Tým vědců detekoval planetu v obyvatelné zóně. Belgické univerzity znovu žádají pozastavení účasti Izraele v Horizontu Evropa. A vědci na mezinárodní konferenci mírnili optimismus ohledně využívání AI ve výzkumu. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo v srpnu.
Jak si na velké univerzitě vedou různé obory v základním výzkumu? Z počtu vědeckých článků to rozhodně nevyčtete. A zdaleka nejde pouze o to, že význam a přínos článků (jejich obsahu) se výrazně liší, a že se liší i oborově specifická publikační produktivita vědců. Zásadní roli totiž hraje i personální velikost oborů na univerzitě. Na to se v Česku rádo zapomíná a závěry o kvalitě pracovišť a škol se často dělají pouze na základě počtu článků, v lepším případě se rozlišuje, kde byly publikovány.
Hluboce zakořeněné předsudky a klišé formovaly po staletí představy Evropanů o Indii a Indech a jsou mnohdy určující dodnes. Tvoří překážku lepší spolupráce Evropy a Indie, která se stává nastupující geopolitickou a ekonomickou mocností 21. století. A evropské elity si to uvědomují.
Jan Křivánek z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity už dřív popsal proces vývoje odontoblastů, buněk utvářejících zubovinu neboli hlavní tvrdou tkáň zubu. Teď s kolegy přišli na způsob, jak tento proces ovlivnit. Díky novátorskému přístupu spočívajícím v zásahu přímo do nitra genomu kmenové buňky jim k tomu stačily čtyři geny.
Jak poznat, v čem dítě vyniká a jak se bude umět přizpůsobit rychle se měnícímu světu 21. století? Výzkumný tým z Laboratoře očních pohybů na Fakultě elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s firmou Scio vyvinul nástroj, který pomůže žákům, rodičům i personálním poradcům objevit skryté vlohy jedince. Skrze fantazijní hru Zoo se zaměřuje na testování kompetence tzv. seberegulovaného učení. Školám bude dostupný od nového akademického roku.
Srší nápady, energií a elánem rozhýbávat leckdy zatuhlý aparát akademického světa. Vychází i ze zkušeností, které získal jako postdoktorand na Univerzitě v Bergenu. Ondřej Mottl vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř kvantitativní ekologie. Jedním ze zásadních témat, která podle něj není radno podceňovat, je výběr studujících.
Přístroje pro funkční magnetickou rezonanci využívají výzkumníci z Masarykovy univerzity 25 let. Na počátku stála spolupráce lidí z Fakultní nemocnice sv. Anny a Lékařské fakulty. Už deset let pak mají vědci k dispozici laboratoř v CEITEC Masarykovy unverzity.
„Máte kov? A mohl bych ho vidět?“ ptá se s nadsázkou Jan Čížek z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Metoda cold spray, které zasvětil život, jde totiž do páru s každým kovem a má nepřeberné možnosti využití v základním výzkumu i průmyslu. Jeho tým ColdSprayPrague se „vlka nebojí“, a tak si, nyní už v nové laboratoři, připisuje prvenství i objevy a sklízí mezinárodní úspěchy. Stále ale hledá i nové spolupráce, které mají šmrnc.
Pulzní elektromagnetická pole jsou v přírodě běžným jevem – příkladem může být blesk. V extrémní podobě je vytváří například výbuch jaderné bomby, což je scénář, který si nikdo nepřeje zažít. Lepší už je, pokud elektromagnetický impulz dokáže najít nádor, aby se dal včas léčit. Výzkumem pulzních elektromagnetických polí se zabývá Martin Štumpf z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. V loňském roce byl za něj nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
Univerzitu Karlovu navštívil Victor Ambros, laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 2024. Spolu s kolegou Garym Ruvkunem byl oceněn za objev mikroRNA – drobných molekul RNA, které zásadně ovlivňují regulaci genové aktivity. Tento objev přinesl revoluci v našem chápání vývoje buněk, fungování organismů i vzniku nemocí.
Strana 52 z 772