Vysokorychlostní zařízení kombinující kvantové a postkvantové technologie představuje jeden z prvních praktických kroků k ochraně dat před hrozbami kvantových počítačů.
Tadeáš Dvořák vystudoval nejdříve psychologii na University of Bristol ve Velké Británii, kde zkoumal vliv města a faktorů v něm na lidské myšlení. Výzkumné téma neopustil, ale rozhodl se jej rozšířit o biologický podklad – zajímalo ho, co se přesně v těle při daných procesech děje. To ho přivedlo na RECETOX, kde v současné době pod vedením Julie Vašků pracuje na své disertační práci.
Revoluční teorie trojrozměrného času od Günthera Kletetschky z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy představuje elektrický náboj jako topologickou vlastnost časového prostoru. Tento přístup umožňuje vysvětlit kvantování náboje i jeho konzervaci z čistě geometrické perspektivy.
Přichází čas prázdnin, čas, kdy většina z nás sbalí rodinu a vyrazí za nevšedními zážitky. Průvodcem na cestách vám nebudeme, ale i přes léto můžeme být vaším „průvodcem“ světem vědy, výzkumu, inovací, transferu i vědní a vysokoškolské politiky.
Když si z rukou prezidenta Petra Pavla převzala v červnu jmenovací dekret, stala se v devětatřiceti letech historicky nejmladší profesorkou Univerzity Karlovy. Jedna z nejcitovanějších českých ekonomek Zuzana Havránková dosáhla vrcholné vědecké mety jako matka čtyř dětí.
Nová studie, na které se výrazně podíleli vědci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, odhaluje, že víc než třetina každoroční celosvětové produkce akvakultury pochází z druhů chovaných mimo jejich původní areály výskytu. Téma vědci připomínají u příležitosti Světového dne rybářství – tedy v den, kdy odborníci zdůrazňují potřebu chránit některé rybí populace.
Česká styčná kancelář v Bruselu (CZELO) připravila týdenní přehled novinek. Nepřehlédněte výzvu EIC Pre-accelerator – Widening a možnost podělit se o zkušenosti s podporou výzkumu v rámci plánu obnovy. Zapojit se můžete i do vědeckého panelu pro AI či testování evropského rámce interoperability vysokoškolského vzdělávání (HEIF).
Dnešní systém vědeckého publikování se vzdálil svému původnímu účelu, jímž je podporovat šíření, sdílení a uchovávání vědeckých poznatků. Problémem jsou především příliš vysoké a stále rostoucí náklady, nedostatečná otevřenost, jazyková homogenita, nízká technická interoperabilita a příliš silný vliv komerčních aktérů.
„Nejlepší fígl, jak přitáhnout doktorandy, je vytvořit příjemné prostředí, v němž se studenti cítí dobře a kde je práce baví. Výzkum je nutný pro pokrok v medicíně – bez doktorandů nebudou docenti ani profesoři, a bez nich se věda neposune dál,“ říká přednostka Ústavu lékařské biochemie Lékařské fakulty UK v Hradci Králové Martina Řezáčová.
„Takže si to projedeme celé ještě jednou, ať víme, kdo koho v kolik hodin vyzvedne a kam odvede.” Každý z nás má před sebou papírovou plachtu s diagramem plným časových údajů, přesunů a kompetencí, který připomíná plán akce „Kulový blesk”. Je ráno, pondělí 2. června 2025, a ředitel Odboru výzkumu v pracovně na rektorátu Masarykovy univerzity naposledy rekapituluje plán návštěvy zahraničních expertů Mezinárodních evaluačních panelů ustanovených pro účel národního hodnocení vysokých škol.
Strana 66 z 772