V době postpandemické, rozkmitané geopolitickými otřesy, je pro společnost životně důležité naslouchat poznatkům vědy a rozvíjet kritické myšlení. To je jeden z hlavních důvodů, proč by měli vědci a vědkyně šířit výsledky svého bádání. Jak na to, radí Karolína Pštross, doktorandka na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Nový přístup k vývoji pokročilých baterií bez použití lithia a zároveň hlubší porozumění mechanismům ukládání náboje ve vodných elektrolytech za použití hliníkových iontů přináší studie vědců z VŠB – Technické univerzity Ostrava a Univerzity Palackého v Olomouci, kterou publikoval časopis Advanced Science.
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
V roce 2023 vyprodukoval každý obyvatel Česka 537 kilogramů komunálního odpadu. Přes polovinu se podařilo dále využít, z tohoto 14 procent energeticky. Zbylých 42 procent skončilo na skládce. Skládkování bude mít ale brzy utrum a nerudovská otázka „kam s ním“ je v případě odpadu čím dál palčivější. S řešením pomáhají odborníci z Ústavu procesního inženýrství na Fakultě strojního inženýrství VUT.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nepřehlédněte návrh rozpočtu EU na 2028–2034, výzvu k AI gigatovárnám či Evropský inovační scoreboard 2025. Přečtěte si o spolupráci EU s Kanadou a budoucím přidružení Ukrajiny k Erasmu+.
Má doktorát z Matfyzu a pracoval v legendárním Palo Alto Research Center, kde se v minulosti zrodilo mnoho technologických zázraků, včetně laserové tiskárny nebo počítačové myši. Podílel se na výzkumu pro agenturu DARPA amerického ministerstva obrany.
Nový výzkum týmu z Fyziologického ústavu AV ČR ukazuje, že biologické hodiny v choroidním plexu – tkáni v mozkových komorách, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku – jsou řízeny nejen světlem, ale i načasováním příjmu potravy.
Vědecký výzkum v interdisciplinárním prostředí přináší řadu výzev, zejména pokud jde o dostupnost a správu dat. Hana Tomášková, prorektorka pro vědu, výzkum a transfer znalostí Univerzity Hradec Králové mluví o tom, jak dnes funguje otevřená věda v Česku, kde naráží na největší překážky a proč je někdy správa dat větší oříšek, než by se zdálo.
Výzkum fyziků z českých institucí ukazuje, jak světelná pole umožňují řídit s mimořádnou přesností děje uvnitř materiálů. Vědeckému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Martina Kozáka se ve spolupráci s vědci ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu a centra IT4Innovations při VŠB TU Ostrava podařilo řídit pohyb elektronů v pevných látkách s extrémní přesností – na attosekundové škále, tedy v intervalech kratších než miliardtina miliardtiny sekundy (10-18 sekundy).
Konference SCIPO 2025, která se konala koncem května v Technologickém centru Praha za účasti 25 významných řečníků a téměř 200 posluchačů, se soustředila na zásadní otázku: Jak může věda a výzkum formovat budoucnost Česka – strategicky, udržitelně a napříč politickými cykly?
Strana 60 z 772