Jeden z nejvzdálenějších zahraničních archeologických výzkumů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se uskutečňuje na Arabském poloostrově. Je situován do jedinečné lokality – rozsáhlé krasové deprese Hayl Ajah, která se nachází na severu Ománu v pohoří Al-Hadžar asi dvě hodiny západně od města Nizwa.
Výtrysk vysokoenergetických částic v centru kvasaru OJ287 potvrdil, co astronomové předpokládali: existenci černé díry. Zváštností OJ287 je přítomnost páru černých děr obíhajících kolem společného těžiště s periodou dvanáct let. Výzkum zahrnoval pozemní i kosmické pozorování, ale také studium archivních fotografií. Přispěli k němu i vědci z Astronomického ústavu AV ČR.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Novou generaci nanosenzorů schopných detekovat pH uvnitř živých buněk s dosud nevídanou citlivostí a stabilitou vyvinul tým vědců z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a VŠB – Technické univerzity Ostrava ve spolupráci s kolegy z Vysokého učení technického v Brně.
Světová média obletěla zpráva o nové naději pro pacienty s Huntingtonovou chorobou. Vědci objevili první genovou terapii zpomalující průběh nemoci. V článcích ale často nebyl zmíněn přínos vědců z liběchovského Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, kteří ve vývoji léku sehráli klíčovou roli. Právě zde totiž probíhaly preklinické testy na prasatech, které řídili Jan Motlík a Zdeňka Ellederová, s níž přinášíme rozhovor.
Zánět, obrana, autoimunita. Všechny tyto procesy spojuje složitá síť signálů, která řídí chování našich imunitních buněk. Vědec Peter Dráber z 1. lékařské fakulty UK ji se svým týmem krok za krokem rozplétá, aby jednou umožnil přesnější a bezpečnější léčbu imunitně podmíněných nemocí.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Představte si, že jako otočením knoflíku můžete změnit vlastnosti materiálu tak, aby se choval jako dokonalý vodič, úplný izolátor nebo cosi zajímavého mezi tím, co by nám mohlo pomoci lépe porozumět chování světa na kvantové úrovni. To je podstata nové studie publikované v časopise Physical Review Letters, na které se v rámci mezinárodní spolupráce podílel i výzkumník na Fyzikálního ústavu Akademi věd ČR Filip Křížek.
Mléko, proso a med patřily k nejčastějším potravinám prvních Slovanů žijících na našem území. Na mezinárodním výzkumu molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí konzumovaných zvířat se velkou měrou podíleli vědci Masarykovy univerzity.
Jakub Hrubý studoval fyzikální inženýrství a nanotechnologie na Vysokém učení technickém v Brně, svá doktorská studia strávil na CEITEC VUT a od roku 2022 působí jako postdoc v National High Magnetic Field Laboratory při Florida State University. V Americe momentálně pracuje například na vývoji unikátního bolometru, nebo hledá qubity vhodné pro přenos kvantových informací. S Jakubem jsme si však nepovídali jen o práci. Zajímalo nás i to, jak se „za velkou louží“ českému vědci žije.
„Přijde mi přirozené zkoušet věci, které předtím ještě nikdo nezkusil. O tom je vlastně celá věda, člověk by měl hledat otázky, které jsou otevřené, a ty se snažit vyřešit,“ tvrdí fyzik Martin Kozák, který se svým týmem na Matfyzu posouvá hranice elektronové mikroskopie. V roce 2022 získal grant od Evropské výzkumné rady na projekt eWaveShaper, v rámci kterého vyvíjí techniky pro tvarování elektronových vln a snímání ultrarychlých pohybů elektronů v pevných látkách.
Zlepšit pracovní podmínky v medicíně a vytvořit prostředí, které podporuje profesní růst i osobní pohodu mladých lékařů a lékařek a zabránit tak odlivu talentů. To je cílem projektu KULTIMED – Kultivace vztahů, prostředí a podmínek medicíny.
Strana 41 z 772