Vědci mapovali nejhojnější sladkovodní mikroby po celém světě, našli sedm nových kmenů bakterií
- Autor článku: ne
- Zdroj: Biologické centrum AV ČR
Dosud nejucelenější analýzu globálního rozšíření a genetické rozmanitosti jedné z nejhojnějších skupin sladkovodních mikroorganismů – bakterií rodu Fontibacterium – přináší nová studie publikovaná v prestižním časopise Nature Microbiology. Mezinárodní tým vedený vědci z Biologického centra Akademie věd ČR zmapoval, popsal a výrazně rozšířil počet kultivovaných i genomově sekvenovaných zástupců této málo známé mikrobiální skupiny a odhalil nové i endemické druhy díky sledování jejich výskytu v jezerech po celém světě.
- Základní údaje
- Biologické centrum AV ČR
- Věda
Filip Hašpl: Vědeckou observací ke zlepšení výuky přírodopisu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
„Přírodopis je úžasný v tom, že se v něm tolik nepracuje s abstraktními daty, ale se skutečnými modely – živými i neživými,“ říká doktorand na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Filip Hašpl, který zkoumá, jak žáci na druhém stupni základní školy při hodinách přírodopisu využívají vědeckou observaci – klíčovou dovednost, jež je součástí přírodovědné gramotnosti.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Lék na rakovinu? Boj s krizí klimatu? Ptejte se datových vědců
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Doba, kdy „ajťáci“ seděli v suterénech, je dávno pryč. Například bioinformatici se přesunuli do nejvyšších pater a jsou součástí moderních vědeckých týmů. Vyznají se totiž v mnohosti dat i nástrojích umělé inteligence. „Díky nim dokážeme lépe předvídat a řešit například klimatické hrozby nebo světové epidemie, jako byla ta covidová,“ zamýšlí se Jiří Vondrášek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který šéfuje české pobočce infrastruktury ELIXIR.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Andrea Stašek: Cesta na Yale, která kvůli americké politice skončila ještě než začala
- Autor článku: ne
- Zdroj: Andrea Stašek
V červnu 2025 jsem dostala oficiální vyjádření z Fulbrightovy komise o svém podaném projektu. Nyní tedy mohu sdílet napínavý příběh o tom, jak rozpad demokracie a výzkumu v USA dopadá i na vědeckou komunitu z ostatních zemí.
- Základní údaje
- Andrea Stašek
- Názory
Vendula V. Hingarová: Latinská Amerika, Skandinávie – vzdálené, ale překvapivě blízké světy
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Mezi regiony, které studuje, leží oceán a tisíce kilometrů. Přesto v nich vidí jisté podobnosti a průniky, které ji táhnou k tomu, aby se oběma věnovala. Vendula V. Hingarová působí na Fakultě humanitních studií UK a na Filozofické fakultě UK a zabývá se Latinskou Amerikou i Skandinávií. Zajímají ji totiž původní národy i jejich jazyky bez ohledu na to, jestli žijí v Americe nebo za polárním kruhem. Hledá také vazby, které spojují oba regiony s naší zemí.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Adéla Gjuričová: Předměty formují dějiny, mohou však být i hrozbou pro budoucnost
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Zatímco jedni předměty slepě hromadí, druhým se nedostává ani základních surovin. Nové technologie a moderní výrobky společnostem nepřinášejí jen pokrok, ale také je ohrožují. Tím, jak předměty a materiály utvářejí dějiny, se zabývá program Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností. Co zkoumá a jak se do něj může zapojit veřejnost, vysvětluje jeho koordinátorka Adéla Gjuričová.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Rozhovory
Aleš Tomek: U mrtvice rozeznáváme až 20 základních příznaků
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
Medicína má pověst oboru, jenž se pohybuje na pomezí vědy a umění. Přesto nebo právě proto bylo ale dlouhodobé sbírání dat a jejich vyhodnocování na národní úrovni ještě donedávna spíše zanedbávanou disciplínou. Průkopníkem těchto postupů a zároveň odborníkem na cévní mozkovou příhodu je primář Neurologické kliniky FN Motol a 2. lékařské fakulty UK Aleš Tomek.
- Základní údaje
- Univerzita Karlova
- Rozhovory
Unikátní dalekohledy v Ondřejově pozorují gama záření z vesmíru i za úplňku
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy přesunout do zahraničí.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
„Naprogramované“ kmenové buňky začaly tvořit zubní tkáň
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita v Brně
Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu.
- Základní údaje
- Masarykova univerzita v Brně
- Věda
Barokní umělé jeskyně kroměřížského zámku jsou plné polodrahokamů
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
Stovky polodrahokamů nevyčíslitelné hodnoty skrývá Arcibiskupský zámek v Kroměříži. Unikátní objev učinila vědkyně Jana Zapletalová z Univerzity Palackého v Olomouci při zkoumání štukové výzdoby zámku. Ametysty tvoří výzdobu takzvaných grott neboli umělých jeskyní.
- Základní údaje
- Univerzita Palackého v Olomouci
- Věda
Strana 54 z 772