Špičková věda se dá dělat i s obyčejným bramborovým škrobem. K takovému zjištění dospěli fyzikové z Vysokého učení technického v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří zkoumali optické vlastnosti zrn bramborového škrobu. Zjistili, že škrobové zrno díky své unikátní struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a roztočit ho do světelného víru.
Lidské tělo je převážně tvořeno vodou – naše buňky, orgány a tkáně fungují ve vodném prostředí. Když do tohoto prostředí vstupuje umělý materiál, například při implantaci, je klíčové, aby byl co nejvíce kompatibilní. Právě tento cíl sleduje výzkum vodivých hydrogelů, které kombinují schopnost vést elektrický proud a zároveň napodobují mechanické vlastnosti živé tkáně.
Paris-Saclay, ambiciózní projekt Francie, jehož cílem je vytvořit jeden z předních světových vědeckých a technologických klastrů, resp. vědecko-technických parků („francouzské Silicon Valley“), se po patnácti letech rozvoje za vlád prezidentů Sarkozyho, Hollanda a Macrona blíží svému dokončení.
Dne 1. března 2025 začala platit novela zákona o vysokých školách, která upravuje podmínky doktorského studia. „Reforma je krok správným směrem, i když procesně není zvládnutá úplně dobře,“ komentuje změny v systému doktorského studia Ladislav Krištoufek, prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou a tvůrčí činnost.
Otázka „Jak si má management velké firmy vybrat nejvhodnější model spolupráce se startupy?” zůstávala dlouho nezodpovězená. Studie výzkumníků Ferhata Demira a Martina Lukeše z VŠE v Praze nově přináší přehled konkrétních modelů spolupráce mezi startupy a korporátem. A doplňuje tyto modely o sedm klíčových kritérií, podle kterých by si korporace měly startupy vybírat. Výsledkem jejich práce je tak praktický nástroj, který mohou využít jak korporátní manažeři, tak i startupy.
Škrty a další restrikce amerického prezidenta Donalda Trumpa už řadu měsíců tvrdě dopadají na vědecko-výzkumné prostředí v USA. V médiích je možné číst o příchodu vědeckých pracovníků z USA do Evropy, o přípravě finančních programů pro jejich přijetí na evropských vysokých školách a ústavech. Jaká je situace na českých školách a výzkumných pracovištích? Jak se cítí Američanka u nás a jakou si přivezla zkušenost Češka z USA?
Špičkový modulární systém pro výzkum povrchů je životní dílo Thomase Goudera ve Společném výzkumném středisku Evropské komise v Karlsruhe – JRC. Přístroj pro excelentní výzkum bezpečnosti jaderných paliv, koroze, katalýzy a chemie aktinoidů využívali vědci z celé Evropy, včetně týmů z Prahy. Nyní se právě do Prahy stěhuje.
AVex je expertním stanoviskem vědců a vědkyň z Akademie věd, jehož cílem je poskytnout zákonodárcům, místním samosprávám i občanům relevantní informace k závažným problémům, jež řeší. Inspirací jejich vzniku byly britské POSTnotes, které vychází již 30 let. O historii, současnosti a přínosech těchto expertních stanovisek jsme si povídali se Soňou Ehlerovou, členkou Akademické rady AV ČR.
Přesný čas – bez něj se neobejde navigace ani třeba finanční sektor. Odborníci z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni ve spolupráci s firmou HULD vyvinuli pro Evropskou vesmírnou agenturu zařízení, které kombinuje signály z různých atomových hodin a zajišťuje tak extrémně přesný čas.
Každý první srpnový pátek je už od roku 2007 zasvěcen zlatému moku – slaví se totiž Mezinárodní den piva. A správné pivo se neobejde bez kvalitního chmele. Agnus, Boomerang, Harmonie nebo Kazbek. A samozřejmě oblíbená česká odrůda – Žatecký poloraný červeňák. Jaká budoucnost čeká tuto plodinu v souvislosti s klimatickou změnou?
Strana 56 z 772