkušenostech ze zahraničí i členství v americké akademii NAS. Věda je podle něj dobrodružství i závazek vůči společnosti.
Rektorem Univerzity Karlovy byl zvolen Jiří Zima, bývalý děkan Přírodovědecké fakulty a analytický chemik. Ve druhém kole volby získal 40 hlasů ze 70 možných oproti 27 hlasům, které získala dosavadní rektorka Milena Králíčková. Ihned po volbě jsme se ho zeptali na pár otázek k jeho směřování Univerzity Karlovy.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Valdemar Švábenský, absolvent doktorského studia na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity, strávil tři roky postdoktorandským výzkumem na prestižních univerzitách v USA, Francii, na Filipínách a v Japonsku. V rozhovoru přibližuje, jak se dostal do týmů nejcitovanějších výzkumníků světa, jak vypadá výuka i výzkum v různých kulturách a proč se nebojí říct, že fakulta drží krok se světovou špičkou. Dozvíte se také, co doporučuje mladým vědcům, kteří chtějí uspět v mezinárodním akademickém prostředí.
Představte si oděv, který v sobě propojuje vědu, inovativnost, design i maximální udržitelnost a ohleduplnost k přírodě v celém životním cyklu. To vše v sobě skloubila Eco-Clothing Collection – výsledek výzkumného projektu, na kterém rok pracovala Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci. Výsledky nyní mohou převzít zavedené oděvní firmy i startupy.
Kov platí ve světě materiálů za pořádného „držáka“. I on se však může unavit a začít praskat. Vznik trhlin naštěstí dokáže oddálit pár dobře mířených ran kladivem. Ovšem světelným. Metoda laserového vyklepávání neboli laser shock peening si razí cestu do mnoha odvětví. Uplatnění nachází v automobilovém průmyslu, jaderné energetice, nástrojářství, 3D tisku, loďařství i civilním letectví.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Společnost DIVELIT system je česká technologická firma zabývající se vývojem elektroniky a softwaru na zakázku, a to zejména v oblasti takzvaných průmyslových embedded systémů. Za jejím zrodem stojí absolvent Ústavu mikroelektroniky na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Matěj Očenášek. O své firmě tvrdí, že jsou něco jako produktovka s vývojem „na klíč“.
Leidenský žebříček má mezi ostatními mezinárodními žebříčky univerzit zajímavou a zvláštní pozici. Na jednu stranu je ve srovnání s preferovanými velikány, jako jsou QS, THE a ARWU, na univerzitách poněkud marketingově ignorován, na druhou stranu je asi jako jediný z nich postaven na opravdu solidních, přesných a zodpovědných datech.
Materiálový výzkum Filipa Křížka byl oceněn akademickou prémií Lumina Quaeruntur od Akademie věd ČR. Vědec pracuje na vývoji nových materiálů a součástek nové generace pro kvantové technologie. Usiluje o zakomponování magnetického prvku do již zavedených materiálů typu polovodič–supravodič. Filipovým cílem je vyvinout materiál, který umožní využívat co nejefektivněji a nejpředvídatelněji speciální vlastnosti, které každý z těchto tří základních pilířů fyziky pevných látek vnáší do funkcionality výsledné součástky.
Mezinárodní tým vědců ze tří kontinentů vedený Petrem Cíglerem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinul metodu, která zvládne během několika minut vytvořit v nanodiamantech svítivá kvantová centra. Během jediného týdne vyrobí takové množství materiálu, které by se běžně užívaným způsobem připravovalo víc než čtyřicet let. Vzniklé nanodiamanty mají navíc lepší optické i kvantové vlastnosti.
Portugalská vědkyně Soraia Fernandes je už přes šest let součástí výzkumné skupiny Mechanobiology of Disease na ICRC vedené Giancarlo Fortem. Nyní však díky programu MSCA Fellowships Mobility Support na čas změnila své působiště. Získala stáž na University of Melbourne v Austrálii, kde se věnuje výzkumu protinádorových terapií nanočásticemi. Se Soraiou jsme mluvili nejen o její práci, ale i o rozdílech vědeckého prostředí v Evropě a Austrálii a taky o výzvách, které práce vědkyně s sebou nese.
Strana 37 z 772