Podpora transferu znalostí je dnes výrazně silnější než před dvaceti lety. Akademici kolem sebe mají široký ekosystém mentorů i programů, které jim mohou pomoci úspěšně přenést své poznatky na trh. Přesto spin-offů v Česku vzniká ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi málo. Co brání českým inovacím dostat se z laboratoří na trh? A jakou zkušenost se zakládáním spin-offu mají tři inovátorské týmy, kterým se to v minulých letech podařilo?
Tým českých vědců a lékařů přichází s první dentální nanonití na světě, navíc obohacenou o probiotickou kulturu, která příznivě ovlivňuje ústní mikrobiom a může tak dlouhodobě snižovat zánětlivé procesy dásní. Nový typ dentální nitě tak může účinně pomoci v prevenci parodontitidy. Nanonit je téměř k nerozeznání od běžné zubní nitě, pacienti ji tak zvládnou používat i v domácím prostředí.
Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Dozvíte se o zasedání Rady COMPET, Fóru ERA i o balíčku opatření v oblasti vědecké diplomacie. Zapojte se také do sběru podnětů k budoucnosti rybolovu a akvakultury nebo do výzvy Erasmus+ Scholarships. Nepřehlédněte ani výhled digitálního vzdělávání OECD 2026.
Matematička Chiara Gavioli se věnuje modelování porézních médií – od filtrace vody v půdě po ochranu historických staveb. V rozhovoru pro VědaVýzkum.cz mluví o přísné logice důkazů, zkušenosti s grantem Marie Skłodowska-Curie Actions i o tom, proč jsou dobří myšlenkoví oponenti klíčoví pro růst mladých badatelů.
Jak mohou vlády lépe využívat vědecké poznatky při rozhodování? Nová mezinárodní studie potvrzuje, že nestačí mít k dispozici data – klíčové je umět je přeložit do srozumitelných, důvěryhodných a politicky relevantních doporučení. Právě tuto roli v mnoha zemích zastávají hlavní vědečtí poradci a poradkyně vlád, tzv. Chief Science Advisors. Spoluautorkou studie, která vyšla v odborném časopise Science and Public Policy, je doktorandka Karolína Pštross z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Pražské Planetárium, jediné LED planetárium v Evropě, uvádí nový strhující celooblohový film Po stopách hvězd (v originále Spark – The Universe in Us). Vizuálně i obsahově atraktivní snímek zavádí diváky na cestu napříč miliardami let kosmické historie a vypráví příběh prvků, z nichž je složena Země i každý z nás.
Sdružení CESNET letos slaví 30 let od svého založení. Z původní iniciativy českých vysokých škol a Akademie věd ČR postupně vyrostla jedna z nejdůležitějších tuzemských infrastruktur věnujících se výzkumu a vývoji v oblasti informačních a komunikačních technologií, která současně buduje a rozvíjí národní e-infrastrukturu CESNET pro výzkum a vzdělávání.
Luděk Sehnal z Masarykovy univerzity vede od začátku února Českou sbírku mikroorganismů. „Sbírka je akademická instituce, která je napojena na práci se studenty. Chtěl bych se zaměřit na vytváření podmínek pro studenty na všech úrovních,“ popisuje. Ve Sbírce vidí velký vědecký potenciál a rád by ji zapojil do evropských vědeckých infrastruktur, a zajistil tak nejen lepší finanční podporu, ale i zvýšení počtu vědeckých výstupů Sbírky.
Revoluce v zemědělské produkci za posledních několik dekád zcela proměnila způsob, jakým nahlížíme na pěstování zemědělských plodin. Ve stínu tohoto pokroku se ale skrývá závažný problém – pozůstatek v podobě pesticidů, které přetrvávají v půdě, vodě a živých organismech po celá desetiletí. Mezi jejich různými druhy zaujímají z hlediska rizik určitě přední místo tzv. persistentní organické polutanty.
V Evropě existuje několik operačních monitorovacích systémů fungujících na národní i regionální úrovni. Tyto systémy jsou však jen zřídka validovány, což komplikuje rozhodovací proces. Vědci dlouhodobě naráželi na zásadní problém: jak ověřit, zda index sucha skutečně odpovídá realitě? Chyběla totiž referenční data o dopadech. Nyní je již vědci mají a zjistili, že český monitoring sucha je ve střední Evropě jedním z nejlepších, lepší než rakouský. Zároveň vědci varují, že sucho se v následujících dnech začne v Evropě prohlubovat.
Energetická transformace byla zdůvodňována především jako odpověď na klimatickou změnu. V pojetí Evropské komise jde o víc: o projekt prezentace moci, bezpečnosti a globálního postavení Evropské unie jako takové, ukazuje nová studie Zbyňka Dubského a Štěpánky Zemanové z Vysoké školy ekonomické v Praze. Energetická transformace se stává součástí širší geopolitické strategie, v níž se prolíná spolupráce, soupeření i otevřený konflikt.
Strana 7 z 771